Tancuj Matyldo

Pred troma rokmi sa mi neľahko pozeral oscarový film Otec s Anthonym Hopkinsom, lebo v tom čase už moju babku trápil alzheimer. A ani teraz sa nemôžem na podobný film pozerať s odstupom, keď už to má babka za sebou. Bez ohľadu na kvalitu spracovania je dobré, že takéto filmy vôbec vznikajú a robia osvetu. Alzheimer býva terčom nie kvalitných anekdot o Nemcovi, ktorý schováva babkám veci, ergo synonymom pre vtipné zabúdanie. Ale ako môžeme vidieť, je to naozaj strašná choroba. Film Otec pozeral na demenciu z pohľadu postihnutej osoby, Matylda je skôr pohľadom rodiny pacienta. Téma bola spracovaná celkom verne, ale po filmárskej stránke to až také slávne nie je. Človek sa celé dve hodiny nezbaví pocitu, že sleduje film. Dialógy šuštia papierom, scenáristi tlačia postavy do vykonštruovaných scén. Rodena sme tiež už videli v autentickejších snímkach. P.S. Keď nám babka utiekla raz a to len z druhého poschodia bytovky na prízemie, považovali sme to za strašný prúser. Matylda utečie asi päťkrát, sama sa túla po Prahe a syn s vnukom len doma čakajú, než im niekto zavolá. (19.04.2024)

Po nedávném Spolu další český zářez na poli filmů o těžce zdravotně postižených - Roden s Rázlovou mají ovšem to štěstí, že na rozdíl od Kozuba a Žilkové nemusí napínat herecké schopnosti v podbízivé hovadině. Tancuj Matyldo má sílu právě díky tomu, že místo melodramatických zkratek a sentimentální hysterie sází na civilně, nepateticky napsané dialogy, aniž by se snažil protlačovat jen ta "morálně korektní" rozhodnutí. Na dilematu a vnitřním konfliktu je celý příběh postaven a přestože je občas zbytečně doslovný (předpisy prosazující revizor naráží na předpisy prosazující sociální pracovníky) a neobjevný, zůstává od začátku až do konce kompaktní a přesvědčivý. Efektivitu ve svém sdělení mu pak umožnují nevyzpytatelné výstupy Alzheimerem potrefené Matyldy, které navíc udržují diváka i postavy filmu ve střehu. Když k tomu přičtu kvalitní herecké výkony, vychází mi jeden z nejlepších českých mainstreamů za poslední léta. (31.03.2024)

Opravdu výtečný film, který jsem měl  však vzhledem k osobním vzpomínkám na mou babičku asi třikrát chuť vypnout. Karel Roden, po zásluze exportní herec  z našeho rybníčku do světa zde opět předvedl, proč se mu takhle přezdívá. Ne jinak tomu bylo v Matyldě, kde svou metamorfózu z nenažraného úředníčka k citlivému synovi stvárnil znamenitě. Samozřejmě i hlavní postava, Regina Rázlová tady potí duši a společně se svým filmovým synem vytvářejí duet s mrazivou atmosférou lidské tragédie, která však v mnohých domácnostem je dnes smutnou realitou. Filmu opravdu není co vytknout, naprostý skvost, avšak jednou a dost. (02.04.2024)

Film mě pozitivně překvapil. Čekala jsem totiž, že mě neperspektiva a náročnost diagnózy semelou, ale naopak, scénář má celkově pozitivní vyznění, je tam vyjádřená naděje, že se ta situace dá zvládnout. Pokud jde o výkony, K. Roden skvělý, R. Rázlová nezklamala, ale ve srovnání s nimi vedlejší role nic moc k obdivu. Nesouhlasím s označením filmu za komedii. (15.12.2023)

Alzheimerova choroba patří mezi ty vůbec nejkrutější, takže pocity při sledování filmu jsou samozřejmě dost nepříjemné. Roden i Rázlová předvádí slušné výkony, ale nominace pro Šoposkiho už je trochu úlet a to hodnotím z pozice skalního fanouška jeho sestry. Určitě to není vůbec špatné, stále je však na filmu hodně znát, že Slavík vždy točil jen pro televizi. (02.05.2024)