Dívka s perlou

Natočeno podle fiktivního historického románu z roku 1999. Překvapivě se nejedná o umělecký portrét, ale pozornost je směřována k modelce slavného obrazu. Ostatně o malíři samotném se dochovalo méně známých faktů než o jeho rodině či mecenáších. Ví se např. že Vermeer často používal pro své kompozice kameru obskuru, (dírkovou komoru), což byl předchůdce fotoaparátu a oblíbená pomůcka barokních malířů. Tvůrci do filmu zakomponovali tyto známá fakta stejně jako fantazii romanopisce a vznikl přesvědčivý mix. Story ale není nosnou sílou, tím je vizuální stránka filmu. Detailní mizanscéna a kamera filmující fotografické obrazy spoluvytváří výbornou atmosféru. Výpravný film s decentním příběhem a do hl. rolí opticky padnoucí Scarlett Johansson a Colin Firth. Postava Scarlett v turbanu a s perlou jako kdyby ožila a vystoupila z Vermeerova obrazu, magické...baroko. Produkce: UK Film Council (04.04.2018)

Film o malířském umění musí být především vizuálně sdělný a plnohodnotný, což snímek Petera Webbera splňuje měrou vrchovatou. Vše je ortodoxně podřízeno rastru kamery a kompozici, pomalému plynutí a výslednému efektu, jaky byste sami stáli v galerii před jakýmsi plátnem. K tomu přidejme skutečně neobvykle působivou mizanscénu, kde každý záběr rovnal se autentické Nizozemsko 17. století, velmi impresivní minimalistickou klavírní hudbu Alexandre Desplata, nádhernou Scarlett Johansson a působivý příběh o pozadí jednoho z nejznámějších obrazů světového malířství. Ta kompozice, v níž sedí Scarlett ve finální podobě slavného obrazu, je skutečně věrohodná. Jan Vermeer - Dívka s perlou... (10.01.2010)

Decentní, jemný film, který je však až na pár světlých okamžiků obsahově prázdný a to je hlavní kámen úrazu. Forma je totiž naprosto famózně zvládnutá. Skvělé kontrastní nasvícení, geniální, krásně kolorovaná kamera (až nezvykle detailní), kostýmy, výprava a i jednoduchý hudební motiv se mi docela zamlouval. (11.06.2005)

"Dívka s perlou" nás poutavě budovanou atmosférou a nuzným prostředím přenáší do nikterak filmařsky profláknutého období Holandska druhé poloviny 17. století, kdy byly rozdíly mezi společenskými třídami jasně a zřetelně dané, neslučitelné. Středobodem snímku je umělecká tvorba holandského mistra J.Vermeera, která ovlivňuje a rozličně působí na obyvatele Vermeerova domu, nebo jím "náhodně" průchozí. Mistrovu tchýni, jež v jeho práci spatřuje jediný a prostě účelový zdroj financí. Jeho ženu, jež v jeho malířské vášni cítí oprávněného soka v pozornosti a lásce ke své osobě. Jeho mecenáše, který v jeho práci zase vidí prostředek a cestu k ženské kráse, nebo v neposlední řadě obyčejné služce, která jakožto jediná kdo projeví upřímný zájem o samotné malířské umění a tvůrčí činnost, a nevyhnutelně tím na sebe strhne mistrovu pozornost. Ve snímku je dbán patřičný ohled na barevné ladění a svítění filmu, jež vzácně koresponduje s "náladou" Vermeerových obrazů. Líbilo se mi sledovat tenhle film, být přítomen utajené intimitě malování.. a myslet při tom na barvy. (25.09.2005)

Příběh jednoho obrazu. Loudavý, skromný, leč nesmírně působivý. Talentovaný pan Vermeer měl doma asi slušnej Saigon. Hysterická manželka, železná tchýně, rozmazlení fakani a slizký mecenáš. A mezi těmito mlýnskými kameny mistr a jeho bledá múza. […] Webber si skvostně pohrál s vizuálem a díky jeho citlivé režii s důrazem na detail, dokonalé kameře a vnímavým hercům vypadá výsledek, jakoby do něj kus sebe otiskli sami barokní velikáni. Už jen ta úvodní scéna krájení zeleniny. A navrch cizelovaný, tak trochu po „elfmanovsku“ poskládaný Desplatův soundtrack. Krása. Jako bych stál v galerii a zároveň vnímal pach delftského tržiště i každý sluneční paprsek dopadající skrze umyté okno na plátna v Janově ateliéru. Tam jistě vznikly hezčí kousky, žádný ale nemá tak zajímavě pohnutou historii jako „Operlená děvčica“. 80% (27.05.2013)