Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva výtečníci zdědili ostrov a pořádný balík peněz ve třech různých měnách, a k tomu jachtu, aby se na svůj nový pozemek měli jak dostat. Naneštěstí o všechny peníze přijdou díky sto a jedné dani a při vyplutí už nemají ani floka, zato se k nim přidá muž bez státního občanství a ještě černý pasažér. Krátce poté, co oba zmínění výtečníci uprostřed širého moře rozeberou lodní motor, jehož součástky napadají do moře, ztroskotají na pustém ostrově. Na ten se odebere i nezbytná dívka, v tomto případě prchající od muže, kterého si nechce vzít. O ostrov náhle projeví zájem všechny státy světa, což ovšem zůčastnění těžce nesou, a tak si založí vlastní stát Crusoeland s ústavou: žádné daně, žádné zákony... (Fingon)

(více)

Recenze (19)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Poslední film legendární dvojice, která již byla dávno za zenitem své úžasné kariéry a v éře poválečného barevného zvukového filmu o jejich služby v Hollywoodu již nikdo nestál. Přijali tedy nabídku z Evropy (původně se mělo točit filmů více) a začali točit zde. Jak je však patrné přímo z filmu, Stan Laurel byl již hodně nemocný (jeho strhané stařecké rysy mnohdy vyvolávají spíše lítost než veselí...) a celý film byl v podstatě velké fiasko...problémy s režiséry, se štábem (natáčelo se prý více než rok, přičemž své nejlepší filmy točili vždy jen několik týdnů)... Přesto se ve filmu najde spousta světlých momentů odkazujících k tomu, že Laurel a Hardy skutečně byli kdysi fenoménem. Zjevné jsou sociální a významové podtexty filmu - aluze k robinsonádám, k slavnému filosoficko-politickému traktátu Moreovy Utopie (1516), k levicovému hnutí a myšlenkám o beztřídní společnosti... Atoll K (alternativní název je právě Utopia) není aktuálním reliktem doby, je to spíše fosílie, kterou vyplavila na povrch snaho o velký comeback...ten se sice nepodařil, ale Laurel a Hardy odešli ze scény světového filmu se ctí... Nostalgicky smekám... ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Je s obdivem, že staří pánové se pokusili... Ovšem to co s mladým elánem, posléze s vypracovanou a léty ověřenou brilancí, rozesmávalo, je pojednou trapné, smutné a dá se říci i dojemné. V závěru filmu tradičně kňučící Stan není ani vtipný, ani politování hodný, nýbrž jeho chování vzbuzuje výsměch a otázku, má to ten děda zapotřebí? Inu, tento film je šlápnutím vedle, i velcí komici mohou dělat velké chyby. Přesto se domnívám, že potenciál zde byl, jen by jej museli zužitkovat Stan a Olie o dvacet let a více mladší. ()

Reklama

viax 

všechny recenze uživatele

Nic moc teda. Nevím, jestli mám tu stále stejnou mimiku a stále stejné vtipy oceňovat nebo spíš litovat toho, že se ve své komice neposunuli dál. Film je silně poplatný poválečnému období v Evropě, kdy se stíraly třídní rozdíly a budovalo se, až se divím, že tam nezakomponovali nějakou tu budovatelskou píseň. Točit to u nás, tak tam natuty je. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Snad je škoda, že se úspěšná dvojice Laurel - Hardy během své kariéry neposunovala vpřed v odlišných druzích vyjadřovacích prostředků. Na druhou stranu svou jednoduchou klaunskou komikou bezpečně dosahují svého vytouženého výsledku prostého humoru, který sice bolí, ale neponižuje. Téma jejich posledního společného filmového výtvoru je slibné a vznešené ve své snaze o vyjádření názoru na fungování společnosti. Film se nebojí a vytrvale se pouští do rozpustilého hraní, ale jeho celistvost nepůsobí tím nejstabilnějším dojmem. Objevuje se kostrbatost, rozháranost i unáhlenost. V té konečné podobě je nesourodost znát a ubližuje sympatickému a upřímnému pokusu o jedinečné satirické dílo. Kritika přízemnosti a závisti lidí a macešského a kořistnického řízení státních útvarů předkládá své temné vize o budoucnosti smysluplného směřování lidské společnosti, pokud se nedokážeme odpoutat od své přízemnosti a agresivního egocentrismu. Stan Laurel a Oliver Hardy se pouští do absurdit byrokracie a neúměrné daňové zátěže, do úvah o svobodě a demokracii, hamižnosti a lidskosti. Jejich společné kroky pohánějí pudy, neschopnost, pohodlnost i upřímná prostota a hledání životního štěstí. Hlavní ženskou postavou je umíněná a emancipovaná zpěvačka Chérie Lamour (zajímavá Suzy Delair). Mezi zakladatele idealistického svobodného státu patří také ochotný muž bez národnosti Antoine (Max Elloy) a italský chronický černý pasažér Giovanni Copini (zajímavý Adriano Rimoldi). Z dalších rolí: šlechetný i neurvalý poručík námořnictva Jack Frazer (příjemný Luigi Tosi), či nenasytný násilník a líný buřič a sadista Alecto (Michael Dalmatoff). Je to zajímavé. leč nevyvážené filmové dílo. Hravé, snaživé, milé a zábavné. A o to jde. ()

fantomas19 

všechny recenze uživatele

Posledný film komického dua Laurel a Hardy z roku 1951 je vo francúzsko-talianskej koprodukcii. Stan a Olie zdedia loď a ostrov. Posádku lode doplnia večný tulák bez štátnej príslušnosti - kuchár Antoine (Max Elloy) a taliansky vysťahovalec Giovanni Copini (Adriano Rimoldi). Stroskotajú na neznámom ostrove, kde sa k nim pridá krásna Chérie Lamour (Suzy Delair). Vytvoria slobodný štát Crusoeland, príval imigrantov však čoskoro vyvolá na ostrove revolúciu. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • Poslední film komické dvojice Stana Laurela a Olivera Hardyho. Měli rozplánované ještě další projekty (televizní seriál The Fable of Laurel and Hardy, více možných filmů ve francouzsko-italské koprodukci), ale všechny plány odsunuly stranou jejich těžké nemoci. (Komiks)

Reklama

Reklama