Hnus

♫ Jsem holka magor a vostrá jako břitva… ♫ Film na mě bohužel neměl zamýšlený účinek.No spíš na mě neměl téměř žádný. A to i přesto, že jsem si atmosféricky změnil barvu titulků na zelenou. Scéna s dělníkem mi připomněla film od Brazzers s Tory Lane: "Get in there you blue collar mother fuckers, you minimum wage bitches, pay your fucking taxes." (02.10.2008)

Tak som sa tej Carol ani nečudoval. Keď Vás každý chlap okukuje a vyzlieka očami, tak Vás chuť na sex po čase prejde a ostane iba nenávisť k mužom. Aj keď nemusela teoreticky platiť nájom, že. Neviem, či aj o to išlo Polanskému, možno viac o technické finesy a eperimentovanie s hororovým žánrom. Celkom fajn, ale príliš ma to neupútalo. Niekde okolo 70%, pri Rosemary som pridal, tak tu uberiem. (12.08.2009)

Samotný název mi po dlouhé době připomněl jednu školní příhodu, kdy jedna spolužačka uprostřed hodiny z ničeho nic přešla k tabuli a začala na ní jako nepříčetná psát několik minut dokola slovo HNUS ...schopna říct k tomu učitelce jen to, že to nemá být nic vůči ní. Tenkrát v době pubertě jsem se na tom neskrývaně bavil, dnes pro mě tato příhoda zavání spíše jakousi záhadou vnitřní psychiky, do níž někdy nelze snadno proniknout. Netuším, jestli dotyčná tenkrát neviděla Polanského film a zda jí nějakým způsobem krátce nepoznamenal, ovšem svým způsobem bych se ani nedivil. Ta nepříčetnost mladé pohledné dívky a frustrující zbláznění z náhlé tísně a pocitu nedostatečného opětování je tu ztělesněná mistrovsky. Gradující tísnivá atmosféra přechází ve jménu horroru místy až do těžko uchopitelných výjevů, skutečně oplývající onou záhadou vnitřních psychických procesů, ovšem všechny ty bizarní motivy tu mají jedinečné kouzlo... Od úvodních titulků mě vtáhla naprosto excelentní kamera! Roman Polanski ve stejném žánrovém duchu navázal příběhem z podobného prostředí na tento svůj raný počin i o dekádu později v Nájemníkovi (1976), nicméně jak se mi ten se v druhé polovině pocitově až zbytečně táhl, tady jsem ten pocit vůbec neměl a k mému překvapení celý film plynul velice plynule s gradující atmosférou až k závěru a s každou minutou mě stále více přikovával. Catherine Deneuve v tomto filmu ještě zdaleka není tou velkou filmovou hvězdou, spočátku mi i chvíli trvalo, než jsem se na její zvláštní projev jako z jiného světa zvykl, ovšem postupně jsem musel uznat, že do té role šedé myšky s blond vlasy se svým ještě nevypilovaným herectvím a často monotónně zachmuřeným výrazem náramně hodila. Trojice pouličních muzikantů se stylizovanou choreografií podél města je tu úžasná, stejně tak až černohumorná pasáž s postavou najímatele (Patrick Wymark) a surrealistické výjevy naplno stírající reálný děj s přeludy a nočními můry mě i přes svůj lehce děsivý ráz fascinovaly. Mohu hlásit, že jsem po čase viděl další filmový majstrštyk ze zlaté éry 60. let, od dalšího tvůrce, který s pojmem HORROR pracuje ve srovnání s žánrovou tvorbou dřívější (i současnou) zase jednou originálním a odlišným způsobem. PS: Rozhodně souhlas s Adamem Bernauem: i na mě vedle Hnusu působí Hitchcockovy Ptáci a Psycho spíše jako dobové žánrové kuriozity pro pamětníky. [95%] (05.04.2022)

Geniální, jak Polanski dokázal zhmotnit samotný titul. Ještě štěstí, že se film nejmenuje Smrt, to bychom toho sem moc nenapsali. Roman asi taky bydlel na kolejích, má pěkně zmáklý všechny noční zvuky od sousedů. Jako film ale nepoživatelný, do okruhu britských 60 ´s to vůbec nepasuje. Dominující a dobrá hudba. (11.02.2013)

tento film ma uchvátil, strhol a nakonci vypľul totálne požutého a otraseného - samozrejme v dobrom zmysle všetkých tých slov. Čo skôr ospevovať? jednoduchý ale pri tom na maximum využitý a vyťažený námet so skvelým scenárom, kde všetko zahralo, každé gesto, každý detail. dych berúca hororová atmosféra, jedna z najviac znepokojujúcich, aké som kedy videl. vynikajúce režijné nápady no a napokon kongeniálna a bravúrna mladá (a krásna) catherine deneuve. síce ťažká ("knedlíkoidná") ale rozhodne jedinečná filmová lahôdka. pritom tak silne myšlienkovo nabitý príbeh, štúdia odcudzenia spološnoti, strachu zo samoty uprostred precivilizovaného sveta povrchných vzťahov a totálna výstraha pred nevšímavosťou a ignoráciou a akýmsi vyhýbaním sa problémom, nezainteresovanosťou a hlbšou citovou zaangažovanosťou dokonca aj medzi najbližšími príbuznými a priateľmi, čo má za následok totálnu devastáciu citov, v podaní pána polanského samozrejme v krajne kafkovsy vyhrotenej podobe. bravo. (01.07.2006)