Girl with a Pearl Earring
Dievča s perlou
Girl with a Pearl Earring
Režie:
Peter WebberScénář:
Olivia HetreedKamera:
Eduardo SerraHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Scarlett Johansson, Colin Firth, Tom Wilkinson, Judy Parfitt, Cillian Murphy, Essie Davis, Joanna Scanlan, Alakina Mann, Rollo Weeks, Anna Popplewell (více)Obsahy(1)
Delft, Holandsko, 1665. Po oslepnutí otce nastupuje sedmnáctiletá protestantka Griet do služby v početné katolické rodině malíře Vermeera. Jednou z jejích povinností je i úklid mistrova ateliéru. Griet sice neumí psát, ale brzy se ukáže, že jí svět barev a obrazů říká víc než malířově žárlivé manželce. Mistrova plátna ji hluboce oslovují, a tak není divu, že se plaše a zpovzdálí obdivuje i jejich tvůrci. Ani ona však nezůstane nepovšimnuta. Mezi pánem a služkou vznikne křehké pouto a malíř dívčinu tvář zvěční na slavném obraze "Dívka s perlou" (u nás známém spíše pod názvem "Dívka v turbanu" a dnes vystaveném v Královské obrazárně Mauritshuis v Haagu)... Obrazy holandského malíře Johannese Vermeera (1632–1675) jsou světově proslulé, o mistrově životě se toho však ví jen žalostně málo. Zachytit a pochopit vzácný okamžik tvorby a krátký úsek umělcova života se pokusil v adaptaci stejnojmenného bestselleru Tracy Chevalierové debutující britský režisér Peter Webber. Hlavní postavou je ovšem titulní hrdinka, mladičká služka Griet. Výsledkem je citlivý, kultivovaný snímek, plný obdivu k Vermeerovu dílu a pokory k výtvarnému umění. Scarlett Johanssonová jako Griet nepotřebuje komunikovat slovy a přesto je výmluvná, stejně jako Colin Firth v roli umělce, jehož perfekcionismus hraničí s posedlostí. Vyzdvihnout zaslouží i výtvarně pojatá kamera Eduarda Serry, která snímku dodává kouzlo a patinu obrazů starých holandských mistrů. Film posbíral řadu mezinárodních filmových cen a dočkal se i trojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (335)
Dívka s perlou je jeden z největších thrillerů, které jsem kdy viděla (pokud si dobře vykládám ono záhadné anglické slovíčko). A proč tedy thrill na plné čáře - totiž ono tohle dílko dráží svojí imaginací, nevyřčeným cosi, co se vám hezky převaluje v žaludku a co buší v hrudníku ostošest. Co pohltí vaše smysly, ač to není barevná kašírovaná smršť v rychlosti zaplácnuvší vaše receptory. Na diváka je upředena smyčka v podobě vnitřního napětí umělce a jeho modelu, umělce a jeho múzy a koneckonců i všeho toho nevyřčeného kolem. Ano minimalismus slov - to je motto filmu, což by se zajisté stalo zkázou ve chvíli, kdy by měl špatné obsazení. Což nemá, protože všichni zúčastnění hrají své party opravdu výtečně. Ještě nikdy mě nedostal film, jehož předmětem je obraz a kde vlastně hraje i hlavní roli, který je navíc tak rafinovaně natočen (obzvlášť musím zdůraznit výtečné hříčky se světlem a kamerou), že mě udržel od počátku do konce přilepenou u obrazovky. ()
Nádherná vizuální stránka, práce s detailem, světlem a kamerou, decentní, ale přesto lehce dráždivá hudba, která samotná dodává filmu výrazný impulz. Děj, herecké výkony, to vše jakoby bylo potlačené do pozadí ve prospěch kompozice a atmosféry celého snímku. Kdo si to nedokáže vychutnat, pro toho bude film asi málo. Ale nepůsobí Vermeerovy obrazy podobně? Nemůže být "obsahem" i sama "forma"? ()
Film o světle a jeho odstínech, o barvách, o dočasném souznění a možná o tajemství vzniku jednoho obrazu. Vizuální stránka a k ní hudba, tak to je nádhera - plavba po kanálech při světle loučí, procházky po starém Holandsku, jeho trzích, hospodách. Souhlasím bez výhrad s větou May „Krásně natočená nuda od začátku až do konce“. ()
Film, ktorý používa osvedčenú schému (tak ako POLLOCK, LIBERTIN, V TIENI BEETHOVENA...) ale aj tak zaujme hlavne svojou inakosťou. 1_Miesto tmavých farieb používa farebnosť, hru zo svetlom (paralela k maľovaniu) ale pritom vie vykresliť šedivosť stredoveku. 2_Hlavnou postavou nie je ani maliar Vermeer ani Griet a dokonca ani obraz. Všetok dôraz je kladený na okolnosti vzniku obrazu. 3_Film funguje ako doplnok obrazu (alebo naopak). Dáva maľbe hlbší rozmer a divák môže lepšie pochopiť to, čo zo slávneho obrazu vyžaruje... ()
Naprostý herecký i scénáristický minimalismus podřízený kameře, hře světla a stínu, a režii. Křehká bledulka Scarlet Johansson vypadá, že se každou chvíli rozpláče, její úsměv je vzácný a prchavý, o to hřejivěji působí ve studeném světě kalkulu a manželství bez lásky. Colin Firth coby introvertní malíř v ní najde spřížněnou duši a zdroj inspirace, zatímco Cillian Murphy objekt svých tužeb v mezích své společenské třídy a Tom Willkinson jen hračku ve svých intrikánských rukách. V napjatých podmínkách nepřátelské Vermeerovy domácnosti zastoupené věčně těhotnou manželkou, kalkulující tchýní a škodolibými dětmi vzniká obraz světového významu. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (15)
- Když se Griet a Pieter prochází v přírodě, je za nimi v pozadí vidět muž jedoucí na kole. Jízdní kolo ale bylo vynalezeno až v 18. století, stejně jako vidličky se čtyřmi bodci, jaké jsou vidět na oslavě, a film se odehrává v roce 1665, tedy o celé století dříve. (Morien)
- Právě po účinkování v tomto filmu se irský herec Cillian Murphy přiklonil k vegetariánství. Ve filmu ztvárnil řeznického pomocníka Pietera. (Morien)
- Během úvodního víkendu (12.-14.12. 2003) si film v sedmi kinech na severoamerickém kontinentu vydělal 89 472 dolarů, celkem potom 11,6 milionu. (imro)
Související novinky
Klasiky v novém šatu
Edgar Allan Poe (na obr.): „Zánik domů Usherů“; Emily Brontë: „Bouřlivé výšiny“; Miguel de Cervantes: „Don Quixote“. A k tomu švýcarská legenda o kušostřelci Vilému Tellovi. Ano, nové adaptace… (více)
Barbarella na bondovský způsob
Producentský veterán Dino De Laurentiis to s novou verzí Barbarelly myslí opravdu vážně. Už podepsal smlouvu s Julienem Forestem, synem a dědicem Jeana-Clauda Foresta, legendárního komiksového tvůrce… (více)
Reklama