Hrozny smrti

Psychologické drama s prvky horroru se tváří jako zombiárna, kterou ale není. Bizarní film s poetikou podivných italsko- španělských horrorů, kde více než na děj je položen důraz na chování postav. Pro současného diváka příliš pomalý film, který má však své zvláštní zneklidňující kouzlo. Vpodstatě se jedná o eko-horror, kdy člověk platí daň za chemizaci zemědělství a přírody vůbec. Masky jsou vcelku vydařené, většina gore efektů již méně. Pokud vidle zabodnuté v trupu polonahé dívky vypadají věrohodně, pak odsekávání gumové hlavy působí až komicky. Ženské postavy se bohužel chovají jako krávy, což je samozřejmě chyba blbého scénáře. Divák tak mnohokrát zakřičí do prázdna, co to proboha ta ženská provádí!, leč marně. Temný snímek finišuje hlemýždím tempem do očekávaného konce, který potěšil. Žádný zázrak, ale pro podzimní deštivé večery film jako dělaný.... (15.10.2013)

Prechválený, avšak skrz naskrz priemerný a ničím výnimočný nákazový horor. Má to rýchly rozbeh a začiatok je vážne cool, len keby si zvyšok filmu držal aj nejakú súvislú príbehovú kostru a nespočíval len v neustálom pobiehaní a opakovanom stretávaní nenakazených, ktorí sa po chvíľke nakazenými byť predsa ukážu. Nuda. 50% (09.09.2013)

(obsahuje spoiler) Zatraceně nevyvážený film. První polovina vynikající pětihvězdná podívaná – napětí, atmosféra, hnus (a pro místního horor-chytráka – bez logických lapsů, viz slepá dívka a cesta). Později ale už opravdu přibývá nepochopitelného jednání postav, divných střihů, špatně situované hudby, ale většinou v takové míře, že se to dá u podobného kousku odpustit. Závěr však „překonal“ očekávání. A tím mám na mysli jednání hlavní „hrdinky“, která by spíš měla děkovat za svou záchranu, než se zachovat – no jako ženská. Nebo přece jen byla nakažená, jen bez vnějších příznaků? Těžko říct. No co si z toho vzít? To je docela jasné, bez morálního ponaučení to nejde (najděte si jej sami) a příroda je mocná! A na závěr, možná se pletu, ale vidím v tom pěknou francouzskou reakci na Romerovy úspěchy (a to především Crazies (1973), jen možná ještě o kapku lepší). (13.11.2012)

Jean Rollin patří vedle Jesúse Franca mezi nejpřeceňovanější režisérské osobnosti v oblasti brakových filmů. Někteří tvůrci záslužně prosluli tím, že navzdory omezeným rozpočtům dokázali schematické sekvence ozvláštňovat, případně že z pokleslých příběhů dokázali vytáhnout dramatický potenciál a na něm vystavět vyprávění. Rollin se naproti tomu ukazuje jako zoufalý patlal, který totálně zadrbe jakýkoli potenciál svou marnou režií. Extrémně je to patrné právě v "Hroznech smrti", které by schopnější režisér dokázal proměnit v decimující intenzivní horor, ale Rollin silný scénář promění ve formálně tristní naivitku. Kdesi v nitru snímku se lze dopracovat potenciálu ke skličujícímu unikátnímu hororu, který převrací koncept apokalyptických zombie filmů. Zatímco ty zpravidla situují většinu dění do interiérů, které coby symboly domova postavy chrání vůči zlu přicházejícímu zvenčí, tentokrát hrdinka prochází přízračnou krajinou pustých francouzských hor se starými kamennými usedlostmi a rozpadlými domy. Agorafobický motiv je pak v druhé polovině spojený s klaustrofobickou paranoiou, když se ukáže, že zdejší vesnice a stavení neskýtají žádný útěk před nákazou, která se venkovem šíří. Podobně jako Romerovy "Crazies", z nichž snímek výrazně vychází, se místa civilizace stávají místem rozpadu civilizační racionality a pospolitosti, když jsou lidé nákazou připraveni o rozum. Zábavnou kuriozitu pak představuje ryze francouzský motiv šíření nákazy, které zde probíhá skrze nakažené hrozny a z nich vyráběné víno, což pak do role spasitelů světa a likvidátorů nakažených pasuje pijáky piva. Bohužel všechny uvedená pozitiva a potenciál jsou utopeny v patlalském zpracování a nedramaticky realizovaných sekvencích i vše zastřešující nemotivovanosti a nedotaženosti. (10.05.2015)

Ví se, že Francouzi jsou národem vinařů. Co se ale stane, když se toto zemědělské odvětví vlivem používání pesticidů zvrhne v líheň podivné nákazy? Jean Rollin natočil poměrně vizuálně působivou ukázku apokalyptického hororu, v němž se obyvatelé jižní Francie mění v šílená monstra (zřejmě se nechal výrazně inspirovat snímkem The Crazies George A. Romera), po jehož zhlédnutí možná párkrát zaváháte, zda místo lahve vína nesáhnout raději po půllitru piva. Záběry vylidněného francouzského jihu a četných rozvalin opuštěných domů mají ten správný punc hororové atmosféry, nicméně ve velmi rozmělněném ději a zcela nelogickém chování všech postav je kámen úrazu. Nad jednáním jednotlivých aktérů není vůbec radno přemýšlet, jinak vám to nenávratně pošramotí zážitek. Je to škoda, bylo tu přitom nakročeno na dost zajímavou hororovou podívanou, která by s kvalitnějším, svižnějším scénářem a lepším vedením herců byla solidní noční můrou. (22.03.2020)