Píseň za chudého chlapce

[2,5*]     "Remember, you have Mr. Franklin to thank for this midnight assembly."     Dráma nakrútená podľa skutočných udalostí, čo je pre mňa asi jej jediné výrazné pozitivum (osvetový prínos). Predovšetkým ide o hromadu nespočetne krát videného klišé (napr. "dobrý" učiteľ v "zlom" prostredí), pričom sa vôbec nedá povedať, že by v tomto prípade išlo o kvalitnejšie spracovanie. Po technickej stránke mi vyslovene vadil ten divne zafarbený obraz (do modra, nepríjemne presýtený a často presvietený), ktorý pôsobil skôr ako technická nedokonalosť, než umelecký prejav (pre tie príšerné flashbacky to platí dupľom). Po dramatickej stránke sa ako na hojdačke striedajú scény dokonalej idylky (priam ako od Rosamunde Pilcher) s protivne vtieravou hudbou a veľmi vypäté scény (napr. asi najlepšia scéna bičovania), čo pôsobí dosť neobratne a hlavne umelo. Výhrady mám aj k stvárneniu hlavného záporáka (Iain Glen), ktorému sa to zlo tak prehnane zráči na tvári, až je to úsmevné (v reálnom živote zlosynovia nebývajú takí zrejmí už od pohľadu). No a tú scénu s recitovaním veršov pri odchode učiteľa na konci filmu snáď tvorcovia nemohli myslieť vážne, to musí byť hádam nejaká paródia. Na záver pár slov, o čom vlastne ten film je. Je hlavne o oddaných a "láskavých" kresťanských bratoch, ktorí tu svoju kresťanskú lásku dávajú najavo prapodivným spôsobom. Osobne sa pri týchto skutočných príbehoch nikdy neprestávam diviť, ako sa týmto sadistickým černokňažníkom podarilo preniesť sa zo stredoveku do našej doby.     "Let me give you some advise. The creatures you are going to teach, if that is the word, are not to be confused with intelligent human beings." (31.03.2023)

Píseň za chudého chlapce není skutečně příliš veselým a odpočinkovým zážitkem.Když si tak ten film přehraji znovu v hlavě,vlastně si uvědomuji,že ve spojitosti s tímto dost nekompromisním dílem se mi vybavuje především jeho beznaděj,smutek,špína,neštěstí,smrt a především pravá zkurvená tvář náboženství.Dějově jde především o depresivnější podívanou,příběh se skutečně se žádným z aktérů vůbec nemazlí,na bolest a utrpení narážíme téměř v každém záběru a o to má pak těch pár světlejších momentů v onom marastu daleko větší sílu.Herci byli vybráni především typologicky,takže jak Aidan Quinn,tak Iain Glen si pouze odehráli to,co je jejich herectví nejblíže a zhostili se svých úloh s naprostou precizností.Na Písni pro chudého chlapce mi ovšem docela vadil jeho televizní formát,který mě skutečně rušil a především kvůli tomu jsem si film asi neprožil tak,jak bych mohl,neboť o vysoce kvalitní emoce,city,napětí a dramatičnost tu skutečně nouze není.Píseň za chudého chlapce je zkrátka TV film,který se však svou kvalitou povyšuje do úplně jiné ligy,srší z něj znepokojivá syrovost nejvyššího kalibru a je skutečně v pravém slova smyslu velmi smutnou podívanou,která však potěší každého vnímavějšího diváka. (29.08.2009)

Íri zase prekvapili, a predostreli ďalší film (pred tým Padlé ženy ) z prostredia nápravnovýchovného zariadenia riadené cirkvou. Dojímavý príbeh o "živote" chlapcov v polepšovni, o despotizme vychovávateľov a ľudskom prístupe učiteľa k nim. Takéto inštitúcie existovali v Írsku do roku 1984.Na margo toho chcem iba podotknúť, že výchova (prevýchova) mládeže by nemala byť záležitosťou iba jednej inštitúcie ale celej spoločnosti. Jednoduchým zákazom sa zlo neodstráni. Na zlé veci treba poukázať a pranierovať. Len nedávno bola aféra v polepšovni v Hlohovci, kde pedagóg fyzicky týral chovancov. A čo taká "pani riaditeľka: kdesi v dedinke na Horehroní,ktorá týrala deti ? či dokonca škôlkárka , ktorej "pedagogické spôsoby: boli sprevádzané modrinami a šrámami na chrbte chlapčeka ? Či pani učiteľka, ktorá otehotnela s ôsmakom ? FUJ !j FUJ FUJJJJ !!!! (29.11.2015)

Jeden z filmů se silným dějem, který vtáhne a už nepustí. Ať už v jakékoliv církvi, nebo státním režimu to nikdy není o víře, režimu, ale o lidech, kteří tyto systémy fanaticky radikalizují, nebo vyznávají svůj radikální výklad ,, dobra" prospěšného pro celou společnost. Díky Bohu jsem ateista, takže mne nejvíc dostalo závěrečné doplnění, že chrabrý pan učitel padl a ti dva zmrdéčci žili šťastně až do smrti a moc by mne zajímalo jaké prasárny prováděli na svých nových působištích, zvyk je železná košile a nemyslím si, že pomohlo je jen přemístit. Nemyslíte, že kdyby jakýkoliv Bůh existoval, tak by tohle nikdy nedopustil, hmm, nebo má jen vysoce flegmatickou povahu? (22.03.2015)

Nebýt toho, že se děj odehrává v prostředí církevní školy a internátu, asi by se jednalo jen o další anabázi toho, jak osvícený učitel je schopen motivovat a "vytáhnout" i předem zatracované hochy. Odlišují ho ale navíc jeho zážitky ze španělské občanské války, ty jsou však představeny zkratkovitě a stereotypně, největší stereotypy představuje chování mnichů a mě se začíná stýskat po dobách, kdy nezobrazovat násilné a sadistické věci nikterak neumenšovalo na síle filmového poselství. Zneužívání chlapců, v tomto případě představiteli církve, je přece samo o sobě otřesné. (07.09.2022)