Muž se třema rukama

Jeden z top hereckých výkonů Billa Paxtona se odehrál v obskurní, nekonvenční a pořádně špinavé černé komedii. Jestli chcete vidět mistra v jeho ryzí tour de force, tak si dejte THE DARK BACKWARD. Příběh špatného komika, který zažije svých 15 minut slávy až v momentě, kdy mu na zádech vyroste třetí ruka. Čehož neváhá okamžitě zneužít jeho nejlepší kamarád, popelář a amaterský harmonikář Bill Paxton. (18.03.2017)

Muž se třema rukama, jo je mi to jasný. Story o dvou popelářích, kteří se chtějí prosadit ve světě showbyznysu, resp. jeden z nich jako stand-up komik, ale moc jim to nejde, zlom nastává až s rašící třetí rukou na zádech. Jako zajímavý, ale mizerně zpracovaný, navíc v divným surrealistickým prostředí, který se zrovna taky dvakrát nepovedlo a nudní herci (i se třetí rukou), snad jen vedlejší postavy jako agent či majitel baru přinesly do tohohle veledíla trochu energie, jinak celkově chcíplý až bych brečel. Dva body za nápad s přihlédnutím na pravděpodobně poloprofesionální možnosti a bezprostřední odvážnost filmařů. (15.02.2018)

Ano, takové filmy se jen tak nevidí. Přes všechen humus a obskurno je Muž s třema rukama skutečně vtipné a mně sympatické freak show, které jde bez rozpaků proti hlavnímu proudu. Dělá si šoufky úplně ze všeho, ale nepoužívá k tomu trapných metod bláznivých parodických komedií, tak oblíbených u průměrného publika. Jede si po svém, bez milosti, undergroundově, a je mu úplně jedno, jak moc z toho bude pan Novák v prdeli (o paní Novákové nemluvě). Pro milovníky šíleností všeho druhu jasná povinnost. [Bill Paxton u mě už před časem zabodoval jako Severen z Near Dark. Po roli třeskutě úchylného popeláře v Dark Backward a režii Frailty si jej jako opravdu nebojácného umělce vážím ještě víc.] (12.04.2006)

Další z těch totálně ujetých komedií, u kterých mám pocit, že jsou přesně pro mě. Teoreticky je to taková umírněnější Troma, která má hlavu i patu, dává smysl a dokonce i nějaké poselství, ale i když u Tromy miluju tu záměrnou nelogičnost a hloupost, tak i tohle smysluplnější podání mi dost sedlo a vůbec nemůžu říct, že bych se při tom byť jen chvíli nudil. Naopak, bavilo mě sledovat, s čím vším to ještě přijde a kam se to celé posune. Navíc si myslím, že si z toho hodně scén budu ještě hodně dlouho pamatovat, protože něco takhle undergroundového a zároveň poutavého a málo zahleděného do sebe se opravdu jen tak nevidí. A popravdě je to radost sledovat, když to takhle krásně funguje. Není to sice tak dokonalé, abych tomu dal plný počet, ale užil jsem si to hodně a i když jsem u toho neměl co chvíli záchvaty smíchu a spíš se jen příjemně pousmíval, i tak mě to oslovilo a bavilo mnohem víc, než kdejaká jiná komedie. Devadesátky byl holt divoké i v USA, přičemž tohle si bere i to nejlepší z osmdesátkové kinematografie a taky do toho přidává dost svého. 4* (21.12.2022)

Jak píše Paldini=D Ten večer si pamatuji jako včera. Bylo nám někdy v polovině devadesátek okolo deseti let, když mě a kamaráda nechali rodiče na silvestra samotné doma. Téměř celý večer jsme pařili na kompu slavnou strategii "Dunu 2" , bo alkohol ještě nepřipadal v úvahu a někdy uprostřed noci si sedli k televizi. To co jsme viděli nás celkem poznamenalo=D V první řadě nás jako děti (v době kdy nebyl internet) rozhodila scéna na smetišti s popeláři a jimi nalezenou mrtvolou mladé dívky..z toho jsme vydedukovali, že se film nyní začne otáčet okolo vyšetřování oné vraždy. Ovšem ve chvíli, kdy začal popelář té hnijící mrtvole olizovat bradavky, bylo nám jasné,že ve tři ráno na silvestra nepustili na Nově zrovna obyčejnou kriminálku=D Tento film jsem viděl naposledy právě jako dítě, ale dodnes si pamatuji pár extrémních scén, jako byly třistakilové kurvy popelářů, eventuelně svačinka Billa Paxtona, když si vyndal kuře z lednice. Extrémní záležitost=D (21.08.2015)