Candyman

Horor, kterej mě provází už od dětství a pokaždý na mě dokáže zaručeně zapůsobit svojí úžasně mrazivou atmosférou, která zejména v prvním půli dosahuje absolutního vrcholu, co se dá kdy vůbec v hororovým žánru vidět, krom toho celá ta legenda o Candymanovi má neskutečně dokonalej hororvej nádech, kterej ještě podporuje prostředí. Druhá půlka už neni tak mrazivě odvyprávěná, ale zásluhou perfektně ztvárněnýho Candymana Tony Toddem a jeho krutýho vraždění hákem se film zase přesouvá na docela realisticky mysteriózní krvavou notu, je to sice slabší, ale stále dokonalý. Candymana pavažuju za jeden z vrcholů hororovýho žánru. (21.08.2008)

Candyman, Candyman, Candyman, Candyman... Není to o tom, že bych byl srab, jen se mi nechce uklízet koupelna.. Městská legenda o medáčkovy s hákem, bezútěšné ghetto pod mrakodrapem Sears Tower, v němž graffiti představují jizvy historie, plno úžasných záběrů z „včelí“ perspektivy, démonický T.Todd v období, kdy ještě nemusel nosit podprsenku, V.Madsen, která ji zase často sundává, hudba Glasse, pumpující do atmosféry rychleschnoucí betonovou směs a skvostný závěr s předáním jednoho zahnutého štafetového kolíku. Objektivita stranou, pověst má cenu, jen pokud trvá… (30.10.2013)

Heh, Candyman se mi dnes večer, s blesky a krupobitím za okny, nesledoval vůbec lehce, opravdu jsem měl místy bojácné pocity... Velmi oceňuju originální a nepředvídatelný děj, neustále jsem byl zvědavý, co se bude dít dále. Luxusní byly některé lekačky, stejně jako gore, hustá atmosféra se povedla také na jedničku s hvězdičkou. Je to jeden z těch opravdu dobrých hororů, kterých by se na téma Urban Legends dala natočit spousta - škoda že je to (zatím) oblast dost nevyužitá. Horror movie of the year (02.05.2008)

Čekala jsem (pod)průměrný horor nevalných kvalit, u kterého mne zaujme snad jen hudba. Jsem moc ráda, že jsem se spletla. Zápletka, pravda, nebyla z nejoriginálnějších (týpek, kterému v minulosti bylo dost brutálně a nespravedlivě ublíženo, se zjevuje a kosí, co se dá), ale to pojetí, zpracování, zdařilé a nečekané zvraty, a velmi originální a překvapivý závěr, z tohoto hororu dělají mimořádný zážitek. O dokonalé hudbě, jež filmu dodává neskutečnou atmosféru, už ani nemluvě. (02.03.2019)

V letech, kdy se smrt celého jednoho filmového žánru očekávala každým dnem, přišel jakýsi Bernard Rose, v ruce držel kýbl s živou vodou a natočil Candymana. Vše podstatné již ve svém komentáři napsal Mr.Apache, já bych jen doplnil, že svou ruku k dílu a to způsobem zásadním přiložili také Anthony B. Richmond (kamera) a Philip Glass (hudba)-zvrhlá krása geometrického uspořádání betonových staveb viděná z ptačí perspektivy za zvuků Glassovy minimalistické hudby spolehlivě přebijí i hlušší místa filmu. Syrový, mrazivý, originální a vizuálně mimořádně nápaditý horror, ve své kategorii dodnes jedna z neoddiskutovatelných špiček. (21.01.2007)