WandaVision

Ze začátku úplně nadšení nepřevládalo, protože sitcomovej formát tady úplně nefungoval, třebaže je potřeba ocenit snahu o originalitu. Ovšem po třetí epizodě se to rozjelo takovým způsobem, že mám co dělat, abych tomu nenacpal i tu pátou hvězdu. MCU tak jak ho máme rádi a přece chvílema trochu jiný. (06.03.2021)

Tak jsem o sobě zjistil, že jsem prostě naivní kretén. Diky MaRveLe. Fakt jsem si po těch dvou třech prvních epkách řekl, Jo! Tohle může bejt fakt velký. Čekal jsem, že by se snad Marvel mohl vydat nějakou odvážnější cestou, představit nám psychologický rozklad postav (Neříkám, že přímo Ingmar Bergman, ale alespoň nějaká Light verze...), ovšem s přibívajícími reakcemi, jsem pochopil, že tímhle směrem se Marvel nevydá, protože by je jejich fanoušci sežrali za živa. Dneska totiž asi definice dobrého seriálu je nasrat 30 cameí, odkázat na 50 komiksů, odpálit pár domů a to je všechno. Kam se poděla ta hravost prvních epizod? Kde je ta inovace a ten rozpad osobnosti? Já vám řeknu kde... Poslední epizoda a pomyslné finále nemá absolutně nic. Chybí tam citová vazba k charakterům, protože je rozbitá naprosto špatně dramaturgicky vyváženou akcí a nebo stopáži, která by pro takovej poměr linek dávala smysl. Oni, ale potřebovali nacpat 3 hlavní záporáky do jednoho 40 minutového dílů a ende. Bílej Vision, naprosto k ničemu. Darcy tam byla jen proto aby nabourala? Agathu... Radši ani nezmiňuju.. . Prostě trapárna a řekl bych, že i na podobné úrovni jako některé CW věci typu šestá série Flashe. Je škoda že Paul Bethany si to tady dává jako naprostej pán a, že tohle "finále" je dost možná poslední vzpomínka, která mi na jeho Visiona zůstane. Ikdyž víte vy co? Nikdy neříkej nikdy vole, v Doctoru Strangeovi Wanda odcestuje do paralelního vesmíru, s paralélním Visionem si udělá paralélní děti a třeba dožijou, mě už je to ale fakt jedno. Prvních epizod mi je líto, mohlo to bejt super. Škoda. (05.03.2021)

"We are an unusual couple, you know." "Oh, I don't think that was ever in question." ____ Svým melodramatickým konceptem manželských etud a atypickou vintage interpretací ve formě sitcomu z intertemporální etapy nukleární rodiny 50. let minulého století až do současnosti, lze 'WandaVision' považovat za velmi netradiční ekvivalent marveláckého repertoáru, o jehož evergreeny jsme byli minulý rok ochuzeni. V rámci žánrový asociace jde o akurátně klišovitou parodii na klasické situační komedie s notnou dávkou cynismu, která částečně vykrádá similarity a signifikantní teze kultovních snímků jako 'Pleasentville' a 'Truman Show', či románu 'Stepfordské paničky' od Ira Levina, a posléze je kombinuje s mysteriózním rukopisem Davida Lynche.... Bezmála nejvíce nápaditou devizou celé show je bez debat velmi systematicky vystavená strukturální fragmentace jednotlivých dějových aktů - v podstatě co epizoda, to specifická stylizace do sitcomové éry daného desetiletí - ať už se to týká charakterových archetypů, vizualizace, či scénografického aranžmá - což ve výsledné koherenci vytváří neobyčejně noblesní žánrové leporelo. Mezi nejvýraznější neduhy bych určitě řadil fakt, že seriál častokrát eskaluje do až zbytečně groteskního ad absurdna - mnohdy adekvátně, mnohdy abnormálně.... Ačkoliv závěrečné epizody jsou na můj vkus příliš megalomanské, heroické, a patetické, 'WandaVision' je ve výsledným resumé díky svému líbivému komornímu pojetí velmi solidní překvápko nejen v popkulturním rámci komiksového repertoáru. Seriál sice v celkovém narativním procesu neustále lavíroval na optimálním nadprůměru - přestože měl z hlediska kreativity potenciálně na víc - ovšem nepochybuju, že bude nejvíc zarytým fanboyům velmi inklinovat. Jako potencionální expozice k nadcházející etapě marvelácké ságy je 'WandaVision' bezpochyby nevídanou žánrovou kuriozitou - což signalizují samotné post-credit scény. Takže pokud vezmete tuhle extravagantní maškarádu všanc aniž by jste byl komiksovej virgin znalý kánonu, doporučoval bych si v tomto oboru případně doplnit vzdělání. No a Elizabeth Olsen s Paulem Bettanym jsou prostě ideální pár k sežrání.... // VERDIKT: i telepaté mají své dny. 7,6 šarlatových čarodějnic z 10 // (06.03.2021)

Nebudu lhát, žeru to! Nejen, že je mi sympatická odvaha vykročit stranou osvědčené (a už dosti ohrané) marvelovské šablony, ale baví mě celý ten formát: Každý díl ve stylizaci sitcomů jedné dekády a někde pod tím schovaná backstory, která si s každým dalším dílem ukrajuje víc a víc prostoru. A přiznávám, komiksového geeka ve mně těší i to množství odkazů ke komiksům Roye Thomase, Johna Byrna a B. Michaela Bendise. Je to hodně originální take na celou tu dějovou linii od narození Wandiných dětí, přes "vymazaného" bílého Visiona až po House of M. A jako dodatek tam přihodili i "X-Menovskou" podobu Quicksilvera (po návratu x-menovských práv Marvelu). (06.03.2021)

Marvel zase zkouší něco nového, a kouzlení s diváckými vizemi mu ve stylovém - a hlavně chytrém! - seriálu opět vychází na výbornou. Na tenhle comicsový origin naruby se bude vzpomínat, a to nejen proto, že jde na devátý pohled o zdaleka nejdražší televizní experiment pod sluncem. Jo, a nezapomeňte na druhou potitulkovou scénu! (05.03.2021)