Velká iluze

Ak ste dôstojník, v zajateckom tábore to máte ľahké. Ináč povedané, ak sa prispôsobíte, ocitnete sa maximálne tak v ,,zlatej klietke,, a dočkáte konca ( vojny ). To by ste však nemohli mať hrdosť hlavných hrdinov a ich nezdolné odhodlanie opäť sa ocitnúť na slobode. Herecky a režijne výborne zvládnuté dielo, ktoré svoj vrchol prinesie v poslednej štvrtine filmu, kedy sa z antivojnového snímku stáva romantický. Čo vôbec nieje na škodu. Je to práve v skvelom zavŕšení, akýmsi emotívnym polo happy endom, kde sa nestrácajú nádeje a veľké ilúzie. (13.11.2014)

Můj nejoblíbenější světový film 1. poloviny 20. stol. V očekávání dalšího nic-moc konverzačního dramatu ála Pravidla hry, kteréž mě nechaly chladným při sledování o několik dnů dříve, dostal jsem parádní nadílku. Ač film postaven na tolika klasických klišé, které obecně tolik nemám rád, další vyjímka ktrerá se mi moc líbila. 1) reálnost - němci mluví německy, francouzi francouzsky, angláni anglicky. - Jak nesnáším naše TV filmy kde hitler mluví česky a podobné lingvisticky-iritující pokusy. 2) Příběh podaný způsobem, že věřím tomu že by mě to bavilo i kdyby to mělo 15, 20 hodin. 3) Pekelně nadčasové. poslední záběr obzvlášť, ten mě dostal. 4) A jako jsem po shlédnutí filmu Jahody a čokoláda šel s hodnocením Špatné výchovy o hodně dolů, tak i po shlédnutí Velké iluze jde dolů Hartova válka a další. Je tam trochu Buňuela, toho z první půlky 60.let, trochu narážek na tropicalisticko-kanibalistické filmy (o vánocích:-). co dodat. Vida es silbar. (16.12.2008)

Velká krása.. Renoir vytvořil svět ve kterém postavy mají jedna k druhé lidský respekt bez ohledu na národnost a stranu konfliktu. Všichni jakoby ví, že hrajou špinavou a otravnou hru a v rámci jejích pravidel se snaží udržet jí v mezích humanismu. Pochopení, respekt, ochota pomoci, zdrženlivost a laskavost je tu na každém kroku a právě díky tomu zní poselství filmu velmi silně i 80let po premiéře. (21.06.2015)

Je to asi dva roky, co v České televizi běžel cyklus francouzských filmů 30. let, takové té opěvované klasiky, nad kterou se rozplývá kdejaký filmový publicista a umělecký kritik. Přišly mi poznamenané časem, je to už jenom filmová historie, která mě většinou míjí. Tenhle film je jiná káva. Řekl bych, že je nadčasový a emočně mně dokázal přinést přesně to, co Renoir zamýšlel. On totiž vůbec neměl v úmyslu natáčet útěkářský film s dobrodružnou tématikou. Tohle je politický snímek, kde na modelu několika zajatců a jejich protihráče v podobě typického pruského šlechtice s elitářským myšlením chtěl demonstrovat a podpořit myšlenku republikánství, rovnosti a odporu proti válce, stejně jako odpor proti tehdy se rychle šířícímu antisemitismu. Vůbec není náhodou, že si vybral za své hrdiny plebejského důstojníka v podání Jeana Gabina, židovského vojáka, notabene bohatého, který přímo odpovídal teoriím o židovské elitě tahající za drátky, a obětavého důstojníka z vyšších společenských kruhů, který chápe, že doba modré krve dávno minula. S ohledem na dobu vzniku je to opravdu kvalitní film, kde se herecké kreace podřizují společenské výpovědi. Celkový dojem: 90 %. (25.04.2012)

Najlepšou postavou bol pre mňa jednoznačne nemecký major, ktorého výborne stvárnil Erich von Stroheim, ktorý spočiatku mylne vytvára dojem namysleného, ale opak je pravdou. Jeho rozhovor s francúzkym kapitánom, ktorého "nechtiac" postrelil ma dojal a tento moment určite patrí k najsilnejším a smelo ho možno zaradiť k nezabudnuteľným protivojnovým scénam. "Pre obyčajného človeka je hrozné zomrieť vo vojne. Pre Vás i pre mňa je to však dobré riešenie..." Keby sa všetci nepriatelia k sebe chovali takto, dnes by tu bol trochu iný svet...Rok výroby 1937 mi nedá nepodpichnúť do tvorcov, ktorý točil film o 1. svetovej vojne. Kiež by tušili , že už -už klope na dvere iná, ešte horšia...Skvelý a vzhľadom na rok výroby neuveriteľne pozerateľný film. 80%. (15.12.2012)