Dívka s perlou

Ona nejenže „Dívka s perlou“ nechce být životopisným snímkem s postavami a dějem, ale nejde jí ani o tu malbu z názvu a snad ani o nádherně komponované záběry jako takové. Jde o to, co je jakoby „za nimi“ a co má v sobě každá dobrá malba – dojem neuchopitelnosti a přesahu, to do čeho nelze proniknout a obsáhnout, co je sice tajemné a nehybné, ale má svůj vlastní prostor, v kterém malba žije a hýbá se nezávisle na okolním světě (ahoj, Harry Pottere). Oproti pojetí častém v životopisných filmech je v „Dívce“ umění nadřazeno skutečnosti tím způsobem, že malba tu není jen jejím odrazem, ale zachycuje to, co by se ve všedním světě buď neodehrálo, nebo zdaleka ne s takovou krásou a intenzitou; míšení umění a skutečnosti v podobě očekávaného milostného vztahu Vermeera a Griet by tedy bylo nežádoucí, neboť přílišným a osobním kontaktem by obraz zevšedněl, zšedl a zprostnul (jak je vidět na Vermeerově ženě). Ty ze záběrů, jež jako by kompozicí, hloubkou a propracovaností popředí a pozadí kopírovaly Vermeerovy obrazy, jsou dvojího druhu – buď v nich herci na dlouhé vteřiny strnou a vytvoří tak něco, co se i díky nasvícení od skutečné malby liší jen málo, nebo naopak pohybem uvnitř záběru vzniká dojem, že jsme pronikli do malovaného díla a jsme součástí jeho vnitřního rytmu. Tak jako tak, 2/3 záběrů bych si nechala z fleku namalovat a pověsit na stěnu. Zájemci ochotni se tomu věnovat nechť se mi směle hlásí. (15.08.2008)

Film o světle a jeho odstínech, o barvách, o dočasném souznění a možná o tajemství vzniku jednoho obrazu. Vizuální stránka a k ní hudba, tak to je nádhera - plavba po kanálech při světle loučí, procházky po starém Holandsku, jeho trzích, hospodách. Souhlasím bez výhrad s větou May „Krásně natočená nuda od začátku až do konce“. (30.08.2005)

tak precízne a detailne vykreslenú dobovú scenériu som už dávno nevidel (hádam Barry Lyndon . . .), dôraz na vizuálnu stránku, ktorou dal autor poctu géniovi holandského maliarstva, tie farby, svetlo, všetky detaily a drobnosti, šperky, dekorácie, ozdoby . . . i napriek tomu však zdôrazňovaná stránka nezahlušila obsah - iste, spočiatku som si myslel, že sa budem nudiť a že ide film o ničom, že sa jedná naozaj len o prehliadku scénograficko, kameramansko, strihačsko, kostymérskej precíznosti, no tento film (aj keď nie je výpoveďou závažný, smeruje skôr k človeku a intimite príbehu než nejakému dobovému posolstvu) je vo svojej myšlienke presný a čistý vo výraze . . . herecké výkony sú úchvatné a scenár síce minimalistický, no dokonalý - to vidieť v scénach, kde na jednoduchej situácii bez akéhokoľvek dialógu vidíte na malej ploche jedného interiéru a niekoľkých sekúnd v reakciách, strihoch a záberoch VŠETKY vzťahy. na amerického režiséra nesmierne potešiteľné konštatovanie obrazového (a teda naozaj filmového) rozprávania. ps: platonicky milujem scarlett johansson (23.06.2007)

Tento film je ako obraz starých majstrov - remeselná perfekcia, vznešená nuda. Tak to vidí väčšinový divák. Starí majstri však zďaleka nie sú len o remesle, ale najmä o mágii skrytej vo vnútornej štruktúre diela. Vermeerov obraz môže pôsobiť ako prachobyčajná banalita. V skutočnosti ňou začne byť až vo chvíli, keď si odmyslíme tú perlu. Obdobne je to i s Webberovým filmom. Z banálnej historky sa niekedy, vo vzácnych prípadoch, stáva lyricko-epický príbeh, priam mytologicky intenzívny, s čarom neuchopiteľnej mágie, unikavej ako mraky prestúpené desiatkami farebných odtieňov. Mimochodom, povedali by ste, že perforácia ušného lalôčka môže pôsobiť neuveriteľne eroticky? (10.04.2009)

Vizualni stranka filmu je opravdu krasna, ale zaroven je to taky to jedine, co se da celou hodinu a pul obdivovat. Jeden malebny obraz strida druhy, ale dej je strasne prazdny, nezacina ani nekonci. Film je postaveny na praci kamery, ktera se vyziva v minimalisticky komponovanych dobovych exterierech s fetisistickymi detailnimi zabery uzoufane tvare Scarlett Johansson. Vsechny herecke vykony jsou suche a nicnerikajici - vcetne hlavni hrdinky - a scenar je natolik o nicem, ze i sebelepsi herec by nemel sanci se na filmu pricinit vlastni mimickou kreaci a pozdvihnout ho vys (viz Anglie). I pres tohle vsechno se na Divku s perlou moc hezky kouka, i kdyz ten film nema NIC, co by v cloveku vyvolavalo nejake zavratne emoce, je to mila oddychovka. Krasne natocena nuda od zacatku az do konce. (26.08.2004)