Obsahy(2)
Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)
Recenze (141)
Je pravdou, že tieto Werichove jednoaktovky boli mnohokrát reprízované, ale aj v súčasnosti dokážu potešiť majstrovstvom oboch predstaviteľov, ktorí roztomilo opilecké výstupy nemuseli dlhodobo nacvičovať. Niekomu chýba pointa, niekomu prekáža prehrávanie. Ja som spokojný. Viem, čo od tohto malého televízneho klenotu môžem očakávať a vždy to aj dostanem. A Tararingapatam je v pamäti mojej generácie zapísaný rovnako ako Džavaharlár Nehrú, Rabindranát Thákur alebo Sirimavo Bandaranaiková. ()
Samozřejmě, komu by se tahle minikomedie podle O´Caseyho nelíbila. Poprvé byla uvedena o silvestrovském programu 1963 (jó, to byly silvestry v televizi, to se ještě člověk pobavil), pamatuji na ni tedy jako desetiletý kluk. Tenkrát jsem se řehtal od začátku do konce a pak ještě mnohokrát, dokud mě smích nadosmrti nepřešel... - Jan Werich a Jiří Sovák - to byli opravdoví mistři humoru a Stella Zázvorková jim zde skvěle přihrávala, ostatně stejně dobře jako v jiné TV komedii Medvěd. Tararingapatam si od té doby pamatuji jako jakési hnízdo v jižní Burmě... :D ()
Milé, černomilé... :-) Geniální to samozřejmě není ani zdaleka, zblízka však až na poněkud zmatený závěr je to opravdu půvabná jednoaktovka ze staré školy. Na tomhle by se měli vyučovat dnešní mladí prostonárodní umělci. A ta tak milá a sladká Jana Werichová! Doporučuji jako povinnou koukandu pro všechny ty dnešní ošklivé hloupé studené zakomplexované neprofesionální úředničky za poštovními přepážkami - u listovních zásilek obzvláště... - - - P.S. Může mi prosím někdo seriosně zodpovědět na otázku, zda měl strážník taky naváto? ;-) ()
Černobílá televizní mikrokomedie transformovaná odstupem času do pocty nezapomenutelnému hereckému kvartetu v čele s Janem Werichem, doplněným ještě o pátého člena, totiž Werichovu dceru Janu. Ústřední dvojice ztvárňující party dvou rozšafných opilců je ódou na herecký um obou velkých českých herců, Wericha i Sováka, Zázvorková jim spíše jen přihrává a Brodský je víceméně do počtu, každopádně celému tomu především hereckému představení schází zásadnější významový přesah a dějová gradace, určitě je to milé televizní zastavení, černobílá libůstka pro pamětníky, ale objektivně má každý vtip mít především silnou pointu, stejně jako by ji měla mít tato televizní jednoaktovka, bez ní to prostě není ono... ()
Stará černobílá krátká klasika. Páni herci Jiří Sovák a Jan Werich předvádějí svojí genialitu. Člověk by neřekl, že to pouze hrají, ale že se právě vrátili z nějaké hospody. Zázvorková a Brodský dobře nahrávají. Celkově je to krátký herecký koncert Pánů herců pro zasmání. Krásné čtyři hvězdičky a možná i půlka páté. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (9)
- Jana Werichová si ve filmu nejen zahrála, ale celou hru také přeložila. (milaneg)
- Dáma se neustále rozčiluje, že jí ti dva vyrušují, když píše důležitý dopis do Táráringapatámu. Ale pokud si film stopneme v čase 11:42, tak si může přečíst, že Stella Zázvorková napsala úplný nesmysl, protože na papíře stojí: „Pálím tedy často!? Hihihi!!! Přála bych si držet od Vás opět něco tak poutavého! Zda-li? Bláhové sny, které mnou zmítají jsou jako vlny okeánu, který nás dělí.“ (Stefi_836)
- Stela Zázvorková v jednom z televizních rozhovorů uvedla, že si pod svůj klobouček, který ve filmu měla, dala vycpávku, protože jí byl velký. Jan Werich však ve scéně začal improvizovat, přičemž se Zázvorková začala obávat, aby klobouček nenadzvedl, jak se poté také stalo, což okomentoval slovy: "To není můj, já ho neměl nadívanej." Režisér scénu do filmu vložil nesestříhanou. (Chip89)
Reklama