Sentenza di morte

Zabili mu bratra, přestal pít a vydal se na stezku smrti, aby se pomstil čtyřem mužům zodpovědným za jeho ztrátu. V jedné ruce sklenici vychlazeného mléka, v druhé kolt, tvrdě a nesmiřitelně míří za svým cílem... De facto povídkový western, který mi svým pojetím velmi připomínal komiks. První zúčtování v poušti s rančerem Díazem je sice poněkud slabšího rázu a chvíli jsem si i myslel, že Sentenza di morte bude trochu šlápnutím vedle, ale to co přišlo potom.. Pokerový hráč Montero a hra o život, padouchův pocit vítězství a jediný výstřel mimo záběr... vesničan odkrývající čtyři esa.. nádhera. Falešný kazatel Baldwin v podání Brooka ze Sandokana , mstitel sáhnuv si na dno svých sil v poslední chvíli vymaže jeho úsměv ze rtů, tady mi trochu vadila ta zkratkovitost ( a co kazatelova banda, to ho nechali jít ?) a úchyl albín O´Hara, v jehož roli se vyřádil Tomas Millian, jehož kreace vyvažují malinko odfláknutý scénář téhle části, zejména na hřbitově. Čili Diáz - ***, Montero - *****, Baldwin - ****, O´Hara - ***. (02.12.2013)

Italowestern neobvyklý svým rozdělením do čtyř volně souvisejících povídek, které spojuje společný motiv pomsty hlavního hrdiny. Čtyři různé typy zločinců, čtyři různá prostředí, čtyřikrát si mstitel pohrává se svou kořistí jako kočka s myší. Výrazným ozvláštněním je postava pološíleného albína, představovaná Tomasem Millianem. Typický brakový žánr pro chvíle oddechu. Pokud v něm nehledáme realitu, logiku či umění, pak je to i na pět hvězdiček. (25.12.2010)

Jediny film rezisera Mario Lanfranchi-ho, ktory som videl, zvysok jeho tvorby ide jaxi mimo mna. A nebavilo ma to, poviedkovy spaghetti -western, ktory ma slabe tempo, nudne postavy a hodne vatovo planych plkov. Teda hlavne ten poker u stolu, ten ma extra nebavil a tie vatovo plane plky sa nedali pocuvat. Tomas Miliana sice mam rad, vyborny herec, ale tu bol nevyrazny a miestami az podpriemerny - asi ho film velmi nebavil, neviem. Nefunguje to ani ako oddych na nedelne popoludnie, to si uz raadsej dam filmy od BS/TH, tie su podstatne lepsie . 55 % (28.10.2017)

"Povídkový" spaghetti western, který si hlavně v první půlce naprosto v ničem nezadá s klasikami (nejen) žánru. Je to propojeno postavou mstící se postupně čtveřici bratrových vrahů. Každá z částí má svůj osobitý styl, který povětšinou hodně těží z vynikajícího nápadu, že se Cash nebude mstít prostým zastřelením, ale pomstu provádí pomalu postupnými kroky, které každý z cílů nejprve psychicky vydeptají skrze jejich slabinu a až poté nadchází samotný akt zúčtování... První "pouštní" epizoda (5/5) těží ze sympatického nečernobíle nezlého protivníka, atmosféry spalující pouště, nápadu s kameny a skvělé přestřelky v haciendě. Je tak trochu předčasným vrcholem, i když nijak zjevným, jelikož hned druhá "pokerová" část (5/5) sice v tempu zvolní, ale z kvality nikterak neustoupí. Třetí "mexicko-farářský" akt (5/5) má především skvostného charismatického záporáka, stopáž tak akorát (je nejkratší ze všech) a má velmi nápaditý "macgyverovský" závěr. Poslední povídka je dvoudílná. Má sice stejného záporáka (zbytečně přepálený, lacině démonický, je to taková postavička, ne osobnost jako ty předchozí, ale Milian se snaží seč může, ne že ne), ale jsou to spíše dvě samostatně stojící části. Ta první "bankovní" (4/5) je ještě bez výraznějších výhrad, zato ta druhá "hřbitovní" (2/5) je tak průměrná a nijaká, až je vlastně podprůměrná. I jí navzdory je to celkově za plný počet, protože originalita se cení, hlavní motiv si tu při sepisování dojmů stále dokola vypískávám a hlavně - úvodní trio povídek z hlavy dlouho nedostanu. Rozhodně se k nim budu vracet. A rád, sakra rád. (22.01.2011)

Zatraceně originální záležitost rozdělená do čtyř aktů, kde hlavní bouchač popíjející mléko likviduje 4 padouchy (4části) zodpovědné za smrt milovaného bratra. Režisér Lanfranchi pojal každou část naprosto jinak a každá vyvrcholí bezvadnou pointou.Ústřední bouchač Cash (Robin Clarke) je dobrý ale vrahoun Adolfo Celi navlečen do světského roucha a neustále blekotající pánbíčkářské kecy (ahoj Quentine) má kurva koule! To vše podbarvuje fantastický hudební doprovod a detailně vyobrazené lokace působící na mě až komiksově. Jako třešnička na dortu se zde zjeví Tomas Milian jako vyšinutý Albín (!) trpící epilepsií. Další maniakální kreace tohoto génia. Jak já ho žeru! Maximální hodnocení tedy spečetěno. (03.03.2010)