Váha vody

Spisovatelka Jean (Catherine McCormack) píše článek o vraždách, které se odehrály před mnoha lety na ostrově Shoals. Rozhodne se místo prozkoumat osobně, což její manžel Thomas (Sean Penn), a jeho bratr Rich (Josh Lucas) se svojí přítelkyní Adaline (Elizabeth Hurley) berou jako příjemnou příležitost k menší dovolené. Při pátrání ale Jean objeví dokument, který ukazuje, že tehdy ke smrti odsouzený Louis Wagner (Ciarán Hinds) byl vlastně nevinný... Na krabici s DVD by klidně mohlo být napsáno - Super cena - dva v jednom. Tak mi totiž tento film připadal - dva příběhy, které jsou jen velmi úzce propojený, a kde každý z nich samostatně by pravděpodobně fungoval mnohem lépe. Takhle je divák z jednoho i druhého vytrhován a musí se opět nořit do druhého, aby se to stejné v opačném gardu opakovalo znovu (pokud už má jít o prolínání dvou časových rovin, tak by se mi mnohem víc líbilo něco jako Posedlost). Nicméně musím pochválit i herecké obsazení, a to v obou částech filmu - i když to hvězdnější je pravděpodobně v té "moderní" linii... (05.01.2014)

Sakra, sakra, víc "ledových" scén Elizabeth Hurley! No... zpátky na zem. Pravdou zůstává, že ony dvě dějové linky k sobě moc nejdou a závěrečný pokus o prolnutí prostě a jednoduše nefunguje. Příběh z minulosti se mi k tomu současnému nezdál přímo rušivý, i když je pravda, že hra pohledů a náznaků v podání čtveřice na lodi byla rozhodně atraktivnější. Možná snad kdyby se jednotlivé linie nějak více ne snad přímo podobaly, ale alespoň nějakými náznaky výrazněji prolínaly, divák by nepociťoval tak výrazné skoky mezi jednotlivými příběhy a k tomu "tenhle se mi líbil o dost víc" by vůbec nemuselo dojít. Každopádně to, co film táhne dopředu je rozhodně atmosféra, a ta je tu (především zajímavými záběry) navozena slušně. Přidáme-li nějaký ten palec nahoru za Seana Penna v roli, která pro něj není zrovna obvyklá, v kombinaci se sympatickou Catherine McCormack a naopak něco málo strhneme za snad až příliš rozvláčněnou koncovku příběhu z minulosti (je pravda, že až příliš zjevné odhalení totožnosti pravého vraha kdesi v půlce celkové stopáže tomu příliš nepřidalo, jak se zde už mnozí zmiňovali), nebyl to vůbec špatný snímek. Alespoň tedy pro mě. (02.09.2010)

Nejprve tři. S osdstupem času ale dávám čtyři a konstatuji, že Váha vody je originální thriller s mysteriózními prvky, ověnčený záhadou dávné vraždy, která nemá rozřešení. Zajimavé zpracování v podobě prolínaní minulosti s reálným příběhem. Charismatický Penn a L. Hurley, která je pro mne postavou č.1. Její osobní kouzlo a sex-appeal sedne filmu jak zadek na hrnec. Vygradovaný závěr a exteriéry ostrovu Shoals jsou tak už jen pomyslnou filmovou třešní. Škoda zabijácké stopáže a některých, naprosto odzívaných pasáží, kterých je až příliš mnoho. (31.05.2011)

The weight of water je působivý ATMOSFERICKÝ thriller kombinující dva příběhy. Ten první ( z minulosti ) řeší nevyjasněné vraždy dvou žen, ten druhý se odehrává v současnosti na lodi, kdy se fotografka Jean ( v podání Catherine McCormack ) spolu se svým přítelem básníkem ( Sean Penn ), bratrem a jeho přítelkyní ( E. Hurley ) vydávají na " tehdejší místo činu " . Nemůžu si pomoci, ale kdyby se Kathryn Bigelow věnovala pouze příběhu ze současnosti, udržovala napětí mezi těmi 4 lidmi na lodi a stupňovala ho, udělala by mnohem lépe a zážitek by byl mnohem větší. Problémem je, že hodně brzy víte, jak příběh z minulosti dopadne a co víc , je vám to tak nějak jedno...... 1* za atmosféru, 1* za kameru a režii a 1* za povedené herecké výkony, přičemž zároveň ale musím jedním dechem dodat, že dost dobře nechápu tu nominaci na oscara u S. Penna. Nechápejte špatně, výkon je to dobrý, ale že by rok 2000 nenabídl lepší výkony....?! (19.01.2010)

Váha vody disponuje dvěma na první pohled zcela odlišnými do sebe prostřihanými příběhy. První se odehrál před sto lety, byl o nevyjasněných vraždách dvou žen a záhadě kolem odsouzeného muže, druhý probíhá na lodi, která se blízko místa tehdejšího činu se svojí čtyrčlennou posádkou jen líně houpe, ale ta nuda dává tušit, že i tady se schyluje k dramatu. Kathryn Bigelow mi tu připomněla styl Jane Campion, takže pokud si libujete v dlouhém střihu, myšlenkách v obraze a vztahové konverzaci, chutě do toho. (26.03.2007)