Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je 2. polovina 22. století a kosmická loď Ikarie XB 1 putuje k Alfě Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým, nepředstavitelným hrozbám. Ale veze si s sebou i řadu svých všedních lidských starostí a radostí. (NFA)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (344)

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Star Trek? Star Wars? Pche, houby, Ikarie XB 1, to byla první čistokrevná plnotučná filmová sci-fi, kterou jsem kdysi dávno viděl... Let mezihvězdným prostorem, zešílevší kosmonaut, robot, laserová pistole, to vše mě jako kluka mocně fascinovalo. Po letech jsem si to nedávno pustil znovu a nestačil se divit, jak skvělý film to dodnes je! Ta zneklidňující hudba, ta tíživá, těžkomyslná atmosféra, nejspíš po vzoru podobně laděných sovětských sci-fi filmů... Delikatesní lahůdka. Možná trochu škoda, že není v barvě, ale ta černobílá má přece jenom své nezpochybnitelné kouzlo. ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Kdysi byli bojovníky, aneb parafráze názvu jednoho z mých oblíbených nezávysláků se sem celkem hodí. Ikarii se nemůže upřít že ve své době byla jednim z nejlepších seriozních sci-fi ve světovem měřítku a hlavně určitě musela v českých filmových vodách působit jako zjevení. Jenže od doby vzniku uplynulo zhruba 40 let a tento fakt je hodně znát. Stejně jako většina ostatních starších filmů i Ikarie hodně zestárla. Očima nezaujatého, nostalgií nezatíženého, diváka musím konstatovat že má na dnešní dobu pomalé tempo a spíš už nudí. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ano, je to už poněkud vousaté, ale přesto je to film hodný respektu v mnoha ohledech. Tehdy to byla rarita. Sovětská kinematografie i samozřejmě ta západní chrlila spoustu sci-fi filmů, pár jich na DVD vyšlo od vydavatelství Řiťka video, ale pro naše luhy a háje to byl počin nevídaný. Dnes samozřejmě vše působí značně archaicky, robot, skafandry i sama loď. Astrounauté sedí před blikajícími panely a z těch cosi odečítají podle blikání.. :-). Žádné displaye, ručičkové měřáky, nic. Přesto když se člověk pozorněji zadívá na ty různé do detailu provedené spínače, kryty lamp, osvícení skafandrů... musí prostě smeknout. Špatný není ani příběh sám, který doslova v poslední minutě nabere zajímavý obrat. Nu a je také hodně zvláštní dívat se na herce, které známe spíše z rolí družstevníků, pohraničníků a jiných podivných době poplatných rolí, jak ve skafandrech brázdí vesmír vstříc Proximě Centauri. Dávám tedy za 4 vitaminové želé proti avitaminóze. * * * * ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Žánr sci-fi je v české, potažmo československé kinematografii zastoupen tak řídce, že přídomek "první a nejlepší" by mohl budit dojem, že v nepatrné konkurenci být nejlepší není tak těžké. Jenže on je to opravdu vynikající film, pravé hardcore sci-fi, jakých se dnes moc netočí, podle mě plně na úrovni takových děl jako 2001 nebo Solaris. Dílem se na tom podílí pochopitelně inspirace Lemovou předlohou, ale jen na tom kvalita filmu nespočívá. V zásadě šlo o jeden z prvních filmů žánru, který nestavěl na béčkové zápletce s příšerou unášející nevinné pozemské krasotinky, ale na skutečném zkoumání neznámého. Zároveň film nevytvořil budoucnost plnou šedivých lidí bez emocí, ale naopak stavěl na lidských charakterech, psychice, únavě, ponorkové nemoci, reakcích na nebezpečí. Přitom zůstává optimistickým, neboť zdůrazňuje myšlenku, že pevná vůle, spolupráce a přátelství dokážou člověka přenést přes nebezpečí a útrapy k poznání. Toho si osobně cením, snad proto, jak je právě tohle dnes v "umění" řídké. ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

