Jen ho nechte, ať se bojí

Dodnes nepochopím, co je na humoru v podání pana Soboty vlastně humorného. V kombinaci s bezduchým scénářem o ničem a nikom, v zemi nikoho, vznikla rozbředlá sračka, plná nastavovaného děje a pochybných, rádoby vtipných momentů. Od pana Šimka byla obrovská chyba angažovat zajíkajícího se tajtrlíka, který, ač nechci poměřovat, kvalit pana Grossmanna nikdy nedosáhne. Režisér Rychman nepatří svou tvorbou rovněž mezi mé oblíbence, jeho normalizační filmy jsou příkladem tvorby bez osobního názoru. Prostě soda bez chuti a bez zápachu a taky skoro bez bublinek. (14.03.2009)

Texty písní jsou tak pekelně pitomé a kýční, že je nespasí solidní hudba, ani zpěv HV. Bohužel je jimi prodchnut celý film. Ale ani bez jich není JHNAB žádná pecka. Humor občas zůstává jakoby napůl cesty mezi Svěrákem a typicky socialistickou tvorbou té doby. Což není ostrá kritika, protože pořád jde o lepší komedii, než je většina současných nevtipností. Ono s takovým obsazením, vysloveně špatný film ani udělat nešlo. Ovšem ve srovnání s geniálním Jáchymem, kterému se divák neubrání, jde o poněkud matný kousek. (02.06.2023)

Po Jáchymovi asi nej Sobotův film. Jeho kreace a přeřeky jsou prostě skvělé. V tomto je prostě nenapodobitelný a je škoda, že se projevil v tak málo filmech. I tento snímek splňuje mou normu pro oddech, až na ty písničky, ty ve filmu moc nemusím. Přesto jsem film viděl mnohokrát a doufám, že ještě uvidím. (03.09.2016)

Miluji semaforskou éru Miloslava Šimka, Luďka Soboty a Petra Nárožného... Doopravdy miluji. Tenhle film ale milovat nebudu. Je totiž velice znát, že Šimek ani Sobota (Nárožný moc nepřispíval ani do divadla) na scénáři nijak zvlášť nepracovali a nemohli mu vtisknout tu pravou osobitou drzost. A tak to smutně dopadlo. Humor občas je, ovšem pohříchu slabý, a to nejlepší přijde až v závěru s hořícím domem, kdy Helena Vondráčková zmizí z obrazu, Sobota v klidu piluje finální melodii a Šimek s Nárožným probíhají plameny s urvanou okapovou rourou. To jsou velmi divadelní a velmi "jejich" momenty. Kdybych měl vyzdvihnout ještě něco dalšího, pak snad jen hravý text druhé písně, který určitě napsal Jan Vodňanský ("Nemluvte za jízdy s řidičem, o ničem, o ničem, o ničem..."), a dialog ředitele Soukupa a jeho ženy pozorující skladatele Brabce: "Co vůbec dělá?" - "Sedí a čumí." - "Možná přemýšlí." - "Ten výraz tomu neodpovídá." (31.12.2014)

Uslintaný Luděk Sobota není nic, na čem bych ujížděl, ale v této postarší komedii ze sebe ještě nedělá takovýho trotla, jako tomu bylo později. I tak je celý film ale možná až moc ztřeštěný a vtipů je tam pomálu. Navíc ta Vondráčková tam byla nasazená dost násilně, řekl bych. Hrát neumí a připadalo mi, že jsou z ní všichni poněkud vycákaní, i když nevím proč. Pravda, tenkrát to byla celkem ještě kůže a ne taková zpívající mumie jako dnes... (05.02.2008)