Party Hard
Režie:
Martin PohlScénář:
Martin PohlKamera:
Marek BrožekHrají:
Jakub Kalián, Daniel Žáček, Jiří Bohatý, Adam Ernest, Karolína Šafránková, Radim Neuvirt, Václav Žáček, Radek Hásek, Jiří Drechsler, Romana Petřinová (více)Obsahy(1)
Tato černá teenage komedie pojednává o třech spolužácích, kteří chtějí udělat ten nejlepší mejdan pod sluncem, aby zapůsobili na své vysněné dívky. Kdo zasune a kdo se stane obětí brutální šikany? (ZNK Productions)
Videa (1)
Recenze (469)
Výchova mládeže podle Řezníka. Marhoul zběsile prepočítává posbírané ceny na České šelmě lvovité, zatímco Pohl skončil u kritiků v jámě lvové a trvá na opakování ceremoniálu. Každý správný teenager, co je považován za outsidera a notorického honiče, by měl uspořádat pařbu jako řemen, aby zapůsobil na své okolí a zejména pak na dívku svých snů. Petr Král na extrémní veselí nebude zdaleka sám, jeho dva spolužáci na tom se sexuálními zářezy nejsou o moc lépe, ovšem nikdy by je nenapadlo, jakou perverzní společnost přiláká jejich internetová pozvánka. Asi netřeba popisovat, jaký kolotoč perverzit Martin Pohl roztočí. Nutno dodat, že český film nic takového nepamatuje. Pohl má přinejmenším v tomhle jistý zápis do historie. S postavami, co mají originální rozměr, pracuje pečlivě a kvalitně, a stejně kvalitně jsou obsazeny. Titulní role je svěřena Jakubovi Kaliánovi a byl jsem zvědav, zda mu scénář dopřeje svléct nejznámější akvizici v podobě Karolíny Šafránkové, a v tomhle ohledu převládá zklamání. Ve filmu moc zástupkyň něžného pohlaví není, a těch hezkých je ještě méně, takže nechápu, proč Šafránkovou nahotě ušetřil. Ovšem oproti tomu pánové neváhají vytáhnout z kalhot své nádobíčko. A nechybí ani školní tyran, na jeho tvář děsivě posetou uhry hned tak nezapomenete. Zvláštní kapitolu tvoří rodičovská výchova mladých mužů. Ti žijí jen s jedním rodičem, otcem, co nijak nectí morálku a dobré mravy. Speciálně otec našeho titulniho hrdinu neustále ponižuje za jeho minimální sexuální zkušenosti, ovšem zůstává vlídný a svérázně podporující k jeho šanci zasunout, jiný otec týrá svého vývojově zaostalého syna formou domácího zotročení a dělá z něj nesvéprávného jedince. Z toho samozřejmě vyplývá celá řada vtipných hlášek a scének. Bolavým místem filmu je nepříliš plynule zvládnutá střihová skladba, okatý product placement a místy hodně laciná místa, která mají silný náběh k amatérismu. Pohl si však jde nekompromisně za svojí vizí plnou extrémů, která má sice jen hodinové trvání, ovšem stačila zvířit vlnu kontroverze. A to Řezníka baví, v tom si libuje a takového ho máme rádi. 7/10 ()
Naprosté zjevení mezi českými filmy a důkaz toho, že i u nás se dá natočit přestřelená komedie. Je to sice celkem krátké, ale 2ka to převyšuje v mnoha směrech. Setkáváme se tu poprvé s naší partou "paniců", kteří nejsou ve škole moc oblíbení a neví, jak zapůsobit na holky. Vše se změní, když se jim naskytne příležitost uspořádat party století. Všechno se samozřejmě dost zvrtne, ale s tím už člověk musí nějak počítat. "Budou dánské stoly?" :D ()
Žánrová škatulka teenage komedie naplněná k prasknutí Martyho trademarky a zvrhlým smyslem pro humor. Na poli nezávislé produkce malý zázrak, protože ten ukázal, jak to v českém rybníčku je. K smysluplnému a dramaturgicky funkčnímu filmu potřebujete totiž pouze mít dostatek nápadů a přemýšlet v intencích žánru. A to Marty Pohl měl a udělal. Párty Hárd je samozřejmě vzývané za svůj nekompromisní humor a smrtící hlášky, ale hlavně pracuje s pointou, má GENIÁLNĚ napsané a v rámci možností zahrané (především vedlejší) postavy a trvá příjemně plynoucí hodinku. Tahle bizarní komedie strká všechny ty prcající Langmajery, seladony Vašuty a pitvořící se ženské v péřovkách na zasněžených kopcích hravě do kapsy, a to dámy a pánové s nulovým rozpočtem a poloprofesionálním štábem. Dejte příště Martymu pár mega a oficiální distribuci a máme tady renesanci. ()
Ještě pár let nazpátek se jako o slušných zástupcích panických komedií u nás dalo mluvit o Snowboarďácích a Rakeťácích. Oba tyto filmy Karla Janáka nejsou dokonalé, právě Janák byl ovšem první, který koncept komedií známý například ze Sexbomby od vedle či Superbad přenést k nám. Dva Janákovy slušné komedie ovšem nedokáží sami vykoupit Panic je nanic Ivo Macharáčka, Bajkery Martina Koppa a další zapadlé pokusy. To pravé vykoupení v roce 2019 přinesl až Martin ,,Řezník´´ Pohl svou Párty Hárd. A je smutné, že člověk neúspěšně přijat na FAMU, který svůj projekt realizoval v amatérských podmínkách, natočil jednu z nejlepších českých filmových komedií posledních 10 let. Martin Pohl je tvůrce, kterého se vyplatí sledovat již od krátkého filmu Deprivační staniol, následně se ovšem z Pohla stál v rámci jeho kariéry takový český Kevin Smith, který po vzoru Smithova View Askewniverse začal budovat svůj propojený filmový vesmír. Po Život není krásný, Jehovova pomsta a Máma má raka došlo právě na Párty Hárd, které se po právu dočkalo prozatím největšího úspěchu. Byla by totiž krátkozraké odsoudit Párty Hárd pouze jako studnu vulgárního a fekálního humoru. Hodinová záležitost, která nikdy nepovolí límec a nadále sází na nové vlny dialogové a situační komiky, která na jednu stranu dost možná předvádí mnoho zkaženého, na tu druhou ovšem dokáže za pochodu mnohokrát překvapovat a ryzí vystřízlivění nenabídne ani po opakovaném zhlédnutí. I proto, že během sledování dochází ke konfrontaci pocitů, snesitelnosti a fyzického ideálního pocitu. Párty Hárd je přesně ten typ filmu, který nutí diváka při jeho sledování něco cítit. I zahraniční komedie například dua Seth Rogen/Evan Goldberg dokážou zajít pořádné daleko, South Park dua Trey Parker/Matt Stone poté i po letech nemá v rámci nekorektního humoru konkurenci. Párty Hárd ovšem představuje právě v Čechách ten svěží vítr, který konečně představuje jiný komediální pokrm, než generické komedie. A dokazuje, že to jde i za drobné (respektive zhruba 250 tisíc dolarů). Párty Hárd je přesně ten typ film, u kterého sejde na úrovni lidského vkusu a úrovně toho, co vše je schopen překousnout. Martin Pohl se s postavami nepáře a neštítí se psychického domácího násilí, obličejů plných beďarů či vylučování hoven při pohledu na jiné hovno. Při sledování často dochází k úvahám nad tím, zda Pohl čerpá z vlastních zážitků nebo má pouze divokou fantazii. Od autora Martyho frků ovšem může člověk čekat ledacos, stěžejní zůstává fakt, že očekáváná klišé panického filmu jsou nabourávaná právě divokým Pohlovým scénářem, který vybízí