Brutální Nikita

Luc Besson. Muž mnoha tváří. Dokáže naprosto zklamat strašným scénářem(poslední dobou stále), ale jindy dokáže posadit všechny do sedadla v kině takovým způsobem, že vás musí vyhánět až stará uklízečka v kině. Od začátku se vás Brutální Nikita snaží chytit a nepustit. Na začátku jde o lehce zdrogovanou slečnu, která neodmítne možnost vystřelit si párkrát z pořádného kanónu. Postupem času se uklidňuje a končí jako přemýšlivá, křehká a brutální žena. Luc Besson nic nenechal náhodě a k filmu přizval své oblíbence ať už hudebního mága Erica Sierru a nebo svého milovaného Jeana Rena. Ten hraje postavu, která je na plátně pár minut, ale i za tu chvíli si získá váš obdiv a to myslím smrtelně vážně. Postava Viktora čističe je perfektní. Chladná, vraždící, geniální a přitom bez myšlenek. Nikita v celém filmu prochází různými stavy ať už od skoro psychicky zničené narkomanky až po ženu co má snoubence a nechce vraždit. Bohužel Nikita, která je na jednu stranu určitě velké plus filmu a je výborně a věrně zahraná, je také největší mínus. Její neprofesionální přístup k akcím na které je poslána a její fyzický stav chvílemi překáží. Každý kdo viděl seriálovou Brutální blondýnu Petu Wilson bude filmovou Nikitou zklamán. Nejen krásou (Peta vyhrává na celé čáře), ale i přístupem, který je u Pety rozhodně profesionálnější a brutálnější. Konec, jak už je u Luca částé, je velmi působivý a přesně trefený. Luc Besson je mistr režisér, ale i perfektně umí odhadnout do jaké míry může zajít a kde má své hranice. Magická hlubina, Brutální Nikita a Leon. To jsou tři koruny krále Francouzského filmu. Jen jedno takové rejpnutí. Akční scény mi přišli v Leonovi úchvatnější :), ale to je maličkost. Nikita je skvělý mix dramatu s akcí a patří k tomu základnímu co by milovník takovýchto filmů měl vidět. (18.02.2005)

Nikita je u mňa Bessonov film číslo tri po Magickej hlbočine a Léonovi. Príbeh feťáčky, ktorá po treste smrti dostane šancu stať sa očarujúcim strojom na zabíjanie v mene štátu, avšak vo vnútri stále cíti potrebu byť normálnou ženou s normálnym životom katapultoval ku sláve Anne Parrillaud a Jeana Rena. Besson je pre mňa režisérskym mágom najťažšieho kalibru a jeho filmy vždy oscilujú medzi psychikou postáv a akčnými sekvenciami. Tu bol však dôraz kladený skôr na psychiku Nikity. Akčné scény tu síce sú, ale sú krátke (až na výnimku na veľvyslanectve). To im však nebráni aby boli bessonovsky úderné. Scéna v kúpeľni v Benátkach je krásnym zobrazením hranice medzi dvoma životmi hlavnej hrdinky, ktorú tvoria iba tenké dvere medzi vraždiacou Nikitou a jej nechápavým snúbencom. Máloktorý režisér (a európsky už vôbec nie) dokázal natočiť tak dlhú šnúru päťhviezdičkových filmov (Magická hlbočina, Nikita, Leon, 5th Element, Messenger) . Vivat Besson, len dúfam že sa vráti aj ako režisér, nielen ako producent sračiek. 10/10 (21.03.2005)

V 80. letech velká studia v Americe přišla se smrští akčních filmů, které převálcovaly artovější tvorbu 70. let a úspěšně plnily kinosály i v Evropě. Bylo to období, kdy evropské národní kinematografie sice dokázaly produkovat vlastní filmy, které se ale nedostaly do distribuce a plnily jen šuplíky výrobních společností. Luc Besson přišel s konceptem evropského akčního thrilleru, který sice nenaplňoval kritiky nadšením, ale obnovil důvěru fanoušků ve schopnosti evropských tvůrců přinést vděčnou zábavu do kin. Film má silný příběh, nanejvýš zajímavé postavy a všudypřítomné napětí. Z Anne Parillaud se stala uznávaná herečka, které Hollywood nabídl několik šancí i v zámoří, a v Americe vznikl i méně kvalitní remake. Celkový dojem: 80 %. O tom, jak to vypadá s naší distribucí, svědčí, že původní název distribuční firmu neuspokojil a musela přidat přívlastek "brutální". (14.06.2006)

Ten film je akoby pozliepaný z množstva častí. Tie sami o sebe vytvárajú celkom pekný obrázok a odkrývajú skrytý potenciál, bublajúci pod povrchom. Je to predzvesť filmov, ktoré v súčasnosti Besson tvorí, ako na bežiacom páse. Čo nie je zlé. Jeho koketovanie medzi béčkom a áčkom mi prišlo - hlavne v jeho rannej produkcií, ako skvelý trademark. S Nikitou mám ale problém vyslovene osobný. Určite súvisí s tým, že som sa k nej dostal až teraz. Po tom, ako som mal možnosť vidieť variácie na túto tému. V určitom zmysle slova Nikita vydláždila cestu aj filmom, ktoré upevnili jej pozíciu v žánri. Sama o sebe je ale omnoho zaujímavejšia v prvej hodine. V druhej sa rozpadá a vzťahovo chladne. Nevyužiť Viktora Čističa, nevytvoriť viac vnútorného rozkolu medzi normálnym životom a životom vrahyne považujem za veľké mínusy. Nie je to zlý film. Ale rozhodne vo mne nezanechal pocit niečoho úžasného. Čo u raného Bessona mám takmer stále. (10.01.2021)

Tohle je asi noční můra všech postgraduálních studentů (to je sofistikovaný vtip, jedná se o reziduální kategorii) a studentek katedry genderových studií. Zatímco dramatický oblouk té hrstky filmů s ženskými hrdinkami vede směrem mamka od dětí k chladnokrevné mašině na zabíjení (chlapů) (žena se mění v muže, jen krásnějšího) - jako třeba Ripley nebo Kiddo Beatrix. Tady se feťačka - emocionálně vyprahlá nádoba rodu středního, mění v křehkou ženu. Na počátku spočívá řešení problémů v eskalaci násilí, rozstřílení, rozkopání, ničení. Nikita je Mauglí, věc, která koulí očima, posprejuje si pokoj a souloží na prvním rande. Její triumf v poslední fázi filmu spočívá v ovládnutí nástroje, totálního primitiva a ... muže, Viktora. Polibek ho přinutí změnit plán a tím se Nikita zachrání. Tím, že se stává ženou. La femme Nikita. P.S. MRDÁ mě to srovnávání s Leonem, ta pedofilní báchorka Nikitě nesahá po kotníky. (11.05.2003)