Obyčejní lidé

V počátku se Obyčejní lidé vyvíjejí jako velmi zajímavé komorní psychologické drama. Hloubka postav je vyjádřena dostatečně přesvědčivě, příběh má spád a je navíc vyprávěn vhodnými filmařskými prostředky. Ke konci se ale náhle vše trochu zvrhne, projevy hlavních hrdinů najednou ztoporní, dojde na na jedné straně očekávaná procitnutí, na straně druhé maličko nečekané ale zase zdánlivě nelogické posuny. Vše končí holou a topornou objímací scénou - po které mám najednou pocit, že jsem byl po tom všem mírně ošizen... Takže trošku zklamání, jinak film vcelku hluboký, zajímavý a určitě shlédnutíhodný. 7,5/10 (16.02.2009)

85%. Excelentní konstrukce rozkladu rodinných, společenských i individuálních vztahů po emocionálně silně traumatické události, která se vyprávěním nesnaží být ničím víc, než obyčejnou povídkou o obyčejných lidech, avšak v jádru působivého scénáře skrývá silný psychologický rozbor tabuizovaných vzorců, o kterých se nikdy nemluví, natož aby se prožívaly; a ono to funguje. Empatie čiší ze všech stran, ze všech scén i postav, perfektní výkony zde podávají herci v čele se skvělým Donaldem Sutherlandem, kterého jsem potud z nepochopitelných důvodů spíše přehlížel; myslím, že po Ordinary People měřítka upravím. Kontextové vnímání rozmanitých vzorců chování tří hlavních postav, jejich motivace a proměny vzájemných pocitů, zavánějící zdánlivým pocitem nutnosti držet se stereotypních paradigmat, do sebe zapadají, jako by jejich vývoj psal sám život; zoufalství navazující na minulé události a gradace iluzorního pocitu viny na vás jako diváka dopadá jako rosa na trávník; překvapivost některých momentů, stejně jako reakce postav na ně berou dech. Aby také ne, Alvin Sargent své nesporné scenáristické kvality prokázal už sedm let zpátky v Paper Moon a zde, ve vrcholné formě, předal "zelenáči" Robertu Redfordovi žezlo, které se zdálo býti obrovským soustem, leč ten jej zvládl s talentem sobě vlastním a vznikl z toho pro mě osobně zatím jeden z nejlepších režisérských debutů vůbec a zásadní snímek s překvapivě osvobozujícím závěrem, jehož psychologické dopady by měly být otevřeny všem. Špičková záležitost. (31.12.2014)

Redford měl varlata z titanové slitiny, když si jako debut vystřihl takový kus. Skvostný, citlivě vedený snímek s bezchybnými hereckými výkony (Sutherland!). Obzvláště hezky a jemně byla postupně odhalována postava matky, egocentrického, středostavovského plaza, který váží každý problém svých blízkých hlavně otázkou "co na to řeknou sousedi?" (01.09.2012)

Nevšimol som si Redfordovo meno v titulkoch, nevedel som, že film získal nejakých Oscarov a mal som teda šťastie vidieť ho bez predsudkov. Obyčajní ľudia sú dosť komplikovaným príbehom sledujúcim niekoľko dejových línií, postupne skladaných, ako odhaľovanie vraha v detektívke. Robert Redford si to vo svojej režisérskej premiére nijako neuľahčil. Výnimočne ma nadchol výkon neznámej Mary Tyler Moore, ktorá vytvorila plnokrvnú a zaujímavú postavu, zatieňujúcu i nepresvedčivého Donalda Sutherlanda. Filmu vlastne okrem občasnej zdĺhavosti a miestami i dejovej roztrieštenosti nemám čo vytknúť. Napriek tomu som ani na chvíľu neuvažoval o štyroch hviezdičkách. (23.02.2012)

,,ĽUDÍ BY SI NEMAL OBDIVOVAŤ. RISKUJEŠ, ŽE ŤA SKLAMÚ." __ Tak tento film dokázal v oscarovom súboji poraziť dve čiernobiele legendy, filmy radiace sa medzi najlepšie počiny kinematografie - ,,Zúriaceho býka" a ,,Slonieho muža"? Je to obyčajný film a okrem toho je v mnohých smeroch nehorázne nudný. Nemá prakticky žiaden poriadny dej a keď som si po hodine začal vravieť, že už by mohol byť koniec, všetko ešte bolo len vo svojej polovici. Je to uslzené, sentimentálne, patetické, bez poriadneho vyvrcholenia, pritom sa len stačí vyplakať, vyobýmať, vypustiť trochu pary, potľapkať po pleci a zase je všetko v poriadku. Na toto je treba dve hodiny? Jediné čo tu uznávam je, že scenár vyplavuje pozadie tejto ,,tragédie" postupne, čiže divák hneď nevie, čo sa rieši. No napr. Timothy Hutton povie, že neverí v Boha, pritom sa mu scenárista nebojí vložiť do úst vetu: ,,Ach Bože, ja by som tak rád..." a Judd Hirsch ako psychológ je so svojimi radami až neuveriteľne všeobecný (Sny ťa môžu desiť...). Okrem toho nerozumiem ako mohol Timothy Hutton dostať Oscara za vedľajšiu úlohu, keď sa pritom celý dej točí okolo neho a jeho hlavným, a najdôležitejším predstaviteľom. Na de Nira alebo Hurta samozrejme nemá. Veľmi slabé 3*. (909. hodnotenie, 79. komentár k filmu) (05.02.2012)