Reklama

Reklama

Konformista

  • Itálie Il conformista (více)
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii „Konformista“, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus. (NFA)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (86)

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Nevěřím svým očím, když vidím zdejší hodnocení. Dle mého názoru patří Konformista někde do první stovky nejlepších filmů. Už dlouho se mi totiž nestalo, že bych u filmu zažíval čirou fascinaci a nadšení z dokonalé režie v souhře s nádhernou kamerou a rozmanitou padnoucí hudbou. Není to však jenom povrchní pozlátko co zdobí tento skvost. Tritignant zahrál svého bezpáteřního a chladného konformistu naprosto fantasticky a jedná se zcela určitě o jeho životní roli. Tohle byl můj první Bertolucci, ale jestli jsou i jeho další filmy takhle bezchybné, tak u jednoho určitě dlouho nezůstane! ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Šel jsem po tématu a vůbec nečekal, jaké vizuální žrádlo mě čeká. Vidět v roce 1970 bayovské kamerové nájezdy bere dech. Práce se světlem i mizanscénou je sice místy šíleně scénická a manýristická, ale nad ruhou stranu fakt vynalézavá a dodává každé scéně na důležitosti. Souzním s pozicí filmu, ve které člověk bez idejí je přirozeným služebníkem zla a docela by mě zajímalo její další rozvinutí k současné éře pozdního kapitalismu, kdy se zase ideje komodifikují a vytváří se tak nová varianta konformismu. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Problémy se sedlinami totalitních režimů nejsou domovem jen ve střední a východní Evropě. I Západ si v tomto ohledu prožil své a je naší velkou chybou, že o tom víme tak málo. Téma fracouzské kolaborace zůstává jednou z nejpalčivějších forem špatného svědomí "civilizovaného" Evropana. Mandarinovitos hlavní postavy, prokazovaná Trintignanem, směle snese čecháčkovské dimenze jak nacistické, tak komunistické éry. Odpornou měkýššovitost, kterou Trintignantova postava páchne, si umím bez větších nesnází představit i v našich poměrech. Chorobopis zrady - zejména té vnitřní - je v tomto filmovém ztvárnění zachycen dokonale. Není co dodat, neboť kochat se dokonale ztvárněným hnusem je strašné samo o sobě. Smysl a směřování filmu nejlépe vystihuje jeho název. K této pregnantnosti není co dodat. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Tento film mě moc nezaujal. Asi bych musel číst Moraviovu knihu, aby se mi ho podařilo pořádně pochopit. Možná nám to mělo na jednom člověku ukázat pokřivenost společnosti v době fašistické diktatury. Tomu by snad napovídaly i některé křivé záběry kamery. Jean-Louis Trintignant ale zahrál bezpáteřního, zbabělého hajzla kam vítr tam plášť dobře. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Ano, Bertolucci to fašistům pěkně natřel, jenže sledování Konformisty může být stejně nepříjemné pro nepřipraveného diváka. Nechronologicky vyprávěný film si od něj po celou dobu drží chladný odstup, neusiluje o jeho sympatie a důležitější než forma (ač bohatá na pěkné kamerové záběry, četně využívající různé barevné tónování) je pro něj samotná myšlenka. Nadčasová a v širším kontextu uplatnitelná také na dnešní dobu, protože se vždy najdou lidé, jež raději splynou s davem, než aby si klestili vlastní cestu. Otázkou je, jak daleko budou ve vlastním odosobňování ochotni zajít. Nevím, jak na tom byla co do plynulosti vyprávění kniha, film totiž nedokázal na delší dobu upoutat mou pozornost a byly to jenom jednotlivé výseky, některé s lehkostí zakomponované symboly, které mi utkvěly v paměti. Ta nejlepší scéna, od které bych rád sledoval Clericiho osud třeba ještě celou další hodinu, přitom přichází až v samém závěru, kdy (anti)hrdina dojde trpkého procitnutí. V úplně posledním Trintignantově pohledu do kamery se zračí konfrontace všeho, čím si doposud prošel a toho mála, co tím získal. 75% Zajímavé komentáře: Fabienne, Lookass, sportovec ()

Galerie (93)

Zajímavosti (6)

  • Po premiéře filmu čekal Bertolucci před kinem na svého přítele režiséra Godarda a na jeho reakci na svůj film. Godard mu podal kus papíru a beze slova odešel. Na papíru byla kresba Mao Ce-tunga a pod ní věta: „Bojuj proti individualismu a kapitalismu.“ (raininface)
  • "Tento román Alberta Moraviu ma veľmi upútal, ale úloha, ktorú mi dal Bertolucci, sa mi príliš nepáčila. Moraviu som trochu poznal, lačnel po intenzívnom živote. Raz som s ním a s jeho priateľmi večeral. Moravia večeral každý deň dva razy, toto bola druhá večera. Keď sme odchádzali z Bertolucciho filmu, povedal nám, že je to lepšie ako jeho román." (Zdroj: Jean-Louis Trintignant: Pokojná vášeň: v rozhovoroch s André Asséom, 2002) (Rosamunde)
  • V Paříži při rozhovoru doktora Marcella Clericiho (Jean-Louis Trintignant) a profesora Quadriho (Enzo Tarascio) padne zmínka o slavném podobenství o vězních v jeskyni. Mýtus o jeskyni je v sedmé knize Platónovy „Ústavy“, která je věnovaná hlavně vědám a vzdělávání. (noelcoward73)

Související novinky

Reklama

Reklama