Zhoubné zlo

Kdyby film hlavně v závěru tak nekašlal na pravidla svého světa (ta obluda jednou nepřemůže osamoceného týpka, podruhé seřeže na hromadu celou policejní stanici) a nenabízel parodii na akci Matrixu, dával bych spokojené 4*. Osmdesátkový koncept Basket Case říznutý Wanovým temným vizuálem a grindhouse násilím je super, a byť pointu vidíme dopředu, čekat na ni je pořád zábava. Zajímavé žánrové osvěžení, škoda jen, že Wan více nelpěl na atmosféře a tajemnosti první hodiny. 70 % (21.10.2021)

Skoro to nepůsobí jako film od Wana, mistra mrazivě vyšponovaného, kontrolovaného děsu, ale jako snímek, který se radostně pere jak sám se sebou, tak s diváky. Očividně to bylo po údajně katastrofálních testovačkách nějak přestříháváno, přesto to záhadným způsobem funguje a působí to zcela unikátně živě. Nečekal jsem to, ale tohle je po mě dost možná zatím nejlepší věc, jakou letos Warneři předvedli. (11.09.2021)

[55%] Tak a máme tu nový film od mého oblíbeného režiséra JAMESE WANA. Bohužel, když se podívám na bilanci mého hodnocení k tomuto režisérovi, tak tento film zatím hodnotím nejméně, a sice 3* (60%). Ještě tak to Zlověstné ticho z r.2007 má u mě slabší 4* (72%). Ale ostatní jeho filmy už pálím 5* a to sakra zaslouženě. U Wana obdivuji i jeho práci s kamerou, přehlednými scény v akci, nuda nehrozí nikde atd. První Saw je navzdory zoufale malého rozpočtu prvotřídní a originální film. Dále, jeho duchařské horory V zajetí démonů 1,2 nebo Insidious 1,2 – o tom už ne třeba mluvit, to bych se rozplýval. Nebo nejlepší thriller o pomstě ROZSUDEK SMRTI! Poté přišly komerčnější filmy typu Rychle a zběsile 7 nebo Aquaman (též neokoukané pecky). Sakra, dost o tom. Nyní k tomuto filmu. Rozhodně tu nechci brečet a říkat tu, jak mě Wan zklamal. Zde prostě zkusil něco jiného a to žánrově. No a já nevím, co si mám o tom myslet. Zkrátka, nedokážu si tento snímek pospojovat do nějakého celku. Prvních 30 minut bylo takových divných, nezaujalo mě to. Poté se to už pomalu začalo rozbíhat, ale stále jsem nesledoval nic výjimečného. Lekačky zde snad ani nejsou, ale to mi nevadilo. Ale nepůsobilo to skoro vůbec děsivě. Ty vraždy byly docela krvavé, ale ne moc intenzivně. Až ta poslední třetina filmu vše logicky vysvětlí, přičemž pointu jsem částečně uhádl. Jenže ten detail toho rozuzlení působí tak trochu na oko směšně až úsměvně. Finále je docela masakrující, tam už jsem ocenil Wanovu otáčející a přehlednou kameru, jenže to bylo takové moc zrychlené, až to zapůsobilo digitálně, nevím. No, můj komentář asi působí dost kriticky, jenže brak to nebyl. Spíš film, který byl tak žánrově rozházen, až se mi z toho lehce točila hlava. Nedokázal jsem si moc užít konkrétní scénky. Úplný konec dává smysl, hlavní hrdince jsem fandil. Ostatní herci tak nějak bez připomínek. Hudba od Bishary je stále dobrá a hlavně ten základní hudební motiv je hodně dobrý, akorát mi zde moc do tohoto filmu nepasuje. Takže je to celé takové rozporuplné? Nevím. Budu asi muset někdy dát druhé shlédnutí, ale moc se mi do toho nechce. Tomuto filmu na chuť zřejmě nikdy nepřijdu. Ani jsem si nebyl jistý jak jej mam zhodnotit. Tak proto volím standartní cca průměr. Nezlob se Jamesi Wane, ale těším se spíš na tvůj druhý Aquaman a pokud možno jiné horory, nebo i snad akční filmy. (15.09.2021)

Malignant je asi najväčšia hollywoodska pocta starým talianskym hororom, v celej ich šokantnosti i pripečenosti a to vrátane hudby á la Goblin, debilných dialógov i trápnych pokusov o vtip (nemotorná policajtka). Chýbajú tu azda len mizerné anglické post-synchrony a lokácia v niektorej z európskych metropol - inak tu je všetko. Napriek tomu, že talianske horory sú mojou srdcovkou, pri Malignant som ani zďaleka nekrochkal blahom tak, ako pri A Cure for Wellness, čo bola áčková pocta hammerovkám. Síce odhaľovať jednotlivé žánrové odkazy ma bavilo, film ako celok už ani tak nie. Jednak je to scenáristický bordel (veľa nadprirodzených vecí po záverečnom twiste prestane dávať zmysel), no narozdiel od Verbinskeho v A Cure for Wellness sa to až príliš líška mainstreamovému divákovi (najmä v počte ľakačiek, gýčovom zjavovaní a miznutí "ducha", či množstve akcie). A ten, bojím sa, neprekúsne divokosť vzorov z Apeninského polostrova. (17.09.2021)