Schůzka se smrtí (S11E04)

Exotické prostředí blízkého východu měla Agatha evidentně ráda a milují je zjevně i tvůrci této filmové série. Což o to, záběry jsou vskutku excelentní a kamera doslova čaruje. Také hudba je výtečná a vlastně by tomu nebylo co vytknout, kdyby tu nebylo jedno malé ale... Zdá se mi, že ve všem tom opulentním plýtvání krásnými záběry, temnými údery bubnů, palmami a dromedáry, snědými Araby a krásnými ženami jemných rysů a ustaraných tváří, nějak ztrácí samotný příběh, a to přes všechny snahy o jeho dramatizaci pomocí množství různých doplňků a změn oproti knižní předloze... Tím spíš ovšem asi vynikne naprostá nepravděpodobnost celého příběhu. Škoda, ale kouká se na to moc hezky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Agatha, Cimr PS: To poučení na závěr je mi velmi sympatické ;o) (19.11.2010)

Jestli dávám všem jiným poirotovským částím pět*, pětka Appointment with Death je prostě o třídu lepší. Ta atmosféra, lehce exotická, plná náboženství, ale taky brutálních traumat z dětství (ty kráso, když dali ten záběr z koupelny poprvé, říkala jsem si: Hm, slušná třída; když ho dali podruhé, říkala jsem si: Sakra, tak to už by stačilo; přišel podruhé, potřetí až po x-té a fuj, nic podobného ve mě na půdě HP takový dojem neudělalo, nevím proč mě napadlo srovnání s Marplovou a Cukání v palci...)a dávkou Poirota jako sakra přesně odměřený kus moudrosti a nadhledu. K tomu ten nádherně poetický konec, záhadné zmizení, rozplynutí se v dáli.. Kýč,sentimentalita? Možná. Poirot mi bude scházet. Vážně. (05.03.2010)

Není nad to, když se na Vánoce přesunete kamsi do Sýrie, kde Hercule šetří několikero vražd, včetně vraždy kozy! Vítr víří písek, jež je unášen na hruď ježibaby, vyhřívajíc se na horkém syrském slunci. Jenže ouha, proč tam tam babka jedovatá leží celé odpoledne a ani nemekne? Ona se totiž smaží přátelé! Díra v krku a kozí krev na hrudi - co víc si přát od odkrývání hrobky Jana Křtitele?! 90% (31.12.2014)

Exotické prostředí, do kterého je zasazen příběh, je nesporně působivé. Osobně dávám v případě Poirota anglickému prostředí, které je pro film stejným bonusem jako Suchet. Ten by dokázal udělat naprosto geniální detektivku i z Káji Maříka. Některé scény mně přišly nadbytečně krvavé, stejně jako pravidelně opakované scény týrání děti. Jakoby autoři pocítili najednou touhu dodat příběhu trošku hororového koření - zbytečně, tyhle příběhy to nepotřebují. Naopak příběh dotváří skvělá hudba. (08.11.2014)

Příběh se zápletkou o mnoho přesahující tradiční detektivní žánr nás zavádí do prostředí, které autorka důvěrně poznala při cestách se svým manželem, archeologem Mallowanem. Rodinné vazby poutané kromě jiného silnými dětskými traumaty nemohou vyvrcholit jinak, než zločinem. A to na člověku, který se stal obětí zcela právem, který si svůj osud předznamenal a svými činy mu vyšel vstříc. Naplnil tak smysl a potvrdil pravdu působivého příběhu o schůzce se smrtí, který ve filmu zazní. O naplnění osudu, jehož cestám můžeme zkoušet uniknout chůzí po nejmenších chodníčcích, odbočkách a vedlejších stezkách, ale on nás stejně čeká na nejbližším rozcestí. (15.08.2010)