Hnus

tento film ma uchvátil, strhol a nakonci vypľul totálne požutého a otraseného - samozrejme v dobrom zmysle všetkých tých slov. Čo skôr ospevovať? jednoduchý ale pri tom na maximum využitý a vyťažený námet so skvelým scenárom, kde všetko zahralo, každé gesto, každý detail. dych berúca hororová atmosféra, jedna z najviac znepokojujúcich, aké som kedy videl. vynikajúce režijné nápady no a napokon kongeniálna a bravúrna mladá (a krásna) catherine deneuve. síce ťažká ("knedlíkoidná") ale rozhodne jedinečná filmová lahôdka. pritom tak silne myšlienkovo nabitý príbeh, štúdia odcudzenia spološnoti, strachu zo samoty uprostred precivilizovaného sveta povrchných vzťahov a totálna výstraha pred nevšímavosťou a ignoráciou a akýmsi vyhýbaním sa problémom, nezainteresovanosťou a hlbšou citovou zaangažovanosťou dokonca aj medzi najbližšími príbuznými a priateľmi, čo má za následok totálnu devastáciu citov, v podaní pána polanského samozrejme v krajne kafkovsy vyhrotenej podobe. bravo. (01.07.2006)

Ze začátku sledujeme sesterskou partii; černá versus bílá. Jenomže po pár minutách se vybarví, že ta bílá asi nebude tak nevinná, nýbrž zčernalá zkažeností. "Sladká hudba, tlumená světla, trocha ginu s citrónem..." a každá je povolná, ale tahle ne. Tato slečna je hořké sousto. Je sex opravdu tak velké tabu? Nebo to z něj dělá společnost? Roman Polanski s tímto tématem laškuje už dlouho nebo spíš ještě dlouho bude. Tentokrát vše rozpracoval do úplné krajnosti, až do totálního šílenství, rozpadu osobnosti a hnusu. Minimální hudba zahušťujé tíživou atmosféru. Vše plyne pomalu, ale všichni víme, jak to dopadne. Tikající budík vše podtrhuje. Catherine Deneuve je výborná, kamera ji jenom hltá. Vizuální stránka komorních šíleností je nadprůměrná a odpovídající veškerému dění. Závěrečná promenáda bytem alias estráda sousedů je krásnou kritikou společnosti. (08.09.2008)

♫ Jsem holka magor a vostrá jako břitva… ♫ Film na mě bohužel neměl zamýšlený účinek.No spíš na mě neměl téměř žádný. A to i přesto, že jsem si atmosféricky změnil barvu titulků na zelenou. Scéna s dělníkem mi připomněla film od Brazzers s Tory Lane: "Get in there you blue collar mother fuckers, you minimum wage bitches, pay your fucking taxes." (02.10.2008)

Šedesátky psychologickým thrillerům a horrorům docela fandily. U těchto příběhů jde často o to, zda se na ně příjemce dokáže naladit. Pravdou je, že byť má Hnus zajímavé scény a Catherine předvádí hodně dobrý výkon, já se na něj naladit úplně nedokázal. 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 95/101 (16.04.2023)

Filmařské kvality i úmysly nezpochybnitelné, ale k vysoce sugestivnímu zážitku má Hnus pořád daleko. V neúprosné subjektivizaci vůči hlavní hrdince podobně laděné jako pozdější Rosemary, která ale měla vynikající Miu Farrow, zajímavé vedlejšáky a emocionálně silný, perfekcionisticky gradující vývoj. Repulsion má sice krásnou, ale herecky nemotornou Deneuve, a bezpochyby vynalézavou režii, která však nedokáže zcela zastínit šíleně zdlouhavou expozici a sám o sobě rutinní námět. Druhá půlka je ovšem zásluhou nepříjemné zvukové stopy a enormně sílícího pocitu mentální i fyzické izolace, vyvolané zmíněnou subjektivizací a promyšlenou prací kamery ve vztahu k bizarnímu prostředí, vskutku silnou filmovou zkušeností, kterou zpod kůže jen tak nevyškrabete. Škoda, že si takovou úroveň nedrží Polanski celou dobu... 70% (28.09.2018)