Reklama

Reklama

Tajemství Ocelového města

  • Velká Británie The Secret of Steel City
Československo, 1978, 85 min

Režie:

Ludvík Ráža

Předloha:

Jules Verne (kniha)

Scénář:

Ondřej Vogeltanz

Kamera:

Jan Němeček

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)

(více)

Recenze (205)

honajz 

všechny recenze uživatele

To by člověk nevěřil, jak stačí jeden Apolinář, a co vše se na místě dá vykouzlit za thriller až horor. Filmu nechybí tajemství a záhady, prohozené osobnosti, ale kupodivu ani humor, napětí, jen snad ta Fortuna je až moc happy země, kde se všichni mají rádi a stále tancují, přišlo mi to takové nereálné. Ale Martin Růžek se s rolí lidumila naštěstí vyrovnal se ctí a dokázal ho vykreslit jako člověka, ne oslavnou sochu. Hanzlíkova dvojrole je podle mne taky dobře vymyšlená a zahraná, Vinklář možná mohl trochu méně tlačit na pilu, postava novináře mi tu přijde poněkud nedořešená, i když idea, jak novináři píší o tom, co vidí, ale ne o tom, jak věci skutečně jsou, je zajímavá. Film má navíc tu zvláštní, hutnou, rážovskou atmosféru, kterou já rád. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Nedávno mi při prohlídce bohaté knihovny prarodičů padl zrak na Ocelové Město od Julese Vernea. Nešlo odolat, navíc ta předmluva jakéhosi dobového stranicky uvědomělého pisálka z roku 1954 byla naprosto úžasným způsobem k popukání. Po přečtení nijak obsáhlého dílka musím konstatovat, že ač klasické, neobstálo by filmové zpracování tohoto románu tak skvělým způsobem jako se díky panu Rážovi stalo, pokud by se jako režisér držel předlohy věrněji - jen díky režii a atmosféře se Tajemství Ocelového Města mohlo stát (jak se po těch pětadvaceti letech od vzniku zdá) nadčasovým dílkem, a to i navzdory svému až příliš haluzovitému scénáři. I dnešním dětem má co nabídnout, i když se asi z filmu nebudou klepat tak jako minulé generace. Zasloužených 80%. ()

Reklama

Ainy 

všechny recenze uživatele

Tyhle filmové adaptace verneovek mám nesmírně ráda. Tajemství ocelového města mě odmalička děsilo. Drama jak stuhou vyšité z toho nejjemnějšího hedvábí. O Honzíka Potměšilů jsem měla vždycky děsný strach a ty nervy, jestli to stihne, jestli si ho někdo všimne! Skvělý Josef Vinklář, jenž se mi ve své roli chtivého profesora pokaždé zosobnil jako čisté zlo bez špetky lidskosti. To celé výborně doplňuje Fišerova hudba, podkreslující depresivní náladu napínavého děje. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Ocelové město se řadí k těm méně zajímavým Verneovkám, myslím, že tohle zpracování, ač doznalo nějakých změn, svou předlohu překonává. Jednak je zde k vidění ohromný herecký koncert všech zúčastněných (a Josef Vinklář naprosto exceluje) a jednak naprosto mimořádný vizuál, který moje představy z knihy naprosto přebil, a jednak také poměrně temná atmosféra. Netroufám si ani hádat, jak by to dopadlo, kdyby tuto látku natočil Karel Zeman (jistě také skvěle, ale úplně jiným způsobem), ale lépe to natočit asi nešlo. Jeden z nejzajímavějších českých filmů. 75%. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Ocelové město Julese Verneho bylo samozřejmě zastoupeno v mé klukovské knihovně. Hltal jsem dobrodružství s nebezpečím na každém kroku i s odvahou k boji proti krutosti nedočkavě jedním dechem. Filmová adaptace Ludvíka Ráže není doslovným přepisem, přesto se od knihy v ničem podstatném neodchyluje. Není to udělané v dokonalém vizuálním stylu verneovek Karla Zemana, ale i tak výsledná podoba potěší a zaujme. Králův Dvůr poskytl důstojné kulisy ponurosti Ocelovému městu a kvalitní herecké obsazení vdechlo filmovému dílu osobitý život skutečnosti. Naléhavost zkázonosné hrozby, proti které není účinné obrany, je všudypřítomná a nekompromisní. Hlavní postavou dobrodružně varovného příběhu je Marcel Zodiak (velmi dobrý Jaromír Hanzlík, též v roli ambiciózního a všehoschopného inženýra Moltkeho), inženýr a stavitel města dobroty a rozkvětu Fortuny. S upřímnou zodpovědností se pouští do neznámé mise, kde v každém okamžiku i na každém místě může dojít k rozhodujícímu zvratu v neprospěch míru a stability. Výraznou postavou je lékař François Sarrasin (dobrý Martin Růžek), zakladatel Fortuny, Zodiakův tchán a pevný pilíř šlechetné laskavosti. Hlavním padouchem je profesor chemie Erik Janus (velmi dobrý Josef Vinklář), zakladatel a nesmlouvavý vládce Ocelového města. Zanícení pro vědu a technický pokrok ho pohltil se vším všudy do pocitu nadřazenosti a evolučního vývoje hrubé síly temné stránky lidské duše. Hlavní dětskou postavou je prominentní sirotek Viktor Garmond (dobrý Jan Potměšil), snažící se ze všech svých sil dopátrat místa pobytu nezvěstného otce. Výraznější postavou je také hrabě Van Hulshof (dobrý Petr Kostka), novinář a ambasador smíru a kompromisů. Z dalších rolí: Marcelova manželka a Sarrasinova dcera Alice (příjemná Taťjana Medvecká), hlídací psi Ocelového tajemství Vent (zajímavý Josef Somr) a Filbank (dobrý Petr Čepek), poslušní strážci Arminius (Vilém Besser) a Sigismor (Bořivoj Navrátil), věrný Janusův pobočník (zajímavý Josef Bláha), či vypočítavý ředitel chlapeckého internátu (velmi zajímavý Čestmír Řanda st.). Filmová adaptace by měla představovat imperialistickou hrozbu, přesto je toto dobrodružství konzistentní s dětskou představou a vzpomínkou. A Ludvík Ráža potvrdil svůj cit pro dětského diváka. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (20)

  • Ondřej Vogeltanz písal scenár viac ako 2 roky. (Raccoon.city)
  • Autori nechceli natáčať trikový film, preto na jednej strane museli brať do úvahy možnosti filmovej techniky a na druhej strane čo si voči Julesovi Vernovi nemôžu dovoliť. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama