Meč a čaroděj

Albert Pyun si pro svůj první film vybral žánr sword and sorcery. S názvem si příliš hlavu nelámal a tak vznikl The Sword and The Sorcerer - neambiciózní béčko které mělo to štěstí, že šlo do kina pár měsíců před Barbarem Conanem. Svět uhranul Arnold Schwarzenegger a epické tóny Poledourisova soundtracku, takže diváci horečnatě hledali cokoliv podobného. Pyun trefil jackpot a vydělal desetinásobek rozpočtu, přestože kvalitou jeho film za Conanem výrazně zaostává. Příběh je zmatený a hlavní hrdina nemá ani herecké schopnosti, ani charisma, ani pořádné barbarské svaly. Fantasy svět není vůbec vtahující a bez dunivé hudby se pocit epiky vůbec nedostavil. (19.01.2022)

5/10 The Sword and the Sorcerer nie je ani rozprávka pre deti, ani exploatačná zbesilosť ako od Cormana či Talianov. Zároveň nenadväzuje na Conana, ale skôr na klasické príbehy o rytieroch a princeznách. Nič prevratné, ale má to fajn masky, obstojnú atmosféru, pár skvelých wtf momentov (strieľajúci trojitý meč), na Pyuna je to prekvapivo solídne nakrútené a je tu aj trochu násilia a nahoty, suma summarum v osemdesiatych rokoch sa točili aj horšie fantasy. (19.05.2020)

Nenáročné akčné fantasy, ktoré dokáže zaujať po celú stopáž filmu. Miestami temné fantasy, čo mu len prispieva. Efekty a hlavne masky boli celkom pôsobivé. Sem-tam to odľahčujú humorné a pikatnejšie scény s polonahými teenkami. Spracovanie trochu pokrivkáva a záver mohol byť sčasti iný, ale na utorňajšie popoludnie film viac ako ujde. Hodnotenie: 65% (18.03.2014)

Některé starší filmy se po letech zdají být mnohem lepší snad proto, že dnes vzniká tolik mizerných snímků, vedle nichž jsou tyhle vykopávky malými skvosty. Klasický příběh o pomstě v pěkném dobovém barvotiskovém vizuálu, jehož hlavní hrdina je udatný bojovník. Tedy, Conan to není, protože ten by před žádným bojovníkem neutíkal. Navíc v souboji s dědkem Cromwellem by musel vyhrát během pár vteřin.  Úvodní pekelný rituál je povedený, Xusia má slušivou masku, mlha, krvelačné krysy, hadi, obnažené prsatky, krev, ukřižování. Většina soubojů sice není masakrální, ale občas vystříknou rudé fontány, dojde na rozpolcenou lebku v přímém záběru i na hezkou čarodějovu mutaci. Epická hudba se kromě všech možných fantasy inspirovala i ve Star Wars a Indianovi Jonesovi, ale mně k tomu sedla příjemně. Richardu Lynchovi ti padouši šli jako víno! A několik scén jakoby sem vpadlo z Excaliburu, včetně nevěsty, což beru jako poctu. (20.05.2022)

Snímok má v názve MEČ A ČARODEJ. Tých mečov je tam habadej, ale toho čarovania veľmi nie. A aj preto film neporovnávam s BARBAROM CONANOM. Toto je skôr kombinácia EXCALIBURU a ROBINA HOODA. A keďže sme na prelome 70. a 80. rokov, v dobe rozkvetu moderného popcornového filmu, tak napr. taká hudba nám to občas pripomenie tým, ako vykráda Williamsove fanfáry z HVIEZDNYCH VOJEN, či DOBYVATEĽOV STRATENEJ ARCHY. Medzi úžasným, temným 10 minútovým rozjazdom a záverečným finále, kde sa dočkáme aj výborného ´´vyzliekania´´ z kože, je prázdnota, nič čo by stálo za reč. A je to veľká škoda, pretože snímok sa neberie veľmi vážne a tým pádom sa tu mohlo toho kľudne natrepať ešte oveľa, oveľa viac. (07.03.2011)