Seveřan

Jak by řekla Astrid: „Pošlu tě do Valhally nohama napřed!“ Hamlet, Rublev, Conan a nakonec i něco ze Snyderových pěti kop v mýtické tragédii, do které se odráží všechna ta ryzí prostota „thirst for vengeance“. Zatímco kmitání krvežíznivé čepele slouží jako prostředek k jejímu uhašení, pohanský folklór a jeho rituály představují klíč k její absorpci.. Skarsgårdovy trapézy jsou něco, co bylo naposledy k vidění na panu jménem Boagrius, než jej odstavil Achilles.. (21.04.2022)

Seveřan je ten typ filmu, ze kterého nejspíš budu tím víc zklamaný, čím víc času uplyne od projekce. Robert Eggers pro mě nikdy nebyl vypravěč, spíš mistr atmosféry a zlovolný imprese. To nejlíp funguje i tady, ve spojení se skvělou pohanskou hudbou to místy je nádherně masitej rituál. Bohužel příběhu moc nepomáhá ani Sjón, který scénáře píše jako sošné mytické výjevy bez čitelného oblouku a katarze. To dělení do kapitol dost kulhá, dramaticky je to citelně nedomrlý a bohatá vizuální mytologie je občas krapet plochá. Vrchol je pro mě kreace Kidmanky, která má sice vizáž moderní ženy, ale v očích má všechny démony severu. To samé platí o Skarsgårdovi. Takhle měl vypadat Tarzan. V kostce hrozí, že na tenhle film, stvořený přesně pro mě, pozítří zapomenu. V mým srdci pořád víc zůstane zaseklej Refnův Viking fetiš Valhalla Rising. (13.04.2022)

Strašně rád bych hodnotil lépe, ale celé mi to přišlo hlavně o tom využít všechny "severské možnosti" jak zaútočit na diváka óóóóch a áááách efektem. Mužské postavy byli presentovány, jako že jsou to úplný debilové. Časová linka nebyla konsistentní a jako road movie s nějakým cílem to taky nefungovalo. Naštěstí to zachraňovali Kidman a Taylor-Joy, tyhle dvě dámy snad jako jediné věděli co se po nich chce a jak to mají zahrát. Ale ani díky těmto dvěma herečkám jsem se nezbavil pocitu že se v podstatě dívám na něco co je jen "na oko". Ta to mi opravdu nestačí. Za mě 2* a 49% (23.05.2022)

Třetí film mého miláčka Roberta Eggerse dopadl podle očekávání, zatím nejlepší film roku. Oproti jeho předchozím filmům se jedná o přístupnější a přímočařejší snímek, pojednávající o pomstě, vykreslující drsný a ujetý vikingský svět, takový jaký pravděpodobně byl, bez zbytečné romantizace a pozlátka. Ovšem pod tím, co na první pohled může vypadat jako typický přímočarý příběh o pomstě se skrývá více a i tento příběh je odvyprávěn nejlépe a nejzajímavěji, jak je to možné. Nutno ale říct, že od toho nečekejte Gladiátora pro vikingy, pořád si to drží svůj odstup a nesnáší se vás to dojmout. Zároveň to není film plný epických bitev a soubojů, ovšem když na něco z toho dojde, tak to opravdu stojí za to. Spíše bych to přirovnal k vikingskému Macbethovi. Eggers ukázal, že i velký rozpočet umí zvládnout mistrovsky a neutopí se pod jeho tíhou. Každý souboj je lahoda pro oči. Zatím každý film tohoto režiséra byl zasazen do minulosti a už od Čarodejnice je jasné, že ví jak diváka naprosto a kompletně přenést do doby, ve které se film odehrává. Je to mistr atmosféry, což je i zde nejsilnější stránka jeho filmu. Každý záběr je malbou a jedná se o jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl. Vizuál ještě dokresluje dokonalá hudba. Všechny postavy jsou bravůrně prokreslené a ještě lépe zahrané a každý herec z tohoto ansámblu má moment, kdy může opravdu zazářit. Chtěl bych vypíchnout Nicole Kidman, která má minimum prostoru, ale ve své scéně ze sebe vydala všechno. Nakonec jen zmínit, že se nejedná čistě o historický film, ale je tu hromada prvků mytologie, které jsou zakomponované, ale nejlepším možným způsobem. Divák, který má radši čistě realistické příběhy si to může interpretovat, tak že zde nic mytologického není a jen si to náš hrdina, vymytý touto vírou, to tak vnímá. Je to i přímo naznačeno. Eggersova režie je až nadpozemská na začinájícího tvůrce, je tak dobrá, že vás naprosto pohltí a přestanete ji analyzovat, protože splyne s filmem, ale jeho dlouhé a promyšlené záběry jsou jak z jiného světa. Film ale není jen depresivní a těžkopádnou prohlídkou umění. Film je místy odlehčený, přijemný, srdcervoucí, romantický. To mě na tomto tvůrci baví nejvíce, těžko se dá na jeho film narvat jedna žánrová nálepka, který jeho film vystihne. Je to zajímává skládačka tvořící krásný obraz. Nutno přiznat, že místy se to ale lehce táhne a emoce nefungují úplně 100% a osobně mi sedí více filmy jako Maják a Čarodejnice, ale tady se jedná čistě o osobní preferenci. 9-10/10 ještě si nejsem jistý a počkám až ve mě film uzraje. Přesto je to podívaná, kterou si fanoušek filmů nemůže nechat ujít a ani běžného diváka neunudí a neurazí, ale bude to pro ně hůře stravitelný pokrm. (14.04.2022)

Eggers nikam nespěchá a ujíždí si na symbolice početných snových sekvencích, ale nenajde si čas vysvětlit a adekvátně k jejich důležitosti vyobrazit klíčové zvraty v rozhodnutích hlavní postavy. Což je způsobeno buď nešťastným střihem, nebo scénářem tvůrce, který toho umí hodně, vyjma toho nejpodstatnějšího - dramaturgicky komplexně odvyprávět příběh a citlivě pracovat s jeho motivy. The Northman mě bavil duchem krvelačného vlka, vizuálem, osobitým filmovým světem i krutostí, jakou navíc ve spojitosti s nekorektností v současném mainstreamu nevidíme, ale čím více času ubíhá od jeho shlédnutí, tím více je pro mě spíše jenom odvážně podaným béčkem s rozpačitým obsahem, než “artovým velkofilmem”. (21.04.2022)