Cherry

Přiznám se, že jsem čekal film spíše o válce a PTSD než o drogách a abstinenčních příznacích, což je dáno tím, že si většinou o filmu zjišťuji co nejméně. Neskutečná kadence Hollandského Toma všemožných rolí pokračuje (prý už si dá po třetím Spideym chvíli pauzu) a rozhodně není náhoda, proč si jej Russoovci vybrali, možná že i pokukovali po nějakých těch cenách. Což ale zřejmě nehrozí, protože se tak dva týdny před VoD premiérou přiřítily celkem vlažné novinářské reakce a já vlastně moc nevím proč. Zrežírované je to mistrovskou rukou, tučná stopáž dává prostor pro pečlivé budování mysli člověka, který nejednou přišel o důvod žít a nasnímané je to navíc parádně; někdo si sice může stěžovat na zpomalovačky, ovšem ty, v korespondenci s prvotřídní hudbou Henryho Jackmana bezchybně fungují a konec ve mně Cherry vyvolal takový ten nejistý až znepokojivý pocit, co jsem to vlastně sledoval. A bylo to sakra silné...80% (12.03.2021)

„Kéž bych nikdy neřekla, že odjedu do Montrealu,“ hlesne přítelkyně Emily, která se nechala „vtáhnout“ do partnerovy posttraumatické stresové poruchy a následně drogové závislosti. A já říkám: kéž by bratři Anthony a Joe Russo ubrali na ambicích. Zdlouhavé a nevyvážené. Jako by chtěli dokázat, že už jsou zatraceně zkušení režiséři a že sakra „umí“. Příběhů o ztrápených jedincích jsme tu měli nespočet a řada z nich byla o třídu lepších. Tenhle ve mně nezanechal téměř nic. Vše začíná seznámením naivního kluka se školní (a nakonec osudovou) láskou, pokračuje narukováním do armády, kde coby medik v Iráku vidí vše z první řady. Po návratu do běžného života si vlivem válečného pekla vypěstuje závislost na drogách, která ho přivede až k vykrádání bank. Takže po středoškolské romanci si hrajeme se samopalem i s jehlami, ale komplexně to na mě nepůsobilo. Vlastně nijak. 140 minut zbytečných formálních kudrlinek, řady scén, které se vlečou a ve kterých se neodehrává nic významného. Necítil jsem ani osudovost vztahu, který tvoří jádro celého vyprávění. Stejně tak jsem necítil pověstné šimrání v břiše při válečných scénách nebo nějakou syrovost při servírování drogových seancí, ač mě tahle kapitola bavila nejvíc. Ve výsledku tudíž nic, kvůli čemu bych skákal do stropu. (19.03.2021)

Když ubíhaly titulky, jen jsem tupě seděl a nějak mi to hlava nechtěla všechno pobrat. Do pytle... To je přesně ten typ výjimečného filmu, na který musíte koukat hodně dobře naladěný, jinak vás to semele... No, ono vás to semele i když budete naladěný. To je totiž něco, co vám v hlavě ustane na hodně dlouhou dobu. Nevím, co bych teď napsal, cloumají mnou emoce na všechny strany. Tenhle film mě dostal jako už hodně dlouho ne. Ale zároveň chápu komentáře okolo, protože je mi jasné, že to nebude film pro každého. Tom Holland je naprostý herecký génius, který střídá polohy v každé kapitole od zamilovaného jelimana, přes panické ucho ve výcviku, po vystrašeného kluka, který musí zandavat vyhřezlá střeva, po feťáka žijící v nejhnusnější kobce široko daleko, až po bankovního lupiče. A v každé poloze je prostě je výtečný. A to ještě nedávno dělal humory a střílel tak maximálně pavučiny z rukou. Skvostná hudba, skvostná režie, skvostná kamera. 100% (26.03.2021)

Anthony Russo, Joe Russo se díky příspěvkům do MCU, vyšvihli do první režisérské ligy a každý fanoušek pečlivě vyhlíží jejich další kousky. Tentokrát si vypůjčili Spider-Mana a rozhodli se natočit syrové drama o válce, traumatu z ní a drogách. A je to nuda k posrání, která se navíc tváří jak mistrovské dílo a jeden z nejdůležitějších filmů v dějinách. Tom Holland se snaží, vizuálně má film řadu pěkných scén, ale 2 a půl hodiny jsou absolutně přestřelené a možná, kdyby se vystřihli neustále a otravné zpomalovačky, měl by film o hodinu méně. Russoovi šlápli vedle a ukázali, že točit obří blockbustery je jiné kafe, než točit seriózní dramata a jsou to hlavně oni a jejich ego, co způsobilo, že se jedná o nudný a hlavně otravný film. (05.05.2021)

Dobře zrežírované, parádně zahrané a s množstvím vizuálních nápadů, které jsou leckdy skoro až zbytečné. Chvílemi jsem měl ale i pocit, že sleduju takový ten true cinema zážitek, kterých se mi dneska zas až tolik nedostává. Ty ambice tam jsou. Je to ale zároveň i takové dost rozhárané a nějak jsem ve finále nerozklíčoval, o čem že to bylo a co vlastně bylo pointou příběhu. Že válka sucks? Že fet sucks? Nebo to snad byla jen zvláštnější love story? Což by tak úplně nevadilo, kdyby to byl životopisný film založený na skutečných osudech. A to Cherry není. Je to sice fakt kvalitní filmařina s ambicemi na pětkové hodnocení, ale scénáři něco chybí. A je to škoda. (14.04.2022)