Mladý Törless

Zvláštní, poněkud odtaživý film, u kterého mi to filozofování mladého hrdiny příliš nesedlo. A odkaz na libování si v násilí směrem k II. světové válce mně nepřišel dostatečně asociovaný. Celkově to vidím na průměr, snímek mě do sebe nedokázal plně vtáhnout (možná kvůli mé neznalosti knižní předlohy). (01.05.2013)

Jednoducše pojatý snímek pracují s poměrně složitou psychologickou problematikou - snaží se totiž odhalit skryté sémě fašismu v každém z nás a také vnější podmínky, napomáhající jeho rozšířování a tolerování. A rovněž i fascinaci tímto fenoménem, jež se nedá považovat za nic jiného než další příspěvek k v závěru výborně předznamené blížící se katastrofě, které nejsou do cesty kladeny žádné překážky. Výborný hlavní představitel a také originální vztáhnutí sondovaného jevu do světa abstraktních čísel. Zajímavý je také metaforický prostor rakousko-uherského města, který danému problému dává větší dosažnost a neomezeju se jen na německou "odchylku". Určitě hlavní devizy jsou přítomny v předloze, ale adaptace, která vypreparovala pro nevelkou stopáž ty nejvýmluvnější motivy a situace a umně je seskládala do působivého celku si určitě zaslouží také ocenění. (03.12.2010)

Kvalit ani nepopsatelné dusné atmosféry knižní předlohy Zmatky chovance Törlesse od brněnského rodáka Roberta Musila Schlöndorffova adaptace zcela jistě nedosahuje. Německý režisér si však s tak specifickou a náročnou látkou, navíc s přihlédnutím k tomu, že šlo o jeho celovečerní prvotinu, poradil nad očekávání dobře. Všechen myšlenkový kvas se přitom do filmu pravděpodobně ani nedal obsáhnout. Většina herců je výborně typově zvolena a černobílá kamera bez jakýchkoliv zbytečných vizuálních ozvláštnění odpovídá duchu románu. Z typicky Musilovské asketičnosti, věcnosti a odstupu mě vytrhával a rušil pouze občasný avantgardní hudební doprovod, odpovídající spíše aktuálnímu duchu novátorských 60.let a až příliš přitažlivá postava Boženy, která podle románu měla vypadat poněkud jinak :) . (23.04.2013)

Mladý Törless vypraví příběh chlapce, který se na internátní škole stane svědkem nikým netrestané brutality svých spolužáků. Film je adaptací knihy Roberta Musila z roku 1906, která ve své době vzbudila vlnu kontroverze kvůli otevřenému popisu fyzické i psychické šikany, ponižování, zotročování a homosexuality. Všechny tyto prvky se objevují i ve filmu. Törless od nich stojí jakoby stranou a spíše než aby jednal, všechno pozoruje a snaží se věcech najít řád a smysl. Místo aby oznamoval, raději se ptá. Raději než aby nechal svoje spolužáky týrat myš, vezme ji a rovnou zabije.___Vzhledem k tomu, že Schlöndorff svojí adaptaci natočil až o šedesát let později, není zmíněná kontroverze už tolik patrná. Praktiky Törlessových spolužáků ale na druhou stranu získávají nový rozměr a můžeme je chápat jako metaforu nacismu. Tito spolužáci například někdy dávají svoje chování do spojitosti s nějakou filosofickou teorií. Tím svoje morálně nekorektní činy odosobňují a omlouvají, což je přesně případ toho, jak nacismus zneužil teze Nietzscheho i dalších filosofů. Také vyděračské taktiky, které používají Törlessovi „kamarádi“ nejsou nepodobné těm, které používali nacističtí důstojníci během éry Třetí říše. Jejich zrůdnost pak nabývá ještě větších rozměrů, když se trýznitelé otevřeně přiznávají, že je jejich chování motivováno čistě zvědavostí a požitkem. Stejně jako Törless pochopí, že nikdo není ani úplně hodný, ani úplně zlý – a že normální lidé jsou za určitých okolností schopni strašných skutků – tak i jeho postava není vykreslená černobíle, protože i on se přizná, že všemu přihlížel ze zvědavosti, jak je tohle všechno možné. Brutalita jeho spolužáků pro něho byla stejně „obyčejnou“ záhadou jako imaginární čísla v matematice; i v něm dříme stejná možnost, dělat strašné věci, ale jak na konci filmů říká: „nakonec jsou to jenom naše skutky, podle kterých můžeme být souzeni.“ (07.03.2011)

Určitě se jedná o zajímavý námět. Svým způsobem předběhli jak Robert Musil, tak Volker Schlöndorff dobu. Oba se svým dílem zamýšleli nad krutostí, která se může vyskytnout v každém z lidí a to ještě před tím, než se něčím takovým začal vážně zabývat sociolog Zygmunt Bauman. To je určitě obdivuhodné. K filmu mám však jednu výhradu. Myslím, že mladí herci nejsou tak přesvědčiví, jak by měli být v tak vážném filmu. Vše ostatní funguje, melancholická hudba, poutavý scénář atp. ale herci snímku tak trochu podrážejí nohy. (12.05.2009)