k jednomu výbuchu smíchu za druhým. V jistých bodech jde možná Pohl skutečně až příliš za hranu vkusu a výsledek je jenom lehké kroucení hlavy, spousta komediálních zlatých nugátů to ovšem vykupuje. Stačí pět minut s Grundzou a vše je rázem odpuštěno. A pocta Mandragoře taky není špatný moment. Často se říká, že omezené production values akorát svádí k větší kreativitě, Párty Hárd poté v rámci amatérských podmínek předvádí skoro až vrcholový sport. Celkově audiovizuální podání tak není uhlazené, zůstává ovšem živelné. Všichni neherci jsou přirození a díky tomu i ve svých úlohách fajn, jen v detailech se dá snadno říct, že se toho možná dalo z herecké akce vymlátit o ždibec víc. Pohlův film jde přitom snadno zaškatulkovat jako blbost, vulgární a zvrhlou mrdku. Pohl ovšem natočil film , který má očividně nějaký tvar, díky tomu ve výsledku i ucelenou autorskou vizi. V omezených podmínkách prostě v roce 2019 vznikla audiovizuálně divoká podívaná, která je sice fekální, vulgární a zvrhlá, zároveň ovšem i kreativní, zábavná a a především uvědomělá. Snad Martinu Pohlovi vyšší ambice a rozpočet u Párty Hárder: Summer Massacre neshodí řetěz, takhle již prakticky kultovka by si totiž důstojné pokračování zasloužila..... () (méně) (více)
Hodnocení Párty Hárd jsem si nechával projít přes noc hlavou jestli se něco nezmění a nezměnilo. Za mě jednoznačně zklamání. Znám Řezníkovu hudební tvorbu a viděl jsem i všechny jeho filmy tudíž jsem čekal že se u filmu pochčím smíchy a film na mě bude chrlit jednu nechutnost za druhou a vše bude vyšperkováno výživnejma hláškama. Pro normální lidi to asi bude HARD, ale já nejsem normální( na druhou stranu kdo normální by se na to koukal ). Na můj vkus se tady M. Pohl držel hodně při zemi. Najde se tu sice pár povedenejch scén, pár zajímavejch postav a dokonce se najde i pár povedenejch hlášek, ale přesto tahle párty nedosahuje kvalit jeho starších kousků. Nemůžu si pomoct, ale já jsem prostě čekal větší jízdu. Buď M. Pohl vyměkl ( což si nemyslím ) nebo já jsem čím dál větší hovado a ukojit moje zvrácený touhy je čím dál těžší. Nebo se mi tímhle kouskem prostě netrefil do noty. A evidentně nejsem sám. Protože od včerejška spadlo hodnocení o 5 %. Víc lidí, víc názorů. Doufám ,že jeho další film mě přesvědčí, že šlo nejspíš o špatnou konstelaci hvězd a vše nevyšlo tak jak mělo. PS: Tady asi někdo rád Mandragoru. ()
Galerie (25)
Photo © ZNK Productions
Zajímavosti (12)
- Postavy syna Tomáše (Daniel Žáček) a jeho otce (Václav Žáček) jsou jediné, které se dosud objevily ve všech amatérských filmech od Martina Pohla a propojují tak všechny jeho filmové příběhy. (LucasAbelle)
- Po závěrečných titulcích následuje ještě jedna scéna. (dopita)
- Ve finální scéně, kde přinese muž Petrovi (Jakub Kalián) noviny, si můžeme všimnout inzerce na hospodu „U zlatého Mloka“. Je to odkaz na Martinovu (Martin Pohl) počítačovou sérii „Život není krásný“, kde se tato hospoda vyskytuje. (thestrycekfido)
Související novinky
ČSFD rozhovor s tvůrci Párty Hárder: Summer Massacre
V červnu letošního roku vstoupila do našich kin odvážná komedie Párty Hárder: Summer Massacre, příběh o partě kluků, kteří o letních prázdninách s vidinou nekonečných mejdanů, hudby a nezávazného… (více)
Reklama