Cross Creek
Cross Creek
Režie:
Martin RittScénář:
Dalene YoungKamera:
John A. AlonzoHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Mary Steenburgen, Rip Torn, Peter Coyote, Dana Hill, Alfre Woodard, Joanna Miles, Ike Eisenmann, Cary Guffey, Toni Hudson, Bo Rucker, Jay O. Sanders (více)Obsahy(2)
Mary Steenburgenová jako spisovatelka hledající literární inspiraci na Floridě... Rok 1928. Dvaatřicetiletá newyorská novinářka Marjorie K. Rawlingsová nepříliš úspěšně píše povídky situované do středověku. Jednoho dne se rozhodne, že zcela změní svůj život. Proto zakoupí pomerančový sad na Floridě, aby měla klid na práci. Její představy a plány se sice poněkud rozchází se skutečností, zato tu nachází prostředí, jemuž dobře rozumí. Právě povídky, které zde Rawlingsová napíše – začnou noviny otiskovat... Životopisný příběh natočený známým hollywoodským tvůrcem Martinem Rittem zaujme prostředím krásné floridské přírody. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
I tady nechybí báječná jižanská atmosféra, ale nezlobte se romantici a básníci na mě, celý film se tam nic pořádnýho neděje. Koloušek utekl, sežere nám mrkev, půjdeme ho picnout, ne já ho kámo nechci picnout, mám ho ráda... Zdlouhavé prázdné nic, s hezkou hudbou a lokalitami. Dabing ČT 1996 (Jarmila Švehlová v 85 % dialogů). ()
Niektoré snímky sa mi nehodnotenia ľahko. Cross Creek je z tej rady, ktorá používa vo vyjadrovaní poetický jazyk a neunúva sa k jasnému poučovaniu a hodnoteniu osobnej cesty v akýsi zázrivý a otravný morálny rezultát - v tomto prípade osobný z pohľadu neúspešnej spisovateľky. Častokrát som sa v ženských filmoch s týmito lacnejšími dedukčnejšími metódami potýkal, ale zas na oplátku nemám čo ani vychváliť do nebies. Áno, treba posiať fazuľky, treba sa nadýchať vidieckeho vzduchu a treba prehodnocovať životné postoje... ()
Jo, jo, zenske filmy mal uz Vincente Minnelli, a to konkretne The Cobweb 1955 a Soma Came Running 1958, tu na zas zensky film natocil aj Martin Ritt /Edge of the City, Parizske Blues/. A je to nuda, nic sa tam nedeje, ona je neuspesna spisovatelka a isla do akehosi mesta X hladat klud k svojej praci. Toto je zas nieco, pri com sa bude laik -nedouk xmrti nudit a myslim si, ze toto je o5 nieco pre vystudovane filmove teoretiky -elitari : 20 % ()
Ono je to vlastně nevhodné označit tento film jako drama, protože tu o drama vůbec nejde. Dramata možná prožívají vedlejší postavy příběhu, daleko vhodnější je představit tento snímek jako idylu. Protože právě o to jde, drama Marjorie zažila již v rámci expozice, odešla od manžela, z městského prostředí, z nesvobody. Nalezla venkov, nové, idylické vztahy, bytostná přátelství, její ženská emancipace je i autorskou emancipací, role přírody, role venkova.... však to z české literatury znáte. Kdo tedy čeká jakékoliv byť jen náznaky napětí, bude zklamán. Takže hodnotit lze jen to, jak se tvůrci a protagonisté zhostili tématu a rolí. A český dabing hooodně kazí lyrismus i autentický dojem. Je to film, na který se dívejte se svou osmdesátiletou mamkou nebo tchyní v nedělní podvečer. ()
No co zase tohle bylo za slátaninu? Spisovatelka (???) utekla od manžela z New Yorku (!!!) do chatrče na břehu bažiny plné aligátorů, kteří tu pomatenou ženštinu bohužel nesežrali, i když tomu šla několikrát naproti. Ale není to film o aligátorech, je to o kolouškovi nebo srncovi nebo co to bylo a o divných lidech. Sama spisovatelka byla tak nehezká, že si mohla dovolit bejt protivná a proto se do ní okamžitě zamiloval první chlap, o kterého na té Floridě zakopla. Ona ho nechtěla-chtěla-nachtěla-chtěla atakdále. Pak se tam asi sedmdesát pětkrát zopakuje, že by měla psát o těch lidech tam a ona nakonec o těch lidech píše. A pak je konec filmu. ()
Reklama