Poslední tango v Paříži

Pro mě osobně naprosto nesnesitelný film, který jsem vyloženě protrpěl. Postavy v něm odříkávají krajně stupidní repliky (z toho Paul "vede" na celé čáře) a chovají se v podstatě jak blázni, celkově tam nic nedává smysl, je to jen ubíjející nanicovatá rádoby skandální - a neuvěřitelně zbytečná - pozéřina, s naprosto příšerným finálním vyústěním a úmorně dlouhou stopáží. Nesedlo mi ani obsazení ústřední dvojice, věkový rozdíl 28 let mezi Brandem a Schneider shledávám nemravný - ostatně přijde mi zajímavé, že v Kmotrovi ze stejného roku ztvárnil starce na konci života, zatímco zde si zahrál vitálního milovníka-čtyřicátníka - a pokud jde o tu nešťastnou Schneider s tím jejím sedmdesátkovým bobrem, přišla mi zde zoufale nehezká a vyloženě ne můj typ. Sledovat, jak se k sobě Paul a Jeanne chovají, je fakt ta poslední věc na světě, o kterou bych stál, kdyby mi zbýval poslední den života - zvláště ve finální sekvenci v tančírně už dosáhla míra nesnesitelnosti toho filmu naprosté krajnosti - závěrečný nápis FINE nebyl nikdy větším vysvobozením. Měl jsem dát na svou intuici a dál tu sračku ignorovat, tak jako v předchozích letech, kdy jsem kolem ní s nezájmem občas zakroužil. (03.06.2021)

To jsem ani netušil, že kdysi se točilo porno pro intelektuály a hrál v tom dokonce Marlon Brando. Abych pravdu řek, tak to už mě snad víc bavilo i to porno se Stallonem. Věřim tomu, že v roce 1972 to asi bylo šokující, kontroverzní a provokativní, ale já to viděl o 40 let později a přišlo mi to akorát nudný. Měl jsem pocit, že už ten film trvá snad celou věčnost, ale zjistil jsem, že od začátku uběhla teprve hodina. Při představě, že bych měl u toho sedět další hodinu, jsem to radši vzdal. (30.07.2012)

Film opředen řadou fám, vzpomínek a přibarvených skazek, čert aby se v tom všem vyznal, však kdo jej jednou viděl na stříbrném plátně, nikdy na něj nezapomene. Stárnoucí Marlon Brando démonický, děsivý, nešťastný, prudký, živočišný v kombinaci s erotikou sršící, divokou, zvědavou a ke všemu svolnou mladinkou Marií Schneider... a to vše v Paříži. Film není pro každého, ale vášnivý bohém si v tom to svoje určitě najde. (24.01.2019)

Film nemusí dávat odpovědi, ale měl by klást otázky. I znepokojení beru jako přínos. Netančím tango a Paříž považuji ža špinavé město, kde pulírují jen vybrané lokality pro turisty, ale Poslední tango v Paříži považuji za velmi znepokojující film. Nemůžu napsat, že bych byla okouzlena, nedá se ani mluvit o sympatiích k hlavním figurám. Přesto ho považuji pro sebe za přínosný. (06.09.2019)

U tohoto filmu máte dvě možnosti. Buď se budete ošklíbat nad Marlonovými sprostými a nechutnými narážkami, budete se nudit nad dlouhými záběry, kde se jakoby nic neděje, budete láteřit nad nepřehledností filmu, nad nadužíváním zrcadel a záběrů z divných úhlů, budete zkrátka nespokojení kvůli přílišné intelektuálnosti a uměleckosti. A nebo na všechno tohle zapomenete a ponoříte se do příběhu charismatického chlapíka, co prožil špatný život a na stará kolena se ho snaží trochu zlepšit anonymním a zpočátku výhradně sexuálním vztahem s mladou dívkou. Ten se jim však zákonitě vymkne z rukou, a tak spolu tančí poslední vášnivé tango před tím, než přijde tragédie. Vy co si vyberete druhou možnost budete okouzleni. Úžasnými hereckými výkony, prací kamery, scénářem, hudbou, celkovým nostalgickým vyzněním. Já samozřejmě patřím do té druhé skupiny. Poslední tango v Paříži mě rozcupovalo, zneklidnilo a opravdu dlouho mi nešlo z hlavy. (07.09.2008)