Četnické humoresky

Tak jsem konečně podloudně získal i poslední díly a viděl to celé. Dá se říci, že až na několik neslaných nemastných epizod, je celý seriál výborně a chytře napsaný. Postavy jsou natolik vykreslené a hlavně důvěryhodně zahrané, že člověk ani na chvíli nepochybuje o oddanosti četníků první republiky. Musím říci, že jim ten patriotismus závidím a přál bych si, aby to tak bylo i dnes. Seriál se nevěnuje ani tak detektivním zápletkám, jako spíš vztahům mezi lidmi, na rozdíl od dnešní seriálové produkce se ale nebojí jít do hloubky. Často jsem se přistihl ve fandovství tomu či onomu četníkovi, prostě to člověka strhne. Arazim mě často svou nedůtklivou povahou štval, Béďa byl vtipný, Zahálka největší Bůh a ostaní prostě parta. Postupně během seriálu hrdinové mění povahu i postoje, divák mění zase své oblíbence. Má to zkrátka švih a dynamiku. Viktor Preiss znovu ukázal jaký je herecký titán. Přestože se tvůrci nesnažili věnovat politické situaci v Čechách moc prostoru, to s jakou grácií zpracovala režisérka odvěký horký brambor zvaný "Mnichov" velmi oceňuji. Nesouhlasím s tím, že poslední díly jsou špatné, naopak tam cítím svěží vítr, smysl pro dramatiku. Doufám, že Moskalyková svůj talent ještě rozvine.... (11.02.2008)

První série má u mě navždy schováno jen to nejvyšší hodnocení (avšak jsou tu i pokračování, od kterých se zcela dokonale odhlédnout nedá). Takové propojení kriminálního příběhu a humoru nemělo možná v dějinách českých televizních seriálů obdoby (dobrá, na tohle http://www.csfd.cz/film/71551-hrisni-lide-mesta-prazskeho/ nezapomínám). Od druhé série se však takřka vše radikálně mění. Zdálo se mi, že název "Četnické humoresky" (nepočítám-li těch pár dílů, režírovaných tehdy už těžce nemocným Moskalykem), je absolutně zbytečný. Nejvíce přiléhavé by snad bylo "Sexuální a milostné vyžití četníků v Brně koncem třicátých let". Příběh jde do háje, kriminálka mizí, pátrání je vlastně naprosto zbytečné, Pavlína píše i režíruje...a já trpím nad tou sračkou. A vlastně se už ani nechci zmiňovat o sérii číslo 3. Napadají mě sice slova, ale je mi líto jich použít kvůli tomu, co vzniklo v roce 1997. ---------(První řada je nejlepším seriálovým počinem ČT. Alespoň prozatím) (17.06.2009)

Četnické humoresky patří tradičně k tomu vůbec nejlepšímu, co naše televizní stanice nabízejí. Mimo jiné skvěle obsazené (krom dua Trojan - Töpfer a dalších se v epizodních rolích vystřídají snad všichni čeští herci), dobře napsané, krásně oděné a v neposlední řadě vtipné... 90% (1. série - 100%, 2.série - 100%, 3. série - 60%) (28.03.2011)

Miluju Moskalykovu Babičku a z piety k ní jsem se rozhodla pokusit se sledovat tento seriál, když před lety jsem to jednoduše nevydržela. Poctivě jsem se snažila u prvních čtyř dílů vydržet až do konce, ale to se prostě nedá, je to neskutečná nuda. Nechápu to vysoké hodnocení tady, asi jsem nějaká divná, ale když slyším tu úvodní hudbu - nemožné iritující téma s doprovodem píšťalky, otvírá se mi kudla v kapse. A představa dalších 35 večerů mě děsí :-(((. (24.01.2011)

ČH je přesně ten počin, který nám vyrábí lenošné diváky. Tedy v tom, že rádius jeho dopadu zabírá snad všechny věkové škatule, pohlaví, charaktery atd. Od diváka se očekává jediné - že zapne tu otravnou bedničku na čudlik. A odměnou je mu nenáročně naservírované nejméně desetichodové menu. Je tu prostě všechno - romantika, nějaké to lehoulinké napětí, vztahové problémy, červená knihovna, závan krimi, naprosto tendenčně pojaté charaktery mužů a žen, je tu humor a samozřejmě část diváctva si také zapláče. Je tu VŠE, rodinný seriál all inclusive! A protože seriál od diváka očekává jen to, že se bude bavit, vše je tu proto dokonale vyhraněné, vyhrocené, vypointované, prokalkulované, co scéna, to přesně tvarovaná faceta. Normálně by výše uvedené řádky stačily na hodnocení "odpad", JENŽE - Četnické humoresky jsou tak nesnesitelně příjemné, vlídné a pohodové, zahrané sympatickými herci jak v hlavních, tak vedlejších rolích, že chtě nechtě musíte přimhouřit oči a dívat se. Přirovnal bych to k posezení s přáteli, kteří sice stejně plkají o ničem, ale čas příjemně ubíhá a člověk vypne mozkový velín. Závěrem shrnu takto: je-li libo chutná večeřička, kterou jste sice jedli mnohokrát, ale stejně si pošmáknete, pak servírujte na stůl! (25.06.2007)