Vražda v Orient expresu (S12E03)

Morálně nejsilnější a nejtíživější poirotovka, kterou jsem (zatím) viděl. Nad slavnou a hvězdně obsazenou verzí ze 70. let tato vítězí především dokonale vyhroceným závěrem, jenž vás opravdu donutí zamyslet se nad podstatou spravedlnosti a toho, kam až by měla mít "civilizovaná" společnost právo zajít v rámci jejího naplnění. Vidět (obvykle zcela sebejistého) geniálního detektiva takto vnitřně rozpolceného a nuceného volit mezi dvěma "zly" je zážitek v podstatě nezapomenutelný... 90 % (25.03.2016)

Jeden z nejsilnějších a dost možná že i nejlepších filmových Suchetózních Poirotů (zlehka máváme jisté dvouhvězdičkové knihovnici, kterou tímto litujeme, že si nemohla Vraždu v Expresu užít a krom toho jsme se rozhodli, že začínáme užívat pluralis maiestaticus), který brilantně těží z neskutečně silné atmosféry, syrovosti a jisté zasněžené pochmurnosti, kterou dodává jak zvolené prostředí, tak především (jak jinak) děj a předloha. Prostě a jednoduše je zábavné pozorovat Poirota v takových stavech, ve kterých se zde objevuje, ve své vážnosti a v rozjímání nad etikou smrti. Výsledku hrozně pomáhá mimo jiné výtečná hudba, která je mnohem lepší, než v drtivé většině dalších Poirotovek. (12.08.2014)

Tak trochu protiklad slavné Lumetovi adaptace. Zatímco tam byla spíše o hercích a zápletce, tady je to víc o psychologii, atmosféře a morálních hodnotách. Musím přiznat, že novější díly tohoto seriálu se mi už nelíbí tak moc jako klasické ze začátků a nebo z poloviny devadesátých let, ale tohle bylo vynikající. David Suchet si herecky celý film ukradl pro sebe a atmosféra by se dala krájet. Nebýt některých nepřesvědčivých výkonů ostatních členů hereckého obsazení, bylo by to pro mě za pět hvězdiček (07.01.2011)

Zatím nejlepší a nejtemnější Poirot, kterého jsem kdy viděl. Skutečně se producenti mohli trochu pochlapit a pustit tenhle vynikající film do kin. Zasloužil by si to a já bych na něj stoprocentně šel. Už jen ten dramatický začátek! Ani u Dobyvatelů ztracené archy jsem nebyl tak rychle vtažen do filmu! Ze všeho nejvíc se mi líbilo, že tvůrci správně předpokládali notorickou známost díla a tedy i pointy, takže tu ani tak nejde o totožnost vraha, ale o to, jak se slavný detektiv vypořádá s problémem viny a spravedlnosti, který se mu zde postavil do cesty. Je jasné, že to otřese s jeho vnímáním světa. V tomhle místě také Vražda v Orient expresu nabírá nejvyšší obrátky. (03.01.2011)

K detektivce Vražda v Orient-expresu mám zvláštní vztah. Byla to má první detektivka s Poirotem, jakou jsem četl, a zpětně jí hodnotím jako jednu z nejlepších, ne li vůbec nejlepší. Přitom je to tak jednoduše a geniálně vymyšlený a vystavěný příběh (jeden vlak, uvízlý v závějích v divočině v Jugoslavii, jeden mrtvý, 12 podezřelých a nejslavnější belgický detektiv…). Při hodnocení tohoto dílu se nedá vyhnout porovnání s filmem Sidneyho Lumeta z roku 1974. Zatímco starší verze se drží předlohy co to jen jde, nový díl z roku 2010 si dovoluje pojmout závěr poněkud jinak (neříkám že ke škodě), ale milovník Christie ve mně křičel „Vždyť je to jinak!“, musel jsem ale dát za pravdu chladné logice, že mírná změna příběhu neuškodila, přeci jen já od adaptace nechci naprosto přesné převyprávění příběhu, jako oživlou ilustraci. Přes některé nedostatky (Poirot katolíkem?, poněkud „jiné“ řešení případu, kamenování) se mi to docela líbilo. (12.11.2013)