Smrt kmotřička

Sklamanie. Naťahované scény, otrasné dialógy, a navyše tento film postráda všetky vlastnosti krimi žánru. (27.04.2020)

Bertolucci je snad rovněž klasikem....jako jeden z hvězdné světové šestice..!!! (11.10.2008)

Bertolucciho prvotina nese jasné vlivy Pasoliniho vlastní tvorby - vždyť B. byl asistentem režie u Pasoliniho Accattoneho (1961) a Pasolini byl též tvůrcem námětu k "Smrti kmotřičky". A "kmotřička" proto nutně nese především pasoliniovskou zálibu v charakterech římských outsiderů, lumpenproletářů, omladiny a pozérů. A je to právě tento druh lidí, který se zde stává hlavním hrdinou a o němž film především vypovídá - decentně zpracované kriminální pozadí neslouží totiž ničemu jinému, než že nám jakožto ohnisko zápletky umožňuje poznat několik takových lidských typů a nahlédnout do jejich typicky strávené noci (korunované netypickou událostí). Jednotlivé fragmenty popisující konkrétní skazky protagonistů jsou sice sjednoceny a vztaženy k okamžiku noční vraždy, ale na rozdíl od děl jako Rašomon prakticky nejde o to, z různých hledisek rekonstruovat pravdu události (o to se děj takřka vůbec nesnaží), ale "pouze" skrze výpovědi na policii prozkoumat život římské smetánky ulice. Bertolucci si už ve své prvotině osvojil nádhernou kameru, podobnou tehdy také začínajícímu Eliovi Petrimu, a jsou to právě sekvence, kde jde především o použití kamery a hudby - a ne slov - kde je film nejkvalitnější. (03.05.2015)

V prípade Smrti kmotričky, sa jednalo o celkom solídny, režisérsky; veľmi mladý (vo veku len 21 rokov) debut B. Bertolucciho, spracovaný „rašomónskym spôsobom”, a s hlavným bodom v podobe: vraždy prostitútky, v ktorom bolo cítiť hmatateľný rukopis P. P. Pasoliniho, kedy sa jedno prelínalo s druhým; nakoľko Bertolucii pracoval ako asistent réžie na predchádzajúcom titule: Accattone, a tak práve preto som mal dosť reálny dojem, že titul oplýval surovou, skrátka; „accattoneovskou atmosférou”, čo je v spoločnej kombinácii, vskutku naozaj veľkým lákadlom. • Na jednej strane tu máme naprosto depresívnu atmosféru, na strane druhej i zlomovú situáciu, na ktorú sa pozeráme viacerými uhlami pohľadu, miestami sa v tom divák síce trochu stráca(l), ale v podstate všetko do seba náramne dobre zapadalo, dokonca by som danú vec ozrejmil i v tom zmysle, že tentoraz súčasné postavy tak strašne klamali, až sa im z úst nekonečne prášilo; áno, presne tak, že Rašomón bol oproti tomu ešte v rámci prijateľnej normy, ak to mám doslova takto definovať? • Budúci, významný režisér, sa podľa mňa nemusel vôbec za nič hanbiť, pretože na samý úvod, nastavil latku hodne vysoko, aj keď to tak hneď nevyzerá. (04.09.2023)

Netradiční artová detektivka v pomalém tempu, kde silněji než napětí a pátrání po totožnosti vraha vládne působivá atmosféra. Podezřelí lžou jak když tiskne a jeden po druhém kandidují na post místního zvrhlíka. S touto poflakující lůzou strávíme celý den v Římě, abychom se pohledem každého z nich dostali opakovaně do parku, v jehož blízkosti si zubatá už brousí kosu. Můj oblíbený mustr jedné situace nebo doby viděné z rozlišných úhlů v sobě skrývá nepřeberné množství zajímavého potenciálu a Bertolucci si s ním v lyrickém stylu poradil ve svém debutu jako zkušený mazák. Samotná úvodní sekvence poletujících novinových útržků z mostu až k místu činu je poetická dokonalost. Tématem film připomene výtečnou klasiku, Kurosawova Rašomona nebo z těch novějších, popkornový hollywoodský akčňák Vantage Point. (24.05.2012)