Podfu(c)k

Parádní film, to se musí nechat. Jen mě skutečně rozesmálo, jak podle Američanů vypadají cikáni (vysocí, ženy blond, po tmavé pleti ani stopy). Ne že bych proti nim něco měla. Ale jinak nemá Podfu(c)k - ten český název je jedním slovem geniální - chybu. Skvělá zápletka, která nutí diváka udržovat pozornost už od úvodní představovačky, vypointované dialogy, slušné herecké výkony. A Brad Pitt ukazuje, že umí zahrát skutečně cokoliv (i když o tom přesvědčil už ve 12 opicích). (07.04.2005)

Guy Ritchie přidal k osvědčeným hercům Jasonu Stathamovi, Vinniemu Jonesovi a Jasonu Flemyngovi z hitu Sbal prachy a vypadni další herce v čele s hvězdným Bradem Pittem a Beniciem Del Torem. Příběh je opět seskládán z mozaiky několika příběhů, které se vzdáleně proplétají. Richie jen tak dál.....!!! (27.11.2007)

Navždy prosím velebit Guye Ritchieho, dal nám Podfu(c)k. Je to ten film, ve kterém se dozvíme, že slovíčko panna z bible je vlastně trošku omyl, že do Anglie je lepší nejezdit, že od cigánů je lepší si nekupovat přívěs, že diamant je lepší nevytahovat, pokud je na blízku pes, že Rusové jsou nezranitelní, že nosit kravatu může být i nebezpečné a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Skvělý, skvělý, skvělý! 100% tentokráte nestačí. Jeden určitě z mých TOP 20. (14.09.2020)

Byla chyba tuhle věc vůbec dávat do přehrávače. Ritchie jednoduše není můj šálek čaje a Podfuck je další z rádoby supercool drsňáckých filmů, které mě jednoduše nebaví. I ten černý humor mi prostě nesedl. Děj ještě ujde (i když postav je hodně a dosti se chvílemi pletou), Pitt je v roli cikána ucházející a jeho akcent nezapomenutelný, ale zbytek jsou jen a pouze stokrát viděné "přechcávací" báchorky. Neuvěřitelně mě iritoval odporný britský přízvuk, ale za to pochopitelně film nemůže. Sešla se skutečně solidní parta herců, bohužel však pro mě žánrově, filmařsky i stylizací naprosto mimo. (05.06.2007)

Velmi elegantně natočená černá komedie, která svojí drsnou poetikou ponejvíce evokuje některé momenty Quentina Tarantina, ale díky velmi osobitému designu i střihu si udržuje vlastní xicht. Ačkoli je zápletka poměrně triviální, Guy Ritchie ji dokázal rozdrobit pomocí různých fíglů (z jichž nejdůležitější je proměnlivý vypravěč a střih) tak, že film drží diváka ve střehu až do posledního pravého háku, který přijde z opravdu překvapivé strany. V některých pasážích trpí Snatch typickou tarantinovskou trapností a samoúčelnosti (říkejme tomu třeba cool violence), jinde ale perlí jak výtečnými charaktery postav (Brad Pitt nemá opět chybu!), slušnými gagy či špičkově vypointovanými situacemi. Navrch třeba vyzdvihnout stylovou a skvěle padnoucí hudbu, která dovede usměrnit atmosféru – skvělým příkladem je song MASSIVE ATTACK, který trochu zmrazí úsměv na rtech. Zkrátka a dobře, Guy Ritchie dokázal žánr ukočírovat mnohem lépe než většina ostatních vyznavačů gansta poetiky a natočil film, na který se je radost dívat. (29.03.2005)