Konformista

Průšvih. Nemůžu si pomoct, ale opět zde v plné "kráse" vylézají všechny chorobné inspirace italským neorealismem. Bertolucci má nesnesitelný sklon k rozvláčnosti a ukecanosti, zesílený tragickým vedením herců - podobně jako v Posledním císaři i u Konformisty jsem se někdy cítil trapně, když jsem sledoval bolestivě natahované "drásavé" scény (viz. žena na skle auta). Plus neschopnost dojít k jakékoliv pointě. Tyto neduhy sice trochu pomáhají tlumit netradiční úhly záběrů a obecně velmi ladná kamera, ale celkově jsem ty dvě hodiny stejně víceméně protrpěl. (09.03.2011)

Šel jsem po tématu a vůbec nečekal, jaké vizuální žrádlo mě čeká. Vidět v roce 1970 bayovské kamerové nájezdy bere dech. Práce se světlem i mizanscénou je sice místy šíleně scénická a manýristická, ale nad ruhou stranu fakt vynalézavá a dodává každé scéně na důležitosti. Souzním s pozicí filmu, ve které člověk bez idejí je přirozeným služebníkem zla a docela by mě zajímalo její další rozvinutí k současné éře pozdního kapitalismu, kdy se zase ideje komodifikují a vytváří se tak nová varianta konformismu. (07.06.2021)

Po dvoch dobrých skúsenostiach s Bertoluccim som sa nazdával, že i Konformista mi prinesie obdobný zážitok. Nestalo sa. Zažil som zdĺhavú a ťarbavú transkripciu Moraviovej predlohy, herecké výkony limitované ich nositeľmi, dej trhaný ako chod motora pred zadrením a Bertolucciho fascináciu obrovskými prázdnymi priestormi. Aj keď moje rozladenie nedosiahlo úroveň dvoch hviezdičiek, titulky po chvatnom závere ma potešili. (15.11.2016)

Navzdory tomu, aká prázdnota film vypĺňa, je to celkom zaujímavý počin. Veľmi zaujímavá prázdnota, plná skvelých hereckých výkonov a odvážnych myšlienok, dialógov a režírovania. Myšlienky sú síce odvážne ale ich rozvitím to mohlo byť ešte ostrejšie. Z technického je zaujímavá najmä kamera. 65%. (01.07.2008)

Konformista je moje štvrté stretnutie s Bertollucim a znova nedokážem jeho film ohodnotiť ako pozitívny, resp. zábavný. Určite to nebolo ani jeho zámerom, ale taký Trier je tým lepší, čím je depresívnejší. Najzaujímavejšie bolo pre mňa zobrazenie monumentálnej fašistickej architektúry. Tá je, aj napriek množstvom filmov s danou tématikou, dosť opomínaná. Konformistovi nie je čo vyčítať, je natočený maximálne detailne, až dokonale, takže jeho hodnotenie vyplýva čisto z emocionálneho pocitu. No jednoducho nemám rád, keď sú vo filmoch vraždené krásne ženy...VIDENÉ ZNOVA: Práve zdanlivá odťažitosť a precízne vybudovaná chladná atmosféra je to, prečo je Konformista po emocionálnej stránke tak silný. Jeho postavy vďaka hercom a scenáru tožiž žijú a prežívajú intenzívne svoju dobu. Že bolo najjednoduchšie byť konformistom, vieme dobre aj z histórie Slovenského štátu. (18.05.2012)