Poslední bitva

Postapokalyptické drama. Černobílé, němé ( o čem taky mluvit ve světě, kde si nemáte s kým pokecat a kde téměř nic není, ale jedna scéna se pravděpodobně snaží naznačit, že přeživší pravděpodobně téměř ztratili schopnost mluvit ). Postavy jsou vlastně takoví osamělí rytíři, kteří se snaží přežít jak se dá. Jean Reno mi svou rolí trochu připomínal svojí postavu z Návštěvníků a samozřejmě to je největší drsňák filmu. Serrova hudba na některých místech jinak depresivní děj odlehčuje, což je možná trochu škoda. A v závěru filmu se dozvíte, co je vlastně největší potěšení pro chlapa v postapokalyptickém světě :) (14.10.2005)

Luc Besson vyšel ze Šíleného Maxe a překonal ho. A to dokonce bez barev a mluvení. Besson zvládá skoro vše vysvětlit jen obrazem nebo výrazem výborných herců. Film chvílemi plyne možná až moc pomalu, ale na všechno divák zapomene při strhujícím finále. Asi jediná trochu neštastná část filmu je hudba, která právě ke konci ztrapňuje jedinou akční scénu. (28.03.2010)

Luc Besson kdysi točíval úžasné filmy. Poslední bitva mezi ně sice nepatří, i tak je to film povedený, na celovečerní debut velmi precizně zvládnutý a hlavně plný neotřelých nápadů. Sice se jedná o sci-fi z postkatastrofického světa, námět a příběh jsou tak nějak úplně jinde, že film patří spíš někam do klubové sféry. Dost se mi líbila část ve filmu, kdy spolu žijí ti dva chlapíci (vlastně ani nelze říct kdo) a jak spolu tráví a zabíjí čas. Tady se Besson vyřádil. Velká část stopáže se odehrává v jediné zbořené budově, ale díky solidní kadenci zajímavých nápadů mi to nikdy ani nepřišlo a za režisérův největší úspěch považuji dokonalou kamufláž omezeného rozpočtu. Na druhou stranu, některé pasáže, hlavně závěr, mi přišly už tak nějak moc mimo realitu. Kéž by ještě dnes ale Besson alespoň takovéhle filmy, bylo by to fajn. (27.05.2013)

Tak jsem se rozhodl zasvětit několik desítek hodin Bessonovi a začít s jeho prvotinou. No. Nemůžu říct, že by to nebylo zajímavé, ale v průběhu celého filmu jsem se tak nějak ztrácel, až jsem na konci zjistil, že vlastně vůbec kurva nevím, o čem to bylo. Nicméně postapokalyptický minimalistický svět byl zde vyobrazen dokonale. 50% (29.11.2016)

Abych si z Bessonovy prvotiny sednul na zadek, to opravdu ne, ale musím uznat, že po formální stránce je to skutečně něco, co zaujme. Absence mluveného slova je nejen záměrná, ale má i své příběhové opodstatnění. To, že je to pak více méně o ničem, to už je druhá věc. Ale právě absence dialogu vám dává možnost pochopit příběh tak, jak chcete. (25.03.2015)