Nadějná mladá žena

Solidní Krimi Thriller o skvěle hrající a dobře vypadající Carey Mulligan, která ve svých 36 letech vypadá víc než dobře. Hlavní hrdinka je traumatizovaná tragickou událostí z minulosti a tak se mstí všem chlapům, kteří zneužívají ženy pod vlivem alkoholu. Námět je super a je trochu škoda, že se film vyhýbá násilí, jelikož v pár scénách si o to film vyloženě říkal, ale tady se míří na akademické ceny, tak nejspíš proto. Film plyne dobrým tempem, v jistých scénách dokáže být vtipný, občas vytvoří slušnou psycho atmosféru a finále je rozhodně nečekané, ikdyž né úplně satisfakční. Slušný film, který zaujme spíš příběhem, herci a atmosférou a kdyby se nevyhýbal brutalitě, tak by to byla ještě větší pecka. Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. (09.01.2021)

Na hrubý pytel hrubá záplata. Nebýt (úplného) konce, asi bych byl o něco spokojenější, ale i tak mě Nadějná mladá žena velmi překvapila tím, jak promyšleně, stylově a vlastně mnohdy také až škodolibě zábavně se Emerald Fennell podařilo pojmout téma, na němž si mohla zrovna tak vylámat zuby. Carey Mulligan je bezvadná (člověk by ani nepoznal, že je to tatáž herečka jako ve Vykopávkách) a v malé roli mě potěšila Alison Brie. (04.06.2021)

V podstatě film o #MeToo (zabalený v revenge edici). Který se ale mně, velkému kritikovi téhle kampaně, velice líbil. To jsou mi věci! Promising Young Woman může na první pohled působit dojmem psychologického dramatu, čímž také částečně je, ale zároveň se honosí kabátem mrazivého thrilleru, který byl v některých chvilkách nečekaně napínavý. Film divákovi představuje děj, jehož hlavní motiv (určitá tragická událost) je vyjevován po kouskách, díky čemuž si snímek dobře udržuje divákovu pozornost z čiré zvědavosti z toho, co přesně se vlastně stalo. Zároveň má ale lehce temnou a tajemnu atmosféru, během které se ono napětí dá vyloženě krájet. Hodně tomu pomáhá i skvělá Carey Mulligan, která se právě stala mou oscarovou favoritkou za nej. ženský herecký výkon. Pokud znáte Chan-wook Parkovu trilogii o pomstě (filmy jako Old boy, Nebohá paní Pomsta), tak zde najdete pár podobností - dobře napsaná hlavní postava, jistá nepředvídatelnost, náhlá změna stylu a ducha filmu, atd. I přestože se tam některé postavy chovaly poměrně nelogicky, tak je film ve výsledku velice slušným a dobře natočeným revenge thrillerem, který stopro stojí za zhlédnutí. Tu MeToo problematiku sice pokryl krapet povrchně, ale vlastně to funguje. Aspoň to pro nás chlapy je poučením, že když chceme sbalit holku, neměli bychom jí kvůli tomu opíjet. Průměrné 4* (30.01.2021)

Sice to hraje hlavně v závěru dost na efekt, ale zvědavost je našponovaná na dost slušnou úroveň a osudem hlavní postavy dokáže příběh dokonce i příjemně překvapit. Carey Mulligan je dobrá (i když jsem se nemohl zbavit pocitu, že oproti ostatním vrstevníkům vypadá nějak staře) a vůbec - na to, jak blízko nekontrolovatelnému feministickému blábolu námět byl, tak nakonec vše drží dost přesvědčivě pohromadě a nesklouzává se k laciné parodii. Kvalitní #metoo jednohubka, která chlapy jen samoúčelně nese*e. :) 75% (15.01.2021)

Svádělo by to k tomu, že to má nekritický úspěch u kritiky především díky tématu a tomu, kdo za tím scénářem a režií genderově stojí. Což by bylo vůči autorce nefér; tady jsou kvality díky tomu, jak je aktuální #MeToo tématika pojatá "s koulema" a prosta mravokárných deklamací. Nesdílím výtky na černobílé vidění autorky "co muž to prasák", když k celkovému efektu/dopadu "kultury znásilnění" tu přispívají právě i ženy (Madison, děkanka, ambivalentní antihrdinka Cassie samotná); vždyť o tom jsou celé dva akty plánu pomsty. Navíc i kdyby, tak se to veze na tak chirurgicky přesně trefené černohumorné vlně o echt seriózním tématu s vymazlenou záměrně přepálenou osmdesátkovou popíkovou neonovou stylizací, že tomu nelze nepodlehnout. Carey je pak svým komplexním "PTSD výkonem" ve víru sebezničující spirály vendety stejně tak strhující jako znepokojivá a tak snad jedině linie s Ryanem šustí příliš papírem, kdy je od počátku příliš okaté, proč tam je a kam se s ní míří. Nejslabším článkem je ovšem hojně diskutovaný závěr. I když závěr ne, ten je perfektní... Spíše epilog po něm. Na první dobrou je podaný tak, že přináší zadostiučinění, ale čím větší odstup od projekce, tím evidentnější je, že je nadbytečný a posouvající to celé poněkud jinam. Mohlo (mělo!) to skončit již v ordinaci či nedoslovně poštovním balíčkem a bohatě by to stačilo. (14.02.2021)