Dívka s perlou

Nejsem žádný kunsthistorik, ale jméno Vermeer mi není neznámé. Ani jeho postavy velmi často pózující u okna, u toho okna, které se budoucí "možná" dívka s perlovou naušnící zdráhala umýt, aby "mistr nepřišel o to správné světlo". Bledulka Scarlett Johansson, zadumaný Colin Firth i jeho železná tchýně - nádherné postavy, hudba, kamera, z které by Vermeer vstal z mrtvých a možná praštil štětcem, jak mu byla věrná a oddaná..... prostě esteticko-poetická lahůdka. (13.10.2005)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $11,670,971║Tržby Celosvetovo $31,466,789║ Skromný až doslova tichý film, kde sa toho moc nenahovorí ale za to zas sa to vynahradí určitým citom pre kompozíciu obrazu a o to viac to vyhovuje pokiaľ je film o maliarovi a jeho životnom objekte pretavenom do večného obrazu. Po hereckej stránke skvele zapadla do príbehu Scarlett Johansson ako slúžka Griet a taktiež nie moc zhovorčivý Colin Firth ako maliar Johannes Vermeer. Na prekvapenie to vôbec nenudí na to ako je dej jednoducho stavaní. /75%/ (03.01.2009)

Vizualni stranka filmu je opravdu krasna, ale zaroven je to taky to jedine, co se da celou hodinu a pul obdivovat. Jeden malebny obraz strida druhy, ale dej je strasne prazdny, nezacina ani nekonci. Film je postaveny na praci kamery, ktera se vyziva v minimalisticky komponovanych dobovych exterierech s fetisistickymi detailnimi zabery uzoufane tvare Scarlett Johansson. Vsechny herecke vykony jsou suche a nicnerikajici - vcetne hlavni hrdinky - a scenar je natolik o nicem, ze i sebelepsi herec by nemel sanci se na filmu pricinit vlastni mimickou kreaci a pozdvihnout ho vys (viz Anglie). I pres tohle vsechno se na Divku s perlou moc hezky kouka, i kdyz ten film nema NIC, co by v cloveku vyvolavalo nejake zavratne emoce, je to mila oddychovka. Krasne natocena nuda od zacatku az do konce. (26.08.2004)

Ja by som si - na rozdiel od niektorých tunajších kolegov - z dejovej prázdnoty hlavu nerobil. Toto je iba "obyčajná " POCTA Vermeerovi, nijaké iné posolstvo hľadať netreba. Ani do galérií nechodíme premýšľať - tam sa predsa chodí dívať a diviť sa... A konieckoncov, aj z poznania, že i v oblakoch sa skrýva množstvo farebných odtieňov, sa dá čosi odniesť do života... (22.05.2007)

Ona nejenže „Dívka s perlou“ nechce být životopisným snímkem s postavami a dějem, ale nejde jí ani o tu malbu z názvu a snad ani o nádherně komponované záběry jako takové. Jde o to, co je jakoby „za nimi“ a co má v sobě každá dobrá malba – dojem neuchopitelnosti a přesahu, to do čeho nelze proniknout a obsáhnout, co je sice tajemné a nehybné, ale má svůj vlastní prostor, v kterém malba žije a hýbá se nezávisle na okolním světě (ahoj, Harry Pottere). Oproti pojetí častém v životopisných filmech je v „Dívce“ umění nadřazeno skutečnosti tím způsobem, že malba tu není jen jejím odrazem, ale zachycuje to, co by se ve všedním světě buď neodehrálo, nebo zdaleka ne s takovou krásou a intenzitou; míšení umění a skutečnosti v podobě očekávaného milostného vztahu Vermeera a Griet by tedy bylo nežádoucí, neboť přílišným a osobním kontaktem by obraz zevšedněl, zšedl a zprostnul (jak je vidět na Vermeerově ženě). Ty ze záběrů, jež jako by kompozicí, hloubkou a propracovaností popředí a pozadí kopírovaly Vermeerovy obrazy, jsou dvojího druhu – buď v nich herci na dlouhé vteřiny strnou a vytvoří tak něco, co se i díky nasvícení od skutečné malby liší jen málo, nebo naopak pohybem uvnitř záběru vzniká dojem, že jsme pronikli do malovaného díla a jsme součástí jeho vnitřního rytmu. Tak jako tak, 2/3 záběrů bych si nechala z fleku namalovat a pověsit na stěnu. Zájemci ochotni se tomu věnovat nechť se mi směle hlásí. (15.08.2008)