Candyman

Vskutku sugestívna snímka, ktorá z detinskej historky o Candymanovi robí kompetentný horor aj sociálnu kritiku v jednom - obe zložky sa navzájom dokresľujú, v prípade hororu aj prehlbujú, tým pádom vzniká veľmi inteligentný a taktiež desivý "slasher" pripomínajúci svojím základným motívom Cravenovu NOČNÚ MORU. Ukážkové cedenie tuhej atmosféry z negerského geta s postavou vraha odkazujúcou k "blaxploitation žánru" nemá chybu a zaobstaráva si kus originality. Seriózny horor s nahusteným impulzívnym scenárom a stálym tlakom na diváka, vizuálne aj hudobne prvotriedny film s riadnou dávkou razantnej údernosti aj snovej bizarnosti. (24.03.2013)

Keď pred zrkadlom päťkrát vyslovíte meno, tak sa objaví. A bude sa chcieť pomstiť. Výborný a hlavne zaujímavý horor s podivnou atmosférou, ktorej veľmi pomáha aj hudba Phillipa Glassa. Zasadenie deja medzi paneláky je originálne, rovnako ako práca s „urban legends“. Na rozdiel od spriaznených filmov, ktoré majú za úlohu iba vystrašiť sa adaptácia poviedky Clive Barkera snaží dostať viac do hĺbky. Temný, nepríjemny a bohužiaľ dosť zabudnutý zástupca svojho žánru. (16.03.2016)

V letech, kdy se smrt celého jednoho filmového žánru očekávala každým dnem, přišel jakýsi Bernard Rose, v ruce držel kýbl s živou vodou a natočil Candymana. Vše podstatné již ve svém komentáři napsal Mr.Apache, já bych jen doplnil, že svou ruku k dílu a to způsobem zásadním přiložili také Anthony B. Richmond (kamera) a Philip Glass (hudba)-zvrhlá krása geometrického uspořádání betonových staveb viděná z ptačí perspektivy za zvuků Glassovy minimalistické hudby spolehlivě přebijí i hlušší místa filmu. Syrový, mrazivý, originální a vizuálně mimořádně nápaditý horror, ve své kategorii dodnes jedna z neoddiskutovatelných špiček. (21.01.2007)

Candyman je jednou z mých řídkých horrorových srdcovek. Je to taky tím, že film se tak do poloviny jako horror netváří vůbec a druhou polovinu jste na pochybách, zda ten všechen mish-mash není výplodem chorého mozku. To hodně zvyšuje napětí, taky zakomponované realistické prvky (ghetto rulezzz) a velké plus na celkové atmosféře tvoří hudba od Glasse. Záverečná pointa ... je myslím docela originální. 90% (01.02.2003)

Barkerova tvorba je plná fantazie bez hranic, což už se nedá říci zcela o filmové podobě jeho povídky (na rozdíl třeba od Hellraisera, kterého si ovšem sám režíroval). Přesto mě baví i po letech. Madsenová je šťabajzna s jiskrou, Todd vyzařuje temné tajemství a nejlepší scénou je předávání včel. Krve mohlo být více, na rozpáraná těla ale naštěstí dojde, byť řezničinu v přímém přenosu si divák až tak neužije. Pěkná kamera snímá neutěšené interiéry vybydleného paneláku a Glassova hudba je samostatnou kapitolou. Téma bolesti a smrti je Barkerovi natolik vlastní, že nemohlo chybět ani zde. Dnes bych dal spíše tři silné hvězdy, ale původní čtyři nechám. Jsem zvědav na remake... (11.09.2020)