Drtič mozků

Po Dobrodružství Forda Fairlanea další Clayovo super zábavný akční béčko s hromadou cool hlášek, hromadou seřezaných lidí z čehož 98% padne tlapou Claye alias Brainsmashera, tlupou nindžů, co furt řikaj, že nejsou nindžové a se sexy a mladou Teri Hatcher. Neni to nic geniálního, stačí tomu naprosto jednoduchej děj založenej hlavně na mlácení lidí a až druhořadě tu je nějaká zápletka o nadvládě světa, ale to si myslim neni na škodu, zábavný to je pořádně a ty 90tý béčkový léta jsou na tom hodně znát (30.07.2009)

To jsem se takhle dokoukala jeden film a nechala jsem tu starou kazetu běžet dál. No a co nevidím! Drtič mozků! Musím uznat, že jako půlnoční filmík to bylo něco, fakt jsem s bavila. A když došlo na chytání a odrážení kulek, to jsem byla v koncích. Jediný co mi zkazilo požitek bylo to, že film tam nebyl až do konce. Sakra! (14.09.2007)

"My nejsme... ninjové!" Jeden z mnoha mých zbožňovaných a dlouhá léta ztracených pubertálních videokultů (dalším byli Pyunovi Rytíři z téhož roku), který jsem svého času viděl i v kině, v rámci sekce Febiofestu Divné videofilmy. Nečekejte ale na základě názvu žádnou tromárnu ani těžkotonážní šikmookou úchylárnu, protože tohle je pohodová béčková night runaway romance podle terminátorovské šablony (včetně vybílení policejní stanice), kde Ji pronásledují nindžové, načež potká Jeho a on se ji během jedné nekonečné noci snaží ochránit a postupně se sbližují. V pubertě jsem jásal nad nindži přeskakujícími smykující auta a chytajícími vystřelené kulky (a zpomaleně skákající na baráky a z baráků, tzv. trampolín-fu), dnes slyším hlavně na tu romantiku v podání trhlého, dobře chemizujícího dua Hatcher-Clay. Obzvlášť mě dojímá scéna, kde Drtič mozků sezná, že na nindži nemá a odmítne Sam dál doprovázet, pak ale za ní stejně jde a tajně ji před nindži chrání a do toho hraje ten slaďák. Bože, já jsem měkota. (12.06.2009)

Jednoznačné najzábavnejší Pyun! Vo svojej dobe ma to podobne ako jeho Rytieri prekvapivo veľmi nebavilo, čomu sa dnes opäť dosť čudujem, keďže ide o jasnú béčkovú a tentoraz dokonca celkom úmyselne vtipnú pecku o honbe vymastených Šaolinských gangsterov ( "my nie sme nindžovia!" ) za mystickým kvetom červeného lotosu ktorého zjedenie má dať človeku obrovskú moc. Kvetinu má však jedna supermodelka a tá si nájde za ochrancu vyhadzovača prezývaného Drvič Mozgov. Všetci aktéri diania potom pobehujú nočným mestom a všade kam prídu to skončí rubačkou. Šaolinský "my nie sme Nindžovia" srandovne poskakujú, hulákajú "uáááá", zmárujú kapelu na koncerte aj osadenstvo policajnej stanice a ich šéf dokonca rukou chytá vystrelené guľky. Jeho záverečná úprava fasády model madam Batrfláj od drviča mozgov bola k popukaniu. Jednoduchá zábava so svižným tempom, humorom a bitkami. A striptérskou Godzillou v podaní Queen Kong, ktorú si pamätám z druhého Deathstalkera. (15.06.2016)

Neprávom zapomenutý videokult. Dice tu nie je také vulgárne a sexistické hovado jak vo Fordovi Fairlaneovi, ale dáva to (prekvapivo) na sympaťáka v roli hláškujúceho vyhadzovača. Spolu s Teri Hatcher, ktorá je cca 50% filmu oblečená jak coura (ale pristane jej to), zdrhajú pred bandou nindžov a zažijú sériu komických patálií, tak príznačných pre brakovú estetiku Alberta Pyuna. Late-night movie jak víno. (30.01.2019)