Láska na druhý pohled

Normalizační Romeo a Julie protkaná šílenými hudebními vložkami se velmi rychle mění v klasickou "komedii" osmdesátých let vyfrézovanou podle jednotné šablony. Jde o prachy, bydlení a dobrou pověst, ale když se maj ty mladí rádi, tak jde všechno stranou, vždyť bez zedníků by byli architekti na nic. Příběh je plochý až to bolí a tam, kde ostatní dokázali propašovat nějaký ten "nepovolený" vtípek, nebo aspoň dobrou muziku autoři jen šlapou vedle. Slabota. (27.05.2014)

První polovina filmu je pro ty, kteří nesnášejí muzikály divácké peklo zmítající se někde mezi 1 * a odpadem. Mnohem větší prostor než dialogy v ní zabírá otravné békání a ani děj se zrovna moc neposouvá. Zajímavější a také už s podstatně menším zastoupením zpívaných pasáží to začne být až v polovině filmu, kdy Pavla zjistí skutečnou Vencovu profesi a nastává klasický příběh o střetu rozdílných sociálních vrstev. A čím víc se film chýlí ke konci, tím víc převažuje komediální prvek. Zvlášť scéna, kdy se u rodičů Pavly objeví rodiče Vency a do toho se jim ještě přimotají další návštěvy je docela vtipná. Povedenější druhá půlka filmu mé hodnocení nakonec vytáhla na lepší 2 *. Pobavila otcovská rada Větrovce: "Nebuď hloupej, Vašku, blbej seš na to dost!":) 40% (08.10.2020)

Opět konstatuji, že nevím, kde bere distributor odvahu hodnotit filmy a v popisu obsahu se dopouštět nepravd. Hlavní hrdinové totiž nebydleli ve stanu v parku. Každopádně se jedná o jakýsi pokus o hudební film, ale písní se zpěvy je čím dál méně. Tak jak s postupujícím časem ubývá písní, tak také ubývá zajímavého děje. Nakonec dilema "co je lepší", zda vila, nebo budoucí architektka, vyřeší jak jinak láska. Závěr filmu už je vyloženě scénáristická nemohoucnost a dobrý dojem z první poloviny filmu zkazí. (26.12.2014)

Asi spíše 2,5 hvězdy, ale to nejde:-) vadilo mi tu hlavně občasně zpívání študáků jako v nějakém muzikálu. Čenský mi nikdy nevadil a jako úsměvný příběh to nebylo zase tak špatné a poslední část byla docela vydařená. Rodiče obou zamilovaných občas excelovali, hlavně si pamatuji na Větrovce v roli stavitele vily, kdy nechal pořádně zazvonit rodiče své budoucí snachy a řekl: tak teď to stačí, jdeme otevřít :-) (10.04.2011)

Podobné socialistické skanzeny zkrátka mají svoje kouzlo. Z kombinace hudebních masakrů a scenáristické nemohoucnosti sice chvílemi bolí hlava, ale přehlídka známých tváří to částečně vyvažuje. Především finále, kde si režisér po čase vzpomene, že to měl být i muzikál a dialogy dřou tak moc, že ani nedávají smysl, je neskutečný masakr. (25.09.2020)