nejde jen o velice oduševnělý snímek, který se konečně chápe sci-fi žánru nikoliv pro povrchní atraktivitu jeho typických prvků, motivů a exotických prostředí, ale pro obrovský potenciál k vystižení nesnadno zachytitelných témat novými, neotřelými prostředky. ve filmu se střetává lehkovážnost jedněch se zodpovědností a z ní plynoucí znepokojivou tísní druhých. strach z kroku do neznáma, bezmoc nad neschopností přesvědčit se o budoucích důsledcích vlastních přelomových činů sužuje astronauty stejně tak, jako hlavního hrdinu Germanova Papírového vojáka. spolu s astronomickým odstupem od civilizace, znásobeným nálezem vraku stařičké pozemské lodi plné zbraní hromadného ničení a distancí od vlastních kořenů, plodí tento pocit ještě svíravější tíseň srdce, která hrozí zbavit člověka příčetnosti. jméno Pavla Juráčka mezi autory námětu v této souvislosti nepřekvapí. zajímavé je, jak se různé postavy, reprezentující různá stanoviska a životní postoje, uchylují při střetu s docela novým nebezpečenstvím, s níž nemají žádnou předchozí zkušenost, která by jim dala poznat řešení, k rozličným přístupům: k neotřesitelnosti vědeckých faktů na jedné straně, k senzuálnímu zakoušení světa na druhé, k víře a naději aj. Ikarie XB 1 je krom toho také o lidskosti a o potřebě domova. její téma ikarovsky sebevědomé touhy po sklizení poznatků z hvězd později v šedesátém osmém roce dovedl do naprosté dokonalosti Stanley Kubrick ve své 2OO1čce. záměrně se o tématu vyjadřuji takto metaforicky, abych tím i v češtině zdoslovnil význam latinské moudrosti: ex astris scientia. čili ano, vědecká báze Ikarie je také velice rozsáhlá. okolnosti děje počítají s fenoménem dilatace času při vysoké rychlosti, jak o něm referuje speciální teorie relativity. motiv dilatace času není jen scientistickým přikrášlením, nýbrž má velký dopad na téma odstupu, který postavy vzdaluje domovu a milovaným lidem, jejichž životy během výpravy Ikarie kvapem ubíhají na Zemi a ztrácejí se v zapomnění. velmi mě ohromila také přítomnost černé díry, nicméně toto pojmenování se ustálilo až o tři roky po natočení Ikarie, zde se hovoří o tzv. "tmavé hvězdě" (a prý, že s tím přišel až Star Trek v šedesátém šestém). ale ta sama o sobě není tím, co mě ohromilo nejvíce. překvapením byl způsob, jakým se o ni posádka lodi přesvědčí: zjednodušená obdoba gravitačního mikročočkového efektu! jistě, každý vědecko-fantastický film přirozeně obsahuje i četná pochybení a prohřešky vůči vědecky podložené danosti, ovšem těch je, navíc s přihlédnutím k době vzniku, v Ikarii pomálu. nejvíce asi bije do očí planoucí chvost rakety. doufal bych, že tento efekt od dob Flashe Gordona, Krále raketových mužů a amerických komiksových scifáren 50tých let vymizel. /// abych se také alespoň okrajově zmínil o technických náležitostech, které na vintage sci-fi filmech shledávám nejpůvabnějšími, chválím výstavbu interiérů Ikarie, i jejich snímání, mimořádně skvělé speciální efekty, které předčí i mnohé mladší filmy (věčná škoda, že Ikarie není v barvě!), a vůbec koncepci vesmírné lodi-drobného soběstačného města, které nepostrádá vlastní zahrady, kde posádka pěstuje potraviny, tělocvičnu, společenský salónek a – cinefilové ocení – něco na způsob kina. i v tomto ohledu shledávám Ikarii velice pokrokovou, jelikož předjímá ideu, která o pár let později stála u zrodu prvních návrhů startrekové lodi Enterprise. bohužel, v kontrastu s výše zmíněnými složkami kostýmy Estery Krumbachové velice zastaraly. v neposlední řadě si zvláštní uznání zaslouží práce zvukaře a přiléhavá hudba Zdeňka Lišky, ze které zamrazí především v úplném závěru. () (méně) (více)

Galerie (39)

Zajímavosti (44)

  • Spoločenský tanec budúcnosti hostia filmového festivalu v Terste pomenovali „kozmický twist“. (Raccoon.city)
  • Film stál 6 miliónov Kčs a scenár zverili mladíkovi, ktorý bol vtedy ešte na škole - Pavlovi Juráčekovi. Vo svojom povestnom denníku sa potom Juráček sťažoval, ako ho na honorároch okradol starší a skúsenejší režisér Jindřich Polák. (Raccoon.city)
  • Časť dialógov a obrazových scén a zrejme aj celkovú inspiráciu filmom využil vo svojej skladbe a videoklipe Richard Müller - Banket (Ľudia 20. storočia). (shuster)

Reklama

Reklama