Le Lac des morts vivants

Jean Rollin "exceluje" na rovnakej báze ako Jesús Franco. Pomalé tempo, primitívne dialógy a herecké výkony, množstvo nahých tiel, gíčovitá romantická melódia (ktorú sme už počuli v inom, podobnom filme) a ukážkovo nefunkčné napätie a hrôza. Prvú polhodinu je film celkom zábavný, hlavne akčné vojnové scény akoby vypadli z ruky Ed Wooda, no tá posledná je vážnym utrpením. Stretáva sa v nej nuda s diváckym stavom halucinogénneho omámenia a otupenia. V rámci guilty pleasure potešenia musím pochváliť vedľajší motív vzťahu jedného zo zombíkov s dcérou, s ktorou sa stretne po dlhých rokoch (od doby, kedy bol ešte živý a videl ju v kolíske čoby batoľa). (04.08.2005)

Nechce se mi věřit, že tohle někdo mohl myslet vážně. Několikrát jsem při sledování téměř vyprskl smíchy, neboť to, co se na obrazovce odehrávalo, připomínalo sebeparodii, avšak bohužel pouze nechtěnou. Kdyby to tak vypadalo úmyslně, zasluhoval by scenárista cenu za genialitu, neboť například zdejší "shledání po letech" by hned tak někdo nevymyslel. Také jsem si všiml, že rybník, v němž ti vodníci žili, záhadně mění svou hloubku. Lze to pozorovat ve scéně, kdy zombíci útočí na koupající se děvčata. Při pohledu ze břehu mají vodu stěží po pás, avšak když je kamera v ten samý okamžik zabírá pod vodou, tak dívky normálně plavou a zombíci se na ně sápou ještě z větší hloubky. Zajímavé. Zombie Lake je tak špatný film, až dokáže zcela jistě někoho uspokojit. Jen doufám, že chystaný Romerův Something of the Dead (v němž by měly také vystupovat vodní zombie) nedopadne podobně. (30.09.2008)

Evropský trash v nejryzejší podobě. Na začátku na vás vyvalí neskrývanou nahotu, aby pak zombie náckové pravidelně vylézali z jezera, klátivým pohybem sondovali okolí a mordovali ženský tím, že jim sajou krev. Chvilku se Rollin flashbacky zpět do 2.světové pokouší o nějaké vážné rozvíjení mytologie, aby pak zas na vás vyvalil tři kýble nahoty a kopu zombíků, kteří si vřískající ženský unášej do jezera. Dokonce nechybí ani nějaké citečky, to když táta zombík pokaždé, když vyleze z vody, navštíví dcerku, hladí ji a dává jí dárečky. Té holčičky mi bylo normálně líto. Hrála totiž jako jediná strašně svědomitě, a vůbec do toho světa dospěláckých úchyláků nezapadala. V její postavě se Rollin pokoušel dokonce i o nějaký přesah a celkově mám dojem, že všechno kamerou bral na první dobrou a úplně rezignoval, co z toho vyleze. Na konci dojde i na slzičky, no sám jsem se neubránil dojetí, fňuk. (28.10.2023)

Rollin ve své nejšpinavější podobě. Netrvá to ani prvních pět minut, a na scénu už se dostanou všechna zvířátka (kůzlátka s bobříkem), jezero a v něm ukrytý vodník. Nebo zombík. Ve výsledku je to ale úplně fuk, protože zdejší mrtví náckové sice občas někoho sežerou, ale svým brčálovým zjevem alá Česílko strachu nebo hnusu moc nepobrali. Komediální talent jim však upřít nelze. Po většinu času zalézají nebo vylézají z domovského rybníku (jednou dokonce to celé v rozmezí 40 vteřin), perou se mezi sebou a hlavní boss si mezi živými najde i svou ztracenou dcerku. Tahle scéna je obzvlášť k nezaplacení - podobně jako většina stopáže. (29.04.2015)

Takový krásný a nádherný začátek to mělo. Mladá hezká nahá italská dívka se koupe v jezeře, kamera ji zabírá ze všech možných úhlů a směrů a pak ji napadne nazi zombie. Prostě thrashově béčková chuťovka. Jenže problém filmu je, že se dále už na nic více nezmůže a tak je to pořád dokola. Mátožní nacističtí zombíci vylézají z jezera (to je ještě v pohodě scéna s alespoň mini stopou atmošky) a "požírají" v převážné míře nahaté Italky. A to je, kromě toporného ne/herectví, nesmyslných dialogů a proklamací, vlastně tak nějak vše. Na celovečerák hrozně málo. Ale vlastně, je tu silný romantický motiv láskyplného vztahu nazi zombíka ke své dceři (ne, nejde o incest, tak přestaňte slintat). 1.5* (04.07.2016)