Obsahy(1)
Josef Dvořák, Bolek Polívka a Ota Jirák v půvabné klauniádě o třech nezbedných broučcích... Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se dřeli s opravdovým čtyřmetrovým teploměrem, pětimetrovou zápalkou a dva metry vysokým hrnkem na čaj. Boj se zdivočelou kukačkou, vyrážející ze své garáže v hodinách byl opravdový a Otův pobyt ve chladnoucím čaji v hostivařských ateliérech byl zdraví opravdu nebezpečný. Spor o dekorace měl tragikomickou dohru – rozzuřený výtvarník dal Roháče k soudu za plýtvání veřejnými prostředky. Pořad byl završením zlaté éry pofialkovské groteskní pantomimy a na dlouhou dobu jediným povyražením svého druhu. Jeho reprízy jsou přijímány s potěšením a obdivem a autoři by byli samozřejmě polichoceni, kdyby se Traja chrobáci stali naším vlastním Mrazíkem pro další a další generace českých a samozřejmě slovenských televizních diváků. (Česká televize)
(více)Recenze (84)
Milion bodů. Jánko Roháč byl prostě bůh, na co šáhnul, to se mohlo pozlatit. ()
Aj po toľkých rokoch ma to furt baví....Dielo,ktoré vždy poteší. ()
Radost a krásné gagy - velmi osvěžující... ()
Pastička na myši je luxusní 👍😂 ()