Píseň za chudého chlapce

Film obsahuje veľa prvkov, takých, ktoré ešte dlho budú prenasledovať diváka, najmä zato, že všetky krutosti ako bitky, poníženia, sexuálne zneužitia nie sú napísané z fantázie človeka, ale samotným životom, čo však je najotriasajúcejšie je fakt, že toto všetko sa udialo pod zámienkou výchovy. Podobné filmy: Nebezpečné myšlienky , Padlé ženy, Výchovný tábor, Jak zabít kneze, Domov šedých motýľov (19.02.2011)

Filmov s totožným obsahom som videl už niekoľko, preto som sa snažil nájsť odlišnosti. Vnímal som ho dosť čiernobielo, tí dobrí sú príliš dobrí a zlí naopak príliš zlí. Nepopletie to nikto. Prekvapiť však môže, že chovanci sa ako delikventi nesprávajú a z cirkvou spravovanej polepšovne je zakrátko Hviezdoslavov Kubín. To už zaváňa Makarenkom. Sadista a aj ten pedofil sú zasa takí odporní, že ich určite po premiére prestali susedia zdraviť. A hoci sa nerád starám o technické detaily, myslím si, že umlátiť chlapca remeňom na smrť nebude také jednoduché, ani pre renomovaného sadistu. (02.08.2009)

To je tak, když se v církvi ukáže, na jedné straně, debil a na straně druhé, dobrý člověk. Film totiž vypráví o jedné církevní škole, kde vládne jeden církevní hodnostář, který má k debilovi hodně blízko. Pak tam ale dorazí církevní učitel a církevní rozepře můžou začít. Důkaz toho, že víra není předmětem církve, ale lidí. Především ti jí dávají obraz, kterým církev žije. (09.05.2011)

Nebýt toho, že se děj odehrává v prostředí církevní školy a internátu, asi by se jednalo jen o další anabázi toho, jak osvícený učitel je schopen motivovat a "vytáhnout" i předem zatracované hochy. Odlišují ho ale navíc jeho zážitky ze španělské občanské války, ty jsou však představeny zkratkovitě a stereotypně, největší stereotypy představuje chování mnichů a mě se začíná stýskat po dobách, kdy nezobrazovat násilné a sadistické věci nikterak neumenšovalo na síle filmového poselství. Zneužívání chlapců, v tomto případě představiteli církve, je přece samo o sobě otřesné. (07.09.2022)

Jeden z filmů se silným dějem, který vtáhne a už nepustí. Ať už v jakékoliv církvi, nebo státním režimu to nikdy není o víře, režimu, ale o lidech, kteří tyto systémy fanaticky radikalizují, nebo vyznávají svůj radikální výklad ,, dobra" prospěšného pro celou společnost. Díky Bohu jsem ateista, takže mne nejvíc dostalo závěrečné doplnění, že chrabrý pan učitel padl a ti dva zmrdéčci žili šťastně až do smrti a moc by mne zajímalo jaké prasárny prováděli na svých nových působištích, zvyk je železná košile a nemyslím si, že pomohlo je jen přemístit. Nemyslíte, že kdyby jakýkoliv Bůh existoval, tak by tohle nikdy nedopustil, hmm, nebo má jen vysoce flegmatickou povahu? (22.03.2015)