Obsahy(1)
Příběh s tajemstvím s horrorovými prvky. Dívka na prahu puberty kreslí dům. A teprve později začnete pomalu, ale jistě chápat, že to, co kreslí, je svým způsobem skutečné, má to vlastní život, který může ovlivňovat, a který pomalu začíná ovlivňovat ji. Že tvoří svět, do nějž vchází častěji a častěji, až nakonec zjistí, že probudit se je stále těžší a těžší. Zvláště, když v tom domě na papíře, v její mysli, v jiné realitě žije spřízněná a trpící duše. Nechápe tak docela, co se to děje a už vůbec nemůže očekávat, že to pochopí její máma... Film je příběhem dvou dětí, které se setkávají ve světě, který není tak docela neskutečný a který se možná někde stýká se světem naším... (kojot.name)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Až na jednu ( a to výborne podanú ) strašidelnú sekvenciu sa tu nedá hovoriť o horore. Pútavo to začne, ale s pribúdajúcimi minútami to stráca svoju atmosféru a vlastne aj zmysel. Je to podivuhodný a zároveň aj čudný film, ktorý má zrejme iba buď obdivovateľov, alebo tých, čo ho zatratia. P.S. Hans Zimmer je tu poznať. ()
Paperhouse u mě dojel na to, že nemám rád hlavní dětské postavy (navíc zdejší Anna je echt nesympatická) a fantasy žánr. Možná bych dal čtyři hvězdy, protože atmosféra snových scén je vynikající, to by však film musel skončit o asi dvacet minut dříve. V závěrečné části už se toho moc zajímavého nestane, maximálně se ovšem projeví totální nepromyšlenost celého toho světa, což je právě typická vlastnost, kterou na fantasy nemůžu vystát. Stát se může úplně cokoli, vždyť je to fantasy... :-/ Paperhouse tedy obsahuje pár zajímavých scén, díky nimž zhlédnutí nelituju, ale žánrová škatulka dětské romantické fantasy je pro mě smrtící. ()
Filmový klenot, který bez problémů dokáže přivodit noční můry nejen dětem, ale i dospělým. Bernard Rose dokazuje své mistrovství při budování atmosféry, která ve snových scénách dožene vaši hlavu až k explozi. Nádhera. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/paperhouse.html ()
Paperhouse mě dostal přesně tam, kam chtěl. Do svého fantaskního domu, do fantazie i snů mimo realitu, kde se dětský svět však prolíná s tím dospělým. Látka je uchopena velmi přesvědčivě a s citem pro detail. Už od začátku jsem k němu přistupoval jako k dětské fantasy, aby mě v několika momentech nachytal nepřipraveného a tím skutečně silně vyděsil. Za pozornost stojí i kouzelný soundtrack, co složil hudební veterán Hans Zimmer. ()
Fantasy lízlou dětským hororem zabíjí zejména představitelka hlavní dětské role se Schwarzeneggerovskou hereckou školou, tj. jeden výraz ve tváři vystačí na všechny emoce a scénář, který přípomíná předčasný orgasmus - "-Už budu, už budu - Ještě ne, ještě ne, vydrž, ......... - Promiň - Hm, tak dobrou noc - Nechceš si o tom promluvit ? - Ne." S tím rozdílem, že v Paperhouse se scénárista rozhodl po "výstřiku" zhruba něco za polovinou "o tom" ještě promluvit a tak na diváka čeká zbytečné a nikam nevedoucí druhé finále. ()
Galerie (8)
Photo © Vestron Pictures
Reklama