Okja

Okja, aneb když je film stejně podivný, jako jeho název. Samotný nápad a vizuální zpracování jsou na špici, ovšem se zbytkem snímku je to již složitější. Příběh dokáže být nádherný a dojemný, občas i vtipný, bohužel ale tyto pózy střídá s nepříliš úspěšným pokusem o napětí a hlavně obsahuje neúměrnou spoustu divných a příliš šílených scén, které působí jako z jiného filmu a celek výrazně shazují. Tato tónová nevyrovnanost je matoucí a ačkoliv u některých filmů může působit jako osvěžení, zde je to naopak velmi rušivé a pouze se tím potvrzuje tvůrčí zmatenost a nerozhodnost v pojetí zvoleného děje, který není rozvíjen dostatečně zajímavě a tak film zůstal daleko za naplněním svého potenciálu. S hodnocením ale přesto níže jít nemohu, neboť když už zrovna film funguje, je radost na něj pohledět. Jen škoda, že takový nebyl častěji. (12.03.2018)

Bylo to zajímavé a hezky moderně zpracované. Okja je zajímavý a inteligentní tvor, který dokazuje, že by měl dostat možnost žír i v reálném světě a neskončit na jatkách. Vážně jsem se nad sledováním pozastavila, jestli taková nejsou vlastně všechna zvířata a zřejmě ano. Příběh Okjy a Mijy mě chytl za srdce a opravdu mě dojalo jejich pevné přátelství a oddanost. Jake Gyllenhaal předvedl skvělý výkon, nebyl vůbec k poznání a Tilda byla skvělým zpestřením. (05.01.2019)

Nemám rád, keď sa kvalitní tvorcovia, ktorí majú na svojom konte dostatok zaujímavých filmov a témat, akým rozhodne je aj Bong Joon-Ho púšťajú do takýchto ohraných rodinných témat, preto aj tento film som si pozrel vlastne skôr len z doplnenia režisérovej tvorby, než z očakávania niečoho výnimočného a aj keď sa rozhodne žiadny zázrak nekoná, film je nakoniec predsa len podstatne zaujímavejší a zábavnejší, než som pôvodne očakával. Spočiatku sa to tvári ako úplne štandardný rodinný film o láske k zvieraťu, len tentoraz je tým zvieraťom vedecky vytvorené obrie prasa a síce dejovo sa až do konca nenájde nič nápadité alebo prekvapivé, ale tempo je až prekvapivo svižné, no hlavne sa časom začne pridávať na humore, akcii a dramatičnosti a našťastie vo funkčnej forme. O humor sa stará hlavne podarená skupinka ekoteroristov, ktorá má pár dobrých scén, ale aj mimo nich som sa občas dobre bavil a v akcii ma zase bavila hlavná postava. Samozrejme to nie je žiadna akčná hrdinka, ale mám slabosť pre tieto akčné postavy, ktoré sa len tak nevzdávajú a idú si za svojim. A tak všetky tie jej naháňačky som si skutočne vychutnával. A v poslednej fáze začne fungovať aj dramatičnosť a zatiaľ čo dovtedy mi to prišlo ešte ako sympatický film pre celú rodinu, toto už pôsobí podstatne drsnejšie a najsmutnejšie je, že realita je ešte omnoho hnusnejšia. Takže film svoj účel určite splnil. S obsadením nemám problém, sadla mi spomínaná hlavná hrdinka, hlavne v akcii, ale aj mimo nej, juhokórejské obsadenie ponúkne viacero známych tvárí, ale ani západné obsadenie v ničom nezaostáva, ich výber mi sadol, či už Jake Gyllenhaal, Tilda Swinton, ale aj Paul Dano. Režijne tu v rámci možností nemám čo vytknúť, práve toto je jeden z tých príkladov, keď schopný tvorca aj z menej atraktívnej a opozeranej témy vytvorí zaujímavý film. Takže dúfam, že nabudúce sa Bong Joon-Ho pustí zase do niečoho ambicióznejšieho, ale ani s týmto filmom nemám problém, Okja sa mi páčila a vďaka posolstvu sa rád prikloním k lepšiemu hodnoteniu. 70% (24.07.2017)

Trochu mě mrzí, že se film aspoň letmo nezabýval dopady živočišné výroby na životní prostředí, když už v centru dění stojí druh superčuníka, jenž má zefektivnit masovou výrobu… ehm, masa a ulehčit přírodě v přelidněném světě, v němž se drtivá většina z nás láduje výrobky, jejichž produkce je extrémně neefektivní. Ale jak se ukáže, vynechání tohoto aspektu má v příběhu své opodstatnění, takže se v tom zbytečně nevrtejme. Okja je plná balancování na hraně dvou kontrastů: mezi dramatem a komedií (člen Animal Liberation Front odmítá většinu potravy kvůli způsobu její produkce a následně společně s parťákem stereotypně chroupou chřest nebo co, jako by syrová zelenina byla to jediné, čím se živí), přepálenými hereckými výkony někde mezi karikaturou a excentrickým šílenstvím (Tildě Swinton se podobně jako ve Snowpiercerovi daří najít mezi těmito dvěma póly rovnováhu, u Jakea Gyllenhaala povážlivě převažuje karikatura), otravným didaktismem a nepřikrášleným zobrazením toho, jak to ve světě prostě chodí. Díky zesměšňování a kritice obou stran, tedy „těch hodných“ i „těch zlých“, se Bongovi daří vyhnout jednostranné agitce. Pokud by však měl někdo pocit, že nadržuje postavám, které se snaží Okju chránit před zlým korporátem, protože směřování příběhu sleduje z jejich perspektivy, ať se někdy zkusí projít po ulici a aspoň na pár minut skutečně intenzivně vnímá, čím je ze všech stran bombardován a pak si upřímně odpoví, zda se právě v naší společnosti náhodou neupřednostňuje pouze jedna strana, tentokrát ta druhá. Jestli nemá daná osoba na očích skutečně silné klapky, tak snad minimálně uzná, že to tak je a najednou už to tak jednoznačně v neprospěch Bonga nebude. Je příhodné, že hrdinkou Okji je mladá dívenka (která prakticky celý život vyrůstala s Okjou po boku, navíc na venkově), protože jsou to právě děti, které vnímají svět neposkvrněnou optikou a mívají často velmi silný, upřímný a ještě nezkažený vztah ke zvířatům, dokud se do tohoto vztahu nevloží dospělák a postupně je nepřeprogramuje. (29.06.2017)

Nečudujem sa, že Bong našiel útočisko u Netflixu. Je to dostatočne roztomilo-šialeno-zábavno prepálené a vďaka tým charakterom to svižne skáče zo situácie do situácie a popritom každá jedna postava rozpráva samostatný príbeh točiaci sa okolo dôležitej hlavnej myšlienky, pri ktorej sa nebojí skĺznuť k temnote. A najmä, tí skveli herci to priblížila aj západnym divákom, čo je fajn. Pre milovníkov zvierat (pre tých skutočných, nie pre Johnnyho) ideálny film. (16.07.2017)