Meč a čaroděj

Vlhký sen Alberta Pyuna - motivem pro hlavního hrdinu Talona k rozvíjení děje filmu je sex s buchtou, kterou zachránil od znásilnění, interiéry jsou vyplněny velmi spoře oděnými ženami (se kterými se Talon nezapomene vykousnout), každý žoldák tady má nějakou buchtu k dispozici a scénář je přeplněn extrémním množstvím dvojsmyslných lechtivých narážek. Talon je navíc poměrně slizké prase s mastnými rty od neustálého hodování hovězích kýt a jeho macho-look je umocněn obrovskou kožešinou a aby toho nebylo málo, tak ještě mečem se třemi čepelemi, z nichž dvě jsou vystřelovací (aka trojmeč co střílí meče). Fandit jemu se moc nedá a Reb Brown je na scéně asi tak minutu, než potupně zemře, nicméně The Sword and the Sorcerer je celkem ok zábavný a zúčtování s démonem solidně strašidelný. (19.05.2013)

S dospělými fantasy je to těžké. Vzniká jich asi tolik, kolik prstů má zasloužilý dřevorubec a když už se zrodí nějaké drsné fantasy, tak je většinou hrozně laciné a špatné. Takže jak k nim přistupovat? Přivřít hledí své helmy a být rád, že se nedívám na další naivní pohádku? Možná, pokud by za kamerou nebyl "umělec" formátu Alberta Pyuna. Takže jaký Meč a čaroděj vlastně je? V první řadě hrozně laciný (nečekaně). Pyun se tento fakt snaží maskovat vším možným: velice úzkými záběry, minimálním osvětlením - to vše má jediný úkol, kterým je maskovat lacinou výpravu. Navíc Pyun používá brutální filmové zkratky, které jsou často velice zmatečné. Ono i s tím označením ,,dospělé fantasy" to není zase tak divoké. Jistě, prakticky každá herečka zde ukáže prsa, sem tam je to dost brutální, nebo strašidelné, ale příběh je jak vystřižený z obyčejné pohádky a občas tady probleskuje klasická naivita dětských pohádek, takže je to takový zvrhlý mix obou variant, jak je možné fantasy film podávat. Přesto se zde objeví pár atmosférických scén, herci jsou celkem sympatičtí, takže to ve finále na tři hvězdy stačí. (19.07.2011)

První kousek nepoučitelného béčkaře (na začátek) a žumpáka (později) Alberta Pyuna je levnou fantasy skládačkou, která bere všude možně (vztahy vám připomenou HVĚZDNÉ VÁLKY, mystika EXCALIBUR, názvosloví Tolkienův svět, hrdina Conana), ale až na nostalgicky rukodělný punc nenabízí nic moc v nádavku. Jednoduchý děj se křečovitě vyhýbá masovějším scénám a explicitnímu násilí (na dvě výjimky - vyrvané srdce a rozťatou hlavu), dialogy a herecké výkony jsou na hranici ochotnických norem a souboje postrádají cokoliv, co by se dalo nazvat choreografií. Diváka může pobavit tříhrotý meč (krajní hroty navíc s vystřelovací funkcí) a třeba scénka v harému, kdo se ale nebude na film dívat v značně nostalgické optice, spokojen nebude. V mém případě sehrál pro film plusovou výhodu ještě pěkně vyvedený plakát a příjemně hrdinsky zkomponovaný hudební doprovod. II Scénář: Tom Karnowski, John V. Stuckmeyer, Albert Pyun. Hudba: David Whitaker. 55% (29.09.2010)

Nenáročné akčné fantasy, ktoré dokáže zaujať po celú stopáž filmu. Miestami temné fantasy, čo mu len prispieva. Efekty a hlavne masky boli celkom pôsobivé. Sem-tam to odľahčujú humorné a pikatnejšie scény s polonahými teenkami. Spracovanie trochu pokrivkáva a záver mohol byť sčasti iný, ale na utorňajšie popoludnie film viac ako ujde. Hodnotenie: 65% (18.03.2014)

Albert Pyun si pro svůj první film vybral žánr sword and sorcery. S názvem si příliš hlavu nelámal a tak vznikl The Sword and The Sorcerer - neambiciózní béčko které mělo to štěstí, že šlo do kina pár měsíců před Barbarem Conanem. Svět uhranul Arnold Schwarzenegger a epické tóny Poledourisova soundtracku, takže diváci horečnatě hledali cokoliv podobného. Pyun trefil jackpot a vydělal desetinásobek rozpočtu, přestože kvalitou jeho film za Conanem výrazně zaostává. Příběh je zmatený a hlavní hrdina nemá ani herecké schopnosti, ani charisma, ani pořádné barbarské svaly. Fantasy svět není vůbec vtahující a bez dunivé hudby se pocit epiky vůbec nedostavil. (19.01.2022)