Četnické humoresky

"Sám si vařím, sám si peru, že se na to... totiž hodím." Četnická práce musí být snem každého mladého svobodomyslného muže - v práci v uniformě, v době pohotovosti v uniformě, ve volnu v uniformě a ještě k tomu bydlení v práci pod dohledem nadřízených. Já bych tedy v té době patrně toužil dělat něco jiného. Nicméně kdybych měl možnost sloužit společně s vrchním strážmistrem Arazimem, štábním strážmistrem Jarým nebo alespoň se strážmistrem Zahrádkou, tak bych se možná taky vydal po stopách zločinu, protože v této společnosti se dá o solidní zábavu zakopnout a v tomto ohledu já klopýtám strašně rád. (17.08.2015)

Malá, milovaná a hýčkaná česká perla. Půvabné vyprávění s patinou starých dobrých časů, kterému se podařilo nenásilně skloubit vážnou i humornou stránku života. Je zaplněné vesměs sympatickými rázovitými postavičkami, které v rámci (i nad rámec) svých povinností řeší všední i nevšední kriminální případy - a každá z nich má svůj osud a své osobní problémy. Seriál si udržel si vysokou laťku po celou dobu natáčení, i když postupně částečně změnil styl. Dokázal ustát i tu nejtěžší ránu - odchod svého duchovního otce Antonína Moskalyka … a směle se může řadit k tomu nejlepšímu ze seriálové tvorby, co se kdy v české kotlině urodilo. (24.05.2011)

První série byla vynikající, pak už tomu začínalo mírně cosi chybět. Největším kladem byla rozhodně poctivá režie precízního Moskalyka, který nic neošidil. Seriálu dal punc nejvyšší kvality a zábavy Ivan Trojan, v první řadě ještě jako filmově neobsazovaný herec. I na tehdy neokoukanou Antalovou se dalo dívat. Legendární jsou taktéž kostýmy tohoto díla. Za poznámku stojí i epizodní role kontrolora, kterou bravurně odehrál Václav Postránecký. (07.08.2005)

Velmi oblíbené Četnické humoresky platí v té porevoluční těžké filmové době za naprostý vrchol tuzemského kriminálního žánru a rozhodně i brněnského studia České televize, byť tedy s odchodem režiséra Moskalyka do toho filmového nebe přišel o svou pátou frčku.. Ačkoliv věřím, že by i tak byl Antonín Moskalyk na svoji dceru Pavlínu, která to nakonec s grácií dotočila Sólo, právem pyšný.. (21.09.2015)

Kdo by byl řekl, že za tímhle seriálem stojí nenápadný, leč velice invenční policejní důstojník Michal Dlouhý...a oslovil režiséra Antonína Moskalyka, u jehož režie je úplně jedno, jaká je hloubka ostrosti, důležitá je poctivost řemesla. Tento seriál (minimálně první řada a půl) není jen dokonalým spojením krimi a komedie, to vše baleno jako retro, ale dívá se na období první republiky zajímavým, často hodně kritickým okem. Rozhodně však nesnese srovnání s Panoptikem města pražského, se kterým má převelice málo společného, rozhodně ne tolik, aby se na takovém serveru uživatelé takhle vysoko dopouštěli podobně laciných analogií. Nebýt částečné obměny tvůrců a už lehce vyčerpaných charakterů, mohlo jít o dokonale hutné (historické!) dílo, které se dost zajímavě snaží ze současného odstupu zachytit časový oblouk jednoho z důležitých údobí našich dějin. (11.07.2013)