Tichá noc

Sarah Connorová vyměnila hajzlíka Johna za poslušnějšího syna Fritze, rovněž odhodila svůj speciální výcvik a dala se na pacifismus. Takže kdo se chce ohřát v její ... chaloupce, musí ... zbraň nechat venku. Je Štědrý večer, kol dokola zuří II. světová válka, vojáci Wehrmachtu ani G.I. Joes nechtějí nechat koule mrznout venku a tak, navzdory logice a zdravému rozumu (asi znalí pověsti Sarah Connorové, která sešrotovala už nejednoho terminátora), podléhají babičkovskému nešarmu Lindy Hamilton a svěřují kvéry do péče malého Fritze. A pak z batohů vytáhnou šampus, vánoční ozdoby, cukroví, bramborový salát a 20 kg krocana, aby mohli strávit večeři v přátelském rozjímání... Podle skutečné události, no jasně; můj děda by řekl, že to je pravda jak v košu voda. Typická slaďoučká TV produkce Hallmarku, ideální pro důchodkyně a ženy v domácnosti, pro echt chlapa odpad, pro mě snesitelný průměr, jehož repríze se v budoucnu svědomitě vyhnu. 50% (01.01.2011)

Očekával jsem, že se režie zaměří na jednotlivé postavy a půjde trochu víc do hloubky jejich charakterů, ale to se stalo vlastně jen v případě německého kapitána a hostitelky, což je podle mě škoda a filmu to docela ubírá. Ocenil bych i trošku hustší atmosféru, ale na druhou stranu je to válečný film o lidech, kteří na Štědrý večer zapomněli na válku, takže se to dá přehlédnout. Herci byli fajn, přičemž prim hrála samozřejmě Sarah Connorová. Filmů na podobné téma už jsem pár viděl a tenhle nijak nevybočuje, ale i tak se jedná o solidní jednohubku, která neurazí a místy i potěší. 60% (21.02.2015)

8 / 10 Vynikajúci vianočný film s vráskami posiatou, no aj napriek tomu nádhernou a zrelou Lindou Hamilton v úlohe ženy, ktorej múdrosť a viera v dobro dokázala preklenúť aj tie najväčšie jazykové, národnostné a najmä ľudské bariéry. Typický sentimentálny blábol, akých sme už videli tisíce, poviete si. Áno, z veľkej časti budete mať pravdu, Tichá noc skutočne neoplýva zvlášť originálnym námetom, nedočkáte sa v nej žiadnych osudových zvratov, prítomnosť šťastného konca je jasná už od začiatku a dvojrozmerné postavy taktiež nikdy nevybočia zo svojich vopred určených polôh - no práve v tejto jej obyčajnosti a neomylnej predvídateľnosti tkvie jej čaro. Samozrejme, niekomu môže takáto šablónovitosť prekážať, no ja som sa tentoraz nechal opiť rožkom s veľkou radosťou a viac ako scenáristickým excesom a režisérskym finesám som sa venoval sladkobôľnym prehovorom hlavných postáv, úsmevnému podávaniu vianočnej večere, zdobeniu stromčeka, praskaniu dreva v kozube a snehovým vločkám pomaly poletujúcim za okenicami. Lacná zábava? Možno. Ale veľmi krásna. (23.12.2006)

Vánoce zase trochu jinak. Napínavé, působivé a v několika momentech i dojemné televizní drama, skvěle rozehrané v prostoru dvou místností, ve kterém pochyby o jeho věrohodnosti nabourává fakt, že je natočen podle skutečné události, byť pochopitelně s jistou dávkou filmařské licence (třeba skutečná Elisabeth neuměla anglicky). Zdánlivě obyčejný, přesto silný a strhující příběh, podtrhující nesmyslnost války, oslavující sílu mateřské lásky, naději i obyčejnou lidskost. (13.11.2014)

4*, ale je to tak 90%. K páté hvězdě mi na filmu přebývá jeho neorganický začátek a konec. Kdyby příběh začal přímo ve čtyřiačtyřicátém a tam také skončil, vyzněl by určitě daleko silněji. Místo toho však, zejména v závěru, na ukončené vyprávění roubuje jakýsi přílepek, nesrovnatelně nezajímavjší než film sám; dovypravuje cosi za pointou, co už po značně silném zážitku člověka zajímá mnohem méně, téměř vůbec. Samotný film je však výtečný. Má napětí, herci jsou ve svých rolích jako doma, jednotlivé sekvence jsou umně vypointovány tak, že přecházejí z napětí do pohody a úsměvu zpět do napětí. Příjemné nejen vánoční překvapení. (23.12.2